Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Sekanina

Zdeněk Sekanina

 

Zdeněk Sekanina Autor: NASA, Jet Propulsion Laboratory
Zdeněk Sekanina
Autor: NASA, Jet Propulsion Laboratory

 

 

Rok narození : 1936

 

Nušlova cena za rok 2006

 

RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. se narodil 12. června 1936 v Mladé Boleslavi. Vystudoval v letech 1954-59 fyziku a astronomii na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a již v posledním roce studia publikoval pět vědeckých prací, z nichž většina se týkala výzkumu komet, kterému pak zasvětil celou svou profesionální dráhu. Protože z tzv. kádrových důvodů nemohl být po studiích přijat na vědecké pracoviště, nalezl azyl na tehdejší Lidové hvězdárně na Petříně, kde pracoval až do roku 1966 a během té doby publikoval dalších 25 vědeckých prací, což mu nakonec v době politického tání umožnilo odjet na krátkodobé stáže  na  Univerzitní  hvězdárnu  v  Liege  v  Belgii a Hvězdárnu v Hamburku v SRN. V letech 1967-8 působil v Centru numerické matematiky MFF UK, kde měl přístup k prvním počítačům, jež byly pro jeho výzkumy kometárních drah velkým přínosem, takže během dvou let publikoval dalších 22 prací!

Sovětská invaze do Československa ho zastihla na další stáži v Liege, odkud odcestoval v r. 1969 na pozvání prof. F. L. Whippla do exilu na proslulou Harvardovu observatoř v USA, stal se pracovníkem Smithsonian Astrophysical Observatory v Cambridži a od r. 1970 do r. 1980 byl též zástupcem ředitele Centrální kanceláře IAU (Mezinárodní astronomické unie) pro astronomické telegramy. V r. 1980 přesídlil do Kalifornie, kde až dosud pracuje jako vedoucí vědecký pracovník v Laboratoři pro tryskový pohon v Pasadeně a věnuje se především výzkumu komet a drobných těles sluneční soustavy obecně.

Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a v poslední době zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO v blízkosti Slunce. Řada těchto studií je přímo průkopnických a Dr. Zdeněk Sekanina v nich dovedně zkombinoval svou zručnost v numerické matematice i fyzikální cit pro hlavní efekty, které ovlivňují strukturu i vývoj kometárních jader, kom i chvostů. Je také členem týmu úspěšného projektu Stardust. Jenom za poslední rok 2005 uveřejnil dalších osm studií.

Dr. Sekanina dosud publikoval téměř neuvěřitelných 355 vědeckých prací, které do této chvíle byly citovány více než 2 900krát. Také jeho faktor H (počet publikací H, které byly citovány alespoň H-krát) je v astronomii zcela mimořádný, neboť dosahuje hodnoty 29. To ho řadí do první ligy světových odborníků v kometární astronomii. Není divu, že za svou práci získal významná ocenění od Smithsonian Astrophysical Observatory (1980) a od NASA (1985). Planetka č. 1913 byla nazvána jeho jménem (1976). V r. 1996 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR.

Dr. Sekanina je členem České astronomické společnosti od r. 1946 (tehdy ještě Československé astronomické společnosti)! V letech 1963-69 byl členem redakční rady Kosmických rozhledů a v r. 2001 byl zvolen čestným členem ČAS.  Přes  své  dlouholeté působení v zámoří si po celou dobu uchovával  kontakty  s  rodnou zemí  a  po  převratu v roce 1989 často navštěvuje Českou republiku a koná zde odborné i veřejné přednášky.

Nušlova cena 2006

Nušlova cena za rok 2006 byla Zdeňku Sekaninovi předána 16. srpna 2006 v budově Akademi věd ČR v Praze na Národní ulici. Laureát při této příležitosti přednesl přednášku nazvanou Výbuchy a řetězové štěpení komet. Cenu předala předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. 

Doporučené odkazy

  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 85: Česká astronomická společnost udělila cenu Františka Nušla za rok 2006 (pdfdoc)
  • Nušlova cena


Štítky: Zdeněk Sekanina, Nušlova cena


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »