Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luděk Hamr

Luděk Hamr

L. Hamr
L. Hamr

Rok narození : 1959

 

Astrofotograf roku 2010

Stejně jako astronomie je i astrofotografie rozlehlá disciplina s mnoha různými odvětvími. Ve většině případů se astrofotografové věnují snímání dalekého vesmíru a jen malá hrstka propadá kráse objektů, které jsou nám mnohem bližší. Jedním z nich je i Luděk Hamr, který nás neustále přesvědčuje o krásách naší sluneční soustavy.

Jeho cesta, která se zprvu ubírala spíše teoretickým směrem v podobě čtení knih, začala již na základní škole. Pozorování vesmíru dalekohledem muselo počkat a to až do nástupu na střední školu. První a zároveň na dlouhou dobu poslední přiblížení do hlubin vesmíru umožnil monokulár Turist 20×50mm, kterým Luděk Hamr poprvé na vlastní oči spatřil detaily Měsíce, prstence Saturnu či nepřehlédnutelnou strukturu galaxie v Andromedě.

Následovala velmi dlouhá astronomická pauza a to až do přelomového roku 1989, v kterém si Luděk Hamr koupil svůj první větší dalekohled, refraktor neznámé značky s nepříliš stabilním stativem. Nevalná technická kvalita však způsobila spíše zklamání, přístroj nešel zaostřit a po neúspěšné reklamaci skončil v popelnici. V roce 2003 byla už ale situace jiná. Astronomická technika doznala mnohem lepší kvality a také lokalita do které se p. Hamr přestěhoval přímo vybízela k pozorování krás vesmíru. Informovanost lidí stejného zájmu, ke které přispělo objevení astronomického fóra hostovaného Českou astronomickou společností, byla pro Luďka velkou motivací i zdrojem dříve tolik postrádaných rad. Během tří let přibylo do vozového parku hned několik přístrojů, přičemž každý poskytl vždy o trochu zajímavější a detailnější pohled do vesmíru. Zmínit můžeme například dalekohled Yukon 6-100×/100mm, 127mm Maksutov nebo velmi populární „Lidlskop“. Tím posledním, s pomocí kterého nás autor seznamuje s objekty Sluneční soustavy, se stal 10“ Newtonův dalekohled na azimutální montáži.

Touha po archivaci pohledů do nebe ho postupně přivedla také k planetární astrofotografii, která je v našich podmínkách k astrofotografům velmi nepříznivá. Geografická poloha přinášející velký vliv chvění atmosféry společně s malým počtem jasných nocí, umožňuje jen velmi těžce ostré zachycení tolik potřebných detailů. Velký průměr, který je v planetární astrofotografii také velmi užitečný kompenzovala na straně druhé absence hodinového stroje. Nutnost udržet objekt v záběru fotoaparátu Luďka Hamra přivedla ke stavbě tzv. Poncetovy plošiny. Cenné rady a inspiraci k její konstrukci načerpal od technicky zdatnějších uživatelů Astronomického fóra. Po jejím dokončení už s trochou trpělivosti nebránilo takřka nic v pořizování dlouhých a kvalitních videosekvencí, neroztřesených vlivem vlastnoruční kompenzace zemské rotace. V současné době zdokonaluje zpracování nasnímaných dat a přemýšlí i o prvních pokusech s fotografováním dalekého vesmíru. Přesvědčit se můžete snadno sami, stačí navštívit autorovy webové stránky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zachytitelné objekty sluneční soustavy Autor: Luděk Hamr
Zachytitelné objekty sluneční soustavy
Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci
Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech
Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem
Autor: Luděk Hamr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Astrofotograf roku


23. vesmírný týden 2023

23. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 6. do 11. 6. 2023. Měsíc po úplňku mění fázi do poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a poblíž také slabší Mars. Brzy nad ránem je vidět Saturn a za světla je nízko nad obzorem i Jupiter. Aktivita Slunce je zvýšená. Po více než půlroční misi přistála čínská posádka Šen-čou 15. Falcon 9 překonal hranici 200 úspěšných startů v řadě a chystá se vynést nákladní loď Dragon s panely iROSA k ISS. Před 40 lety startovala k Venuši radarová sonda Veněra 16. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Spirit.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup     Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Východ Měsíce

Další informace »