Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Josef Ďurech

Josef Ďurech

Držitel Kopalovy přednášky 2020

 

Doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. (*21. 9. 1974) se narodil v Pardubicích. Pracuje na Astronomickém ústavu Univerzity Karlovy. Těžiště odborné práce docenta Ďurecha se týká zejména inverze fotometrických pozorování v optickém a infračerveném oboru spektra (jak tradičních časově hustých dat, tzv. světelných křivek, tak časově řídkých dat, k jejichž využití významně přispěl) a určování rotačního stavu a tvaru planetek. Je zakladatelem databáze DAMIT, která nyní obsahuje více než 3000 modelů těchto těles. Je rovněž iniciátorem projektu Asteroids@home, do kterého se v rámci distribuovaných výpočtů zapojilo již několik desítek tisíc dobrovolníků po celém světě.

Jako řešitel grantů se doc. Ďurech v mezinárodní spolupráci také zabývá přímým zobrazením tvaru planetek pomocí dalekohledu ESO-VLT/SPHERE s adaptivní optikou. V nedávné době tak jejich tým získal unikátní snímky povrchu několika těles, na kterých je možné rozlišit detailní povrchové struktury, např. globální severo-jižní asymetrie či krátery. Oceněním mezinárodního postavení docenta Ďurecha jsou nejen dvě publikace v prestižním časopise Nature Astronomy v roce 2020, ale také jeho přizvání do týmu projektu LSST. Na svém vědeckém kontě má celkem 81 vědeckých prací (evidovaných na Web of Science) a asi 1630 citací na jeho práce.

 

Kopalova přednáška 2020

Anotace laureátské přednášky: Fotometrie planetek je základní metodou, jak získat informace o těchto malých tělesech naší Sluneční soustavy. Díky rotaci planetek se množsví odraženého slunečního záření periodicky mění a z analýzy těchto změn můžeme rekonstruovat přibližný tvar a rotační stav planetky. Tímto způsobem se podařilo určit tvary několika tisíců z nich. V kombinaci s dalšími typy pozorování lze odvodit další fyzikální vlastnosti včetně detailů povrchu. V přednášce budou vysvětleny základní principy inverzních metod využívaných pro studium planetek, představeny nejdůležitější výsledky a zmíněny některé konkrétní aplikace.

DOPORUČENÉ ODKAZY



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Kopalova přednáška, Josef Ďurech


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »