Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2025: Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

ČAM za říjen 2025: Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít
Autor: Robert Barsa

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert Barsa      Citron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši astronomové pro přezdívku komety C/2025 A6 Lemmon. Samozřejmě, „citron“ se anglicky ve skutečnosti píše „lemon“, ale to jedno „m“ navíc lidové tvořivosti pranic nebrání. A naši astronomové mají raději přezdívky a někdy až romantická pojmenování astronomických objektů místo strohých písmen a čísel jejich systematického a katalogového označení.    

 Jméno Lemmon v názvu komety pochází od označení přehlídky oblohy „Mount Lemmon Survey“ probíhající na „Steward Observatory“ na „Mount Lemmon Observatory“, ležící ve výšce 2 791 m n. m. v „Santa Catalina Mountains“ severovýchodně od města Tucson v americké Arizoně. Tak, sice komplikovaně, ale již víme kde, se pozoruje, a nyní jak. Tato přehlídka, prováděná cassegrainovým teleskopem o průměru zrcadla 1,52 metru s kamerou 10560x10560 pixelů vykreslí v primárním ohnisku (f=1,6) čtvercové zorné pole 4 čtvereční stupně oblohy. Je sice primárně určená k objevování blízko-zemních objektů, ale stala se „objevitelem“ i komety C/2025 A6 Lemmon, stejně jako mnoha dalších.
Kometa byla objevena jakožto asteroidální objekt s jasností 21,5 mag. na snímku pořízeném 3. ledna 2025. Tehdy byla vzdálena 4,5 astronomické jednotky (AU) od Slunce. Následně byla potvrzena předobjevová pozorování z přehlídky PanSTARRS z 12. listopadu 2024. Postupně vykazovala velmi kondenzovanou komu s průměrem 2,2“ a na snímcích z 21. února 2025 byl již patrný 2,2“ krátký ohon.


     Přísluním kometa prošla 8. listopadu 2025 ve vzdálenosti 79 milionů kilometrů od Slunce, přízemím pak 21. října ve vzdálenosti 90 miliónů kilometrů od Země. Naposledy byla u Slunce ve druhé polovině 7. století, přilétla tedy po 1350 letech. Průchod kolem Slunce její oběžnou dobu jemně zkrátil, a tak pravděpodobně přiletí o téměř 200 let dříve, za 1160 let.


     Ve druhé polovině října a na počátku prosince byla kometa pozorovatelná i z našich zeměpisných šířek. Byť její jasnost na počátku listopadu dosáhla až 4,3 mag., její viditelnost pouhým okem byla zejména v ne úplně temných oblastech minimálně problematická. Ovšem již v malém triedru byla pozorovatelná bez problému i se svým dlouhým ohonem. A astrofotografové, ti měli úplné žně. Pokud jim tedy přálo počasí. Kometa se totiž vyznačovala krásnými ohony a zejména ten plynný hrál všemi tvary a byl velmi dlouhý. Její poloha nízko nad obzorem zase umožnila pořídit malebné scenérie s pozemskými objekty.


     Toho využil i slovenský astrofotograf Robert Barsa. Po dlouhém čekání na jasnou oblohu nad Tatrami nasnímal nakonec kometu nad Lomnickým štítem, vypínajícím se nad Skalnatým plesem. Vlasatice „vznášející“ se na hvězdném pozadí nad tajemně nasvícenými a sněhem pokrytými horskými štíty přináší kromě oku lahodícímu pohledu i další asociace. Jemně nasvícené astronomické pracoviště Slovenské akademie věd na Skalnatém plese i observatoř na vrcholku Lomnického štítu jsou kromě dalších astronomických oborů známy i objevy několika dalších komet.


     Pořízení snímku nebylo úplně triviální. Vzhledem k dlouhému ohonu komety i pozemským kulisám je zkomponován z několika fotografických polí složených do mozaiky. Vše, včetně obrazu horských velikánů, bylo pořízeno jedním objektivem, a tak poměr velikosti komety i hor odpovídá skutečné situaci.


     Závěrem zbývá pogratulovat vítězi říjnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané pod záštitou České astronomické společnosti a popřát další podobně úžasné fotografické úlovky.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Tatranská Lomnica, Slovensko

Datum pořízení: 20.10.2025

Optika: Samyang 135mm, f/2

Montáž: Skywatcher StarAdventurer

Snímač: Sony A7IIIa

Popis:

Október sa aj tento rok nesie v znamení ďalšej jasnej kométy na oblohe - C/2025 A6 (Lemmon). Počasie na východnom Slovensku však niekoľko dní príliš neprialo jej pozorovaniu a fotografovaniu a tak pri najbližšej možnej príležitosti som sa rozhodol symbolicky zvečniť túto vlasaticu nad Tatrami. Starostlivo som si vypočítal a vybral miesto, z ktorého sa pri pohľade na Lomnický štít bude kométa nachádzať k nemu najbližšie. Na jeho vrchole sa totiž nachádza profesionálne astronomické pracovisko SAV so známou históriou plnou objavov mnohých iných komét.
Na snímanie som použil full frame fotoaparát so svetelným 135 mm objektívom, umiestnený na malej paralaktickej montáži. Pre zhotovenie fotografie som sa rozhodol snímať panorámu oblohy - 3x3 polia horizontálne s expozíciami 5x 1 minúta. Popredie (3x2 polia) s expozíciami 3x 1 minúta bolo snímané na konci s vypnutým pohonom. Snaha bola v priebehu hodiny od počiatku astronomickej noci až do chvíle, kým nezapadne kométa za kopce, získať pomerne široké a zároveň detailné pole vzhľadom na to, že som nevedel, kam až jej chvost bude siahať. Aj keď som tušil, že celý chvost bude určite presahovať jedno zorné pole tohto objektívu, vôbec som nečakal, ako to bude napokon vyzerať vo výsledku. Paralelne som snímal túto oblasť aj so 40mm objektívom na statíve a aj tieto dáta po komlexnejšom spracovaní (skladanie 430 expozícií po 6 sek.) potvrdili tvar a rozsah chvosta tejto kométy (neboli použité vo výsledku). Fotografia je výsledok spracovania dát získaných z jedného fotoaparátu, toho istého objektívu, z jediného miesta v danom čase a dokonca s rovnakou distribúciou expozičného času na jednotlivé polia panorámy (obloha 5 min., popredie 3 min.) a teda nejde o kompozitnú snímku.

Zpracování:

Spriemerovanie jednotlivých polí panorámy v programe Sequator z exportovaných dát z Adobe Camera RAW. Zloženie panorámy oblohy a popredia v programe PT Gui, ich kombinácia v Adobe Photoshop cez masky. Spracovanie dát oblohy v PixInsight - registrácia, vyrovnanie gradientov (pomerne silný airglow to komplikoval), tvorba mozaiky, stretch - general hyperbolic niekoľkokrát, selektívne spracovanie kométy, redukcia šumu. Finálne doladenie, orez.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: C/2025 A6 (Lemmon), ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »