Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Portrét: Zdenek Bardon
Portrét: Zdenek Bardon

Rok narození : 1961

www.bardon.cz

Dalo by se říci, že jej téměř doslova přinesla kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria, a tak dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, ale dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už Zdenka nepustilo. Záhy začal navštěvovat hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici.

Postupně se u Zdenka vyprofilovala touha po fotografování oblohy a stavby nejrůznějších astronomických pomůcek a konstrukcí.

Fotografování na celuloid Zdenek opustil již před lety a to byl počátek bačkorové astronomie. Koukání na monitor venku na mrazu jej vyprovokovalo k zapojení svých zkušeností do stavby automatizovaných systémů. Po letech výzkumů, pokusů, omylů a slz vznikla plně robotizovaná observatoř, která pořizuje fotografie, zatímco astronom může spokojeně spát v posteli. Má i své jméno: Bačkorová observatoř

Od papírových trubek až po robotizaci toho největšího českého, Perkova 2-metrového dalekohledu v Ondřejově (AsÚ AV CŘ), nebo laserové stanice OGS na Tenerife (ESA) či Dánského 1,54 metrového dalekohledu na observatoři ESO, La Silla v Chile. Tak by bylo možno stručně popsat průběh astronomické kariéry Zdenka Bardona. Je v tom však ještě skryto už téměř 50 let práce a zkušeností pod oblohou.

Před patnácti lety spolu s několika nadšenci založil, dnes již prestižní, astrofotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Jak sám říká, má velkou radost, že se soutěž úspěšně rozvíjí a je tomu rád zejména proto, že tak může svým dílem vrátit astronomické komunitě to, co do něho investovali jeho starší astronomičtí předchůdci, kteří už bohužel odešli blíže ke hvězdám.

Zdenek Bardon je opravdu vášnivý fotograf noční oblohy a tak téměř každou jasnou noc a volnou chvíli tráví vylepšováním své fotografické techniky a hlavně fotografováním či zpracováním snímků známých i méně známých objektů noční oblohy. O tom se můžeme přesvědčit na jeho webovských stránkách www.bardon.cz. Je členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř mu udělila titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

 

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa Schwassmann-Wachmann a M57. Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Kometa Schwassmann-Wachmann a M57.
Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu.
Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII. Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII.
Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004. Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004.
Autor: Zdeněk Bardon


Štítky: Síň slávy


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »