Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Mayer

Pavel Mayer

105746.jpg

 

Rok narození: 1932

Rok úmrtí: 2018

 

Nušlova cena za rok 2009

 

RNDr. Pavel Mayer, DrSc. se začal zajímat o astronomii během středoškolských studií na gymnáziu v Lounech, kde pracoval v astronomickém kroužku pod vedením prof. Karla Šimůnka. Vystudoval pak astronomii na MFF UK v Praze, kde poté celý život pracoval v Astronomickém ústavu UK a kde je dosud zaměstnán. Zde se také habilitoval a získal vědecké hodnosti CSc. a DrSc.  

Pod vlivem Doc. Linka se zprvu věnoval planetárním vlivům na Zemi a výzkumu Slunce. Svou první práci publikoval již jako osmnáctiletý student. Po příchodu prof. J. M. Mohra do Prahy však přešel k výzkumu hvězd a Galaxie.  Přitom  si všiml významu horkých hvězd třídy O a B pro určení průběhu spirálních ramen a to ho přivedlo k určování jejích fyzikálních parametrů ze světelných křivek a spektroskopie těsných dvojhvězd. Zde lze také spatřit těžiště vědeckého díla dr. Mayera, který publikoval až dosud přes 130 původních vědeckých prací jak sám tak také ve spolupráci se svými studenty i zahraničními kolegy. Objevil přitom několik nových zákrytových dvojhvězd, které pak podrobně studoval v široké mezinárodní spolupráci také s astronomy amatéry. 

Tím však výčet jeho přínosu pro astronomii není zdaleka vyčerpán. Dr. Mayer se celý život věnuje konstrukci  astronomických  přístrojů.   Jeho  dílem  je  zejména  0,6 m  reflektor,  umístěný  na  observatoři v Ondřejově, který už téměř půlstoletí slouží především fotometrii planetek, komet, ale i proměnných hvězd. Konstruoval rovněž fotoelektrické fotometry a podílel se na instalaci ešeletového spektrografu u ondřejovského 2m dalekohledu. Podobně se dr. Mayer podílel na vybudování 0,6m reflektoru na tehdejší čs.-jugoslávské observatoři na Hvaru, kde je dalekohled rovněž dosud v činnosti. 

Je činný v několika komisích IAU, kde zejména v komisi č. 42 byl členem redakční rady mezinárodního bulletinu pro zákrytové dvojhvězdy.  Byl kromě Doc. Perka a dvou exulantů jediným čs. astronomem, který v r. 1992 pozoroval na observatoři La Silla ESO v Chile. Jeho encyklopedické vědomosti v širokém oboru astronomických disciplín se staly neocenitelným zdrojem informací pro několik generací československých astronomů. Podílel se na překladu vysokoškolské učebnice P. Parenaga: "Hvězdná astronomie" a je spoluautorem encyklopedické knihy "Vesmír", která vyšla v nakl. Mladá fronta na přelomu osmdesátých let ve dvou vydáních. Je zkušeným recenzentem vědeckých prací pro mezinárodní vědecké časopisy a pracoval též v redakční radě Bull. Astron. Inst. Czechoslovakia. 

Dr. Mayer patřil k mimořádně skromným  osobnostem  české  astronomie,  takže  se  mu  vyhýbá  publicita i veřejné uznání. V Mezinárodním roce astronomie 2009 nastává vhodná příležitost, aby udělením Nušlovy ceny jmenovanému se širší česká veřejnost dozvěděla o jeho solidním životním díle, které ostatně stále pokračuje. 

Nušlova cena 2009

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská  přednáška proběhly ve středu 11. listopadu 2009 v budově Akademie věd v Praze na Národní třídě. Cenu předala předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Leureátská přednáška nesla název Z historie i současnosti výzkumu dvojhvězd.

Doporučené odkazy



Štítky: Pavel Mayer, Nušlova cena


30. vesmírný týden 2021

30. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021 obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Teleskop National Geographic 114/900 AZ, HAMA Smartphone držiak pre ďalekohľady s telefónom Moto G5s+, Cinema 4K aplikácia, PIPP, AutoStakkert, RegiStax 6, Fotografie-úpravy, Skicár

Další informace »