Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Stuchlík

Zdeněk Stuchlík

Zdeněk Stuchlík
Zdeněk Stuchlík

Rok narození : 1950

Kopalova přednáška za rok 2016

Nušlova cena za rok 2019

 

Profesor Zdeněk Stuchlík je významný český univerzitní profesor působící v Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě. Rozsah a vliv jeho vědecké a pedagogické práce v oblasti teoretické fyziky, astronomie a astrofyziky přesahuje hranice naší země. Dlouhou dobu působil ve vedení Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a jejího Ústavu fyziky.

Zdeněk Stuchlík vystudoval fyziku na matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze a postgraduálně teoretickou fyziku tamtéž. V roce 1988 získal na MFF UK vědeckou hodnost CSc. Od roku 1974 do roku 1990 působil na katedře fyziky VŠB v Ostravě-Porubě. Významně se zasloužil již od roku 1990 o založení Slezské univerzity, když posléze působil jako pověřený rektor v době jejího ustanovování a posléze jako prorektor pro vědu a výzkum. Několikrát byl zvolen děkanem fakulty. V roce 1991 se habilitoval v oboru matematická fyzika na MFF UK a současně se stal vedoucím Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, kde působí dosud. V roce 2000 byl jmenován profesorem v oboru teoretická fyzika (MFF UK).

Prof. Stuchlík vybudoval své pracoviště doslova na zelené louce, vychoval postupně řadu absolventů magisterského a doktorského studia, z nichž řada se, podobně jako on sám, stali členy Mezinárodní astronomické unie. Podařilo se mu zřídit Centrum teoretické astrofyziky a Centrum experimentální jaderné astrofyziky a fyziky a přitáhnout do Opavy významné přednášející z celé Evropy.

Prof. Stuchlík se celý život zabývá relativistickou astrofyzikou a kosmologií, včetně problematiky povahy skryté látky (dark matter) a skryté energie (dark energy). Spolu se svými mladšími spolupracovníky se zabývá také chováním hmoty v exotických podmínkách silné gravitace v okolí černých děr a neutronových hvězd. Jeho ústav se zapojil do přípravy specifikace celoevropského projektu LOFT (Large Observatory For x-ray Timing), který se věnuje studiu rentgenového záření poblíž horizontu událostí černých děr. Družice LOFT by měla odstartovat během 20. let tohoto století.      

Podle databáze ADS Zdeněk Stuchlík publikoval až dosud 185 prací v recenzovaných mezinárodních časopisech, které zatím získaly 4 168 citací a jeho Hirschův index dosáhl čísla H = 35. Jen od roku 2014 do konce roku 2018 zveřejnil se svými domácími i zahraničními spolupracovníky 82 prací, z toho 17 jako první autor. Jeho nejvíce citované práce se týkají podkladů pro vědecké parametry družice LOFT, kvaziperiodických oscilací mikrokvasarů jako fyzikálních testů hvězdných černých děr, vlastností Schwarzchildových-(anti) de Sitterových prostoročasů, optických jevů i orbitálních resonancí částic v poli kolem Kerrových černých děr a nahých singularit, a keplerovských disků obíhajících kolem Kerrových superspinarů. Prof. Stuchlík i jeho odchovanci publikují v prestižních časopisech jako je Phys. Rev. D,  Astrophys. J., Astronomy & Astrophysics, General Relativity and Gravitation, Monthly Notices RAS, Classical & Quantum Gravity atd.

Kromě své vědecké práce se prof. Stuchlík angažoval také při zbudování univerzitní astronomické observatoře, která umožňuje i astronomům amatérům získávat pozorovací data a učit se metodám jejich zpracování. Věnuje se i popularizaci astrofyziky ve sdělovacích prostředcích. Je také úspěšný v  umělecké činnosti, v níž za posledních dvanáct let vytvořil stovky fotografií. Více na http://zdenekstuchlik.com/bio/. 

Prof. Zdeněk Stuchlík dokázal během svého již třicetiletého působení na Slezské univerzitě vytvořit vlastní školu vysoce kvalifikovaných odborníků v klíčových oblastech kosmologie a teoretické astrofyziky. Díky své erudici a pracovnímu nasazení založil nové domácí ohnisko vědecké práce v astrofyzice, které je kvalitou vědecké produkce srovnatelné s tradičními astronomickými institucemi v Česku. Přispěl tak významným způsobem k rozvoji české astronomie i povznesení intelektuálního života ve Slezsku.

Kopalova přednáška za rok 2016

Prof. Stuchlík se celý život zabývá relativistickou astrofyzikou a kosmologií, včetně problematiky povahy skryté látky (dark matter) a skryté energie (dark energy). Spolu se svými mladšími spolupracovníky se zabývá také chováním hmoty v nejexotičtějších podmínkách silné gravitace v okolí černých děr a neutronových hvězd. Jeho ústav se zapojil do přípravy specifikace celoevropského projektu LOFT (Large Observatory For x-ray Timing), který se věnuje studiu rentgenového záření poblíž horizontu událostí černých děr. Družice LOFT by měla odstartovat během 20. let tohoto století.

Podle databáze ADS Zdeněk Stuchlík publikoval až dosud 136 prací v recenzovaných mezinárodních časopisech, které zatím získaly 2 430 citací a jeho Hirschův index dosáhl čísla H = 28. Přitom přesně polovinu prací (68, z toho 26 jako první autor) uveřejnil od r. 2011 do jara 2016, což je naprosto nevídaná aktuální produktivita. Jeho nejvíce citované práce se týkají podkladů pro vědecké parametry družice LOFT, kvaziperiodických oscilací mikrokvasarů jako fyzikálních testů hvězdných černých děr, vlastností Schwarzchildových-(anti) de Sitterových prostoročasů, optických jevů i orbitálních resonancí částic v poli kolem Kerrových černých děr a nahých singularit, a také keplerovských disků obíhajících kolem Kerrových superspinarů. Prof. Stuchlík i jeho odchovanci publikují v prestižních časopisech jako je Phys. Rev. D,  Astrophys. J., Astronomy & Astrophysics, General Relativity and Gravitation, Monthly Notices, Classical & Quantum Gravity atd.

Nušlova cena za rok 2019

Slavnostní předání Nušlovy ceny s laureátskou přednáškou proběhlo ve středu 4. 12. 2019 od 18:00 na Hvězdárně a planetáriu Brno na Kraví hoře. Cenu předal předseda České astronomické společnosti prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. Laudatio přednese doc. Gabriel Török, Ph.D. Laureát Nušlovy ceny za rok 2019 profesor Zdeněk Stuchlík poté pronesl laureátskou přednášku. Součástí večera byla i příležitostná výstava fotografií profesora Zdeňka Stuchlíka.

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Nušlova cena, Zdeněk Stuchlík, Kopalova přednáška


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »