Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Portrét: Zdenek Bardon
Portrét: Zdenek Bardon

Rok narození : 1961

www.bardon.cz

Dalo by se říci, že jej téměř doslova přinesla kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria, a tak dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, ale dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už Zdenka nepustilo. Záhy začal navštěvovat hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici.

Postupně se u Zdenka vyprofilovala touha po fotografování oblohy a stavby nejrůznějších astronomických pomůcek a konstrukcí. Problém byl jak s optikou, tak i s montáží. Prodejny nebyly a amatéři vše vyráběli na koleně. Montáží postavil snad kolem třiceti a ty poslední už obsahovaly řízené hodinové stroje. Horší to bylo s kvalitní optikou, a tak se, jako mnoho dalších, pustil do broušení zrcadla. Po několika pokusech sebral odvahu a napsal do Hradce Králové panu Zemanovi, což byl jeden z velmi významných českých astrofotografů, tehdy již osmdesátiletý pán. Pan Zeman mu v dopise mimo jiné napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré!“ Tím Zdenek definitivně vzdal všechny pokusy s broušením zrcadel. První skutečný dalekohled si ve svých patnácti koupil z pozůstalosti. Byl od firmy Srb a Štýs - rok výroby 1911. Má jej dodnes.

Fotografování na celuloid Zdenek opustil již před lety a to byl počátek bačkorové astronomie. Koukání na monitor venku na mrazu jej vyprovokovalo k zapojení svých zkušeností do stavby automatizovaných systémů. Po letech výzkumů, pokusů, omylů a slz vznikla plně robotizovaná observatoř, která pořizuje fotografie, zatímco astronom může spokojeně spát v posteli.

Od papírových trubek až po robotizaci toho největšího českého, 2-metrového dalekohledu v Ondřejově, tak by bylo možno stručně popsat průběh astronomické kariéry Zdenka Bardona. Je v tom však ještě skryto i 35 let práce a zkušeností.

Před dvěma lety spolu s několika nadšenci založil astrofotografickou soutěž ČAM (Česká astrofotografie měsíce). Jak sám říká, má velkou radost, že se soutěž úspěšně rozvíjí a je tomu rád zejména proto, že tak může svým dílem vrátit astronomické komunitě to, co do něho investovali jeho starší astronomičtí předchůdci, kteří už bohužel odešli blíže ke hvězdám.

Zdenek Bardon je opravdu vášnivý fotograf noční oblohy a tak téměř každou jasnou noc a volnou chvíli tráví vylepšováním své fotografické techniky a hlavně fotografováním a zpracováním snímků známých i méně známých objektů noční oblohy. O tom se můžeme přesvědčit na jeho webovských stránkách www.bardon.cz. Titul astrofotografa měsíce získal v únoru 2007 za velmi netradiční snímek komplexu mlhovin v okolí hvězdy S Mon v Jednorožci. Tuto čtyřhodinovou expozici pořízenou přes úzkopásmové filtry H-alpha, O-III a S-II, spolu s dalšími podrobnostmi, můžete nalézt na webovských stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz/cam/2007/02.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa Schwassmann-Wachmann a M57. Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Kometa Schwassmann-Wachmann a M57.
Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu.
Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII. Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII.
Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004. Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004.
Autor: Zdeněk Bardon


Štítky: Síň slávy


46. vesmírný týden 2018

46. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Merkur je po elongaci obtížně viditelný. Venuše je vidět za svítání i ve dne. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Tauridy opět přichystaly nějaké bolidy. Don Machholz objevil po dlouhých letech kometu vizuálně. Pozorovat můžeme i slabší kometu v Andromedě. Doporučit můžeme další zákryt hvězdy planetkou Leda. Raketa Electron konečně vykonala komerční start. Před 280 lety se narodil William Herschel, mimo jiné objevitel planety Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Saturn v konjunkci

Další informace »