Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luděk Hamr

Luděk Hamr

L. Hamr
L. Hamr

Rok narození : 1959

 

Astrofotograf roku 2010

Stejně jako astronomie je i astrofotografie rozlehlá disciplina s mnoha různými odvětvími. Ve většině případů se astrofotografové věnují snímání dalekého vesmíru a jen malá hrstka propadá kráse objektů, které jsou nám mnohem bližší. Jedním z nich je i Luděk Hamr, který nás neustále přesvědčuje o krásách naší sluneční soustavy.

Jeho cesta, která se zprvu ubírala spíše teoretickým směrem v podobě čtení knih, začala již na základní škole. Pozorování vesmíru dalekohledem muselo počkat a to až do nástupu na střední školu. První a zároveň na dlouhou dobu poslední přiblížení do hlubin vesmíru umožnil monokulár Turist 20×50mm, kterým Luděk Hamr poprvé na vlastní oči spatřil detaily Měsíce, prstence Saturnu či nepřehlédnutelnou strukturu galaxie v Andromedě.

Následovala velmi dlouhá astronomická pauza a to až do přelomového roku 1989, v kterém si Luděk Hamr koupil svůj první větší dalekohled, refraktor neznámé značky s nepříliš stabilním stativem. Nevalná technická kvalita však způsobila spíše zklamání, přístroj nešel zaostřit a po neúspěšné reklamaci skončil v popelnici. V roce 2003 byla už ale situace jiná. Astronomická technika doznala mnohem lepší kvality a také lokalita do které se p. Hamr přestěhoval přímo vybízela k pozorování krás vesmíru. Informovanost lidí stejného zájmu, ke které přispělo objevení astronomického fóra hostovaného Českou astronomickou společností, byla pro Luďka velkou motivací i zdrojem dříve tolik postrádaných rad. Během tří let přibylo do vozového parku hned několik přístrojů, přičemž každý poskytl vždy o trochu zajímavější a detailnější pohled do vesmíru. Zmínit můžeme například dalekohled Yukon 6-100×/100mm, 127mm Maksutov nebo velmi populární „Lidlskop“. Tím posledním, s pomocí kterého nás autor seznamuje s objekty Sluneční soustavy, se stal 10“ Newtonův dalekohled na azimutální montáži.

Touha po archivaci pohledů do nebe ho postupně přivedla také k planetární astrofotografii, která je v našich podmínkách k astrofotografům velmi nepříznivá. Geografická poloha přinášející velký vliv chvění atmosféry společně s malým počtem jasných nocí, umožňuje jen velmi těžce ostré zachycení tolik potřebných detailů. Velký průměr, který je v planetární astrofotografii také velmi užitečný kompenzovala na straně druhé absence hodinového stroje. Nutnost udržet objekt v záběru fotoaparátu Luďka Hamra přivedla ke stavbě tzv. Poncetovy plošiny. Cenné rady a inspiraci k její konstrukci načerpal od technicky zdatnějších uživatelů Astronomického fóra. Po jejím dokončení už s trochou trpělivosti nebránilo takřka nic v pořizování dlouhých a kvalitních videosekvencí, neroztřesených vlivem vlastnoruční kompenzace zemské rotace. V současné době zdokonaluje zpracování nasnímaných dat a přemýšlí i o prvních pokusech s fotografováním dalekého vesmíru. Přesvědčit se můžete snadno sami, stačí navštívit autorovy webové stránky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zachytitelné objekty sluneční soustavy Autor: Luděk Hamr
Zachytitelné objekty sluneční soustavy
Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci Autor: Luděk Hamr
Plynný Saturn společně s nejjasnějšími měsíci
Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech Autor: Luděk Hamr
Měsíční krátery v detailech
Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem Autor: Luděk Hamr
Zákryt Venuše Měsícem
Autor: Luděk Hamr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Astrofotograf roku


33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nájdi kométy: NEOWISE, PANSTARRS, LEMMON

LEMMON C/2019 U6 vľavo hore, PANSTARRS C/2017 T2 v strede dole, NEOWISE C/2020 F3 vpravo

Další informace »