Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Portrét: Zdenek Bardon
Portrét: Zdenek Bardon

Rok narození : 1961

www.bardon.cz

Dalo by se říci, že jej téměř doslova přinesla kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria, a tak dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, ale dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už Zdenka nepustilo. Záhy začal navštěvovat hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici.

Postupně se u Zdenka vyprofilovala touha po fotografování oblohy a stavby nejrůznějších astronomických pomůcek a konstrukcí.

Fotografování na celuloid Zdenek opustil již před lety a to byl počátek bačkorové astronomie. Koukání na monitor venku na mrazu jej vyprovokovalo k zapojení svých zkušeností do stavby automatizovaných systémů. Po letech výzkumů, pokusů, omylů a slz vznikla plně robotizovaná observatoř, která pořizuje fotografie, zatímco astronom může spokojeně spát v posteli. Má i své jméno: Bačkorová observatoř

Od papírových trubek až po robotizaci toho největšího českého, Perkova 2-metrového dalekohledu v Ondřejově (AsÚ AV CŘ), nebo laserové stanice OGS na Tenerife (ESA) či Dánského 1,54 metrového dalekohledu na observatoři ESO, La Silla v Chile. Tak by bylo možno stručně popsat průběh astronomické kariéry Zdenka Bardona. Je v tom však ještě skryto už téměř 50 let práce a zkušeností pod oblohou.

Před patnácti lety spolu s několika nadšenci založil, dnes již prestižní, astrofotografickou soutěž Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Jak sám říká, má velkou radost, že se soutěž úspěšně rozvíjí a je tomu rád zejména proto, že tak může svým dílem vrátit astronomické komunitě to, co do něho investovali jeho starší astronomičtí předchůdci, kteří už bohužel odešli blíže ke hvězdám.

Zdenek Bardon je opravdu vášnivý fotograf noční oblohy a tak téměř každou jasnou noc a volnou chvíli tráví vylepšováním své fotografické techniky a hlavně fotografováním či zpracováním snímků známých i méně známých objektů noční oblohy. O tom se můžeme přesvědčit na jeho webovských stránkách www.bardon.cz. Je členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř mu udělila titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

 

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa Schwassmann-Wachmann a M57. Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Kometa Schwassmann-Wachmann a M57.
Autor: Zdeněk Bardon a Martin Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu. Autor: Zdeněk Bardon
Komplex mlhovin v okolí 'Koňské hlavy' v Orionu.
Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII. Autor: Zdeněk Bardon
NGC 2264 v nepravých barvách pořízená přes úzkopásmové filtry Ha,SII,OIII.
Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004. Autor: Zdeněk Bardon
Přechod Venuše přes sluneční disk, 8.6.2004.
Autor: Zdeněk Bardon


Štítky: Síň slávy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »