Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Cagaš

Pavel Cagaš

Portrét: Pavel Cagaš
Portrét: Pavel Cagaš

Rok narození : 1966

ccd.mii.cz, www.zas.cz/ccd

Astrofotograf roku 2011

Cena Zdeňka Kvíze 2016

Poprvé se podíval dalekohledem na noční oblohu kdysi na základní škole. Kamarád ze sousedství tehdy přinesl malý monar Meopta 20x50 a namířil jej na Měsíc. Namísto "skvrnité koule", jak ji znali z pohledu pouhým okem, se jim před očima objevil fascinující svět s krátery a pohořími vrhajícími dlouhé stíny a Pavlovi se až zatajil dech. Tímto dalekohledem šla "objevit" kulová hvězdokupa M13 v Herkulovi, pouhým okem neviditelná, velká galaxie M31 v Andromedě a řada dalších objektů.

Ke konci roku 1977 začal Pavel chodit do astronomického kroužku na hvězdárnu ve Zlíně. Při jednom z prvních jasných večerů roku 1978 tam pozorovali Jupiter a Saturn zrcadlovým dalekohledem hvězdárny o průměru 27 cm. Planety se v dalekohledu změnily z pouhých jasných bodů na obloze na koule plující v prostoru s pásy oblačnosti a rodinami satelitů a prstence Saturnu vytvářely spolu s planetou hru stínů. A opět se jim nad tím tajil dech.

O pár let později, po hodinové, ručně pointované expozici pole v Panně hledal Pavel Cagaš na negativu quasar 3C273. Světlo staré 2 miliardy let skutečně zanechalo na políčku Fomapanu 400 stopu a snímek quasaru tehdy otiskla i Říše hvězd. Při návratu Halleyovy komety v roce 1986 ji zkoušel fotografovat také. Ne příliš jasná kometa neměla mnoho šancí prosadit se na přesvětlené zlínské obloze, zvláště když na místo laborování s křivkami v programech pro editování obrazů bylo potřeba laborovat s expoziční dobou ultra-tvrdého papíru v temné komoře. Halleyova kometa ale také byla jeden z astronomických objektů zachycených CCD kamerou. Už v říjnu 1982 nalezl ještě holé jádro komety ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilometrů dalekohled na hoře Mt. Palomar se zrcadlem o průměru 5 metrů. Zkratka CCD se sice začala zabydlovat v článcích o nových astronomických objevech, pro amatéry ale ještě dlouho zůstala synonymem pro detektor světla zcela nedostupný, vyhrazený profesionálním observatořím.

První amatérské CCD kamery ST-4 a LynxxPC s CCD čipy TC211 (s rozlišením 192x160 bodů), recenzované v časopisech Sky & Telescope a Astronomy na konci roku 1990, Pavlovi Cagašovi připadaly jako snová zařízení. CCD sice přestala být zkratka pro zařízení zcela nedostupné amatérským astronomům, stále to ale platilo hlavně pro amatéry na druhé straně čerstvě spadlé železné opony. Až po několika letech se podařilo skupině astronomů ze Zlína koupit z USA kameru Pixel 211 se stejným CCD čipem a začít s ní pozorovat. Kropenaté, neuvěřitelně malé obrázky objektů hlubokého vesmíru byly vpravdě fascinující. Na monitoru viděli něco, co okem neměli šanci spatřit – Koňskou hlavu, spirální ramena blízkých galaxií, planetku Hermione míjející mlhovinu Helix,...

Další kamera s podstatně větším CCD detektorem TC245 už byla vyrobena zde a předznamenala další vývoj snažení Pavla Cagaše – počínaje snahou vyvinout dostupnou amatérskou CCD kameru, tehdy iniciovanou Lenkou Kotkovou z Ondřejova, až po vývoj a výrobu profesionálních chlazených CCD kamer pro vědecké aplikace i astrofotografii. Fotografie (včetně snímků zaslaných do ČAM) tedy začaly vznikat jako „vedlejší produkt“ testování vyvíjených a vyráběných CCD kamer. Ovšem kouzlo astronomické fotografie je mocné a kdo je jednou okusil, nemusí se ho už zbavit.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Galaxie M 81 Autor: Pavel Cagaš a Kamil Hornoch
Galaxie M 81
Autor: Pavel Cagaš a Kamil Hornoch
Galaxie NGC7331. Autor: Pavel Cagaš
Galaxie NGC7331.
Autor: Pavel Cagaš
Mlhovina M 1. Autor: Pavel a Petr Cagašovi a Václav Přibík
Mlhovina M 1.
Autor: Pavel a Petr Cagašovi a Václav Přibík
Mlhovina M 16. Autor: Pavel a Petr Cagašovi
Mlhovina M 16.
Autor: Pavel a Petr Cagašovi

Astrofotograf roku 2011

11. ledna roku 2012 se ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově sešla porota astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce". Již poosmé ji čekal opravdu nelehký úkol - vybrat "Astrofotografa roku 2011". Technická kvalita fotografií, různorodost témat, originalita i "umělecký dojem" zamíchal názory porotců. I když se v diskuzi postupně vyhranilo několik horkých kandidátů, stejně se nakonec volba odehrála ve třech kolech, při nichž si všichni kandidáti postupně úplně vyměnili pozice. Ovšem poslední třetí kolo rozhodlo.

Volbou poroty získali tentokrát titul hned dva fotografové, kteří se podíleli na vzniku snímku "Proměnný vesmír". Ocenění však nedostali pouze za tento úchvatný pohled do světa proměnných hvězd, ale i za další snímky nejen hvězd "měnlivých". Nositeli titulu "Astrofotograf roku 2011" jsou tedy pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.

Snímek, který oba autory nakonec vynesl na piedestal nejvyšší, opravdu obsahuje nejméně třicet nových, do listopadu roku 2011 neznámých proměnných hvězd. A nejen to. Přináší nám i první pohled do jejich soukromí, informaci o druhu a příčinách jejich proměnnosti. A navíc nám všem přinesl ještě jedno závažné poselství. Zjišťujeme, že astronomie stále ještě není pouze doménou obřích teleskopů, družic na oběžné dráze či superrychlých automatizovaných přehlídek oblohy. Stále ještě zůstávají oblasti, kde i zapálený zájemce o astronomii s menším dalekohledem může ze zahrady rodinného domku přispět svým střípkem k poznání tajemství vesmíru. Jednou z nich jsou právě proměnné hvězdy.

Pozorování hvězd "měnlivých" není jistě záležitostí jednoduchou, to se ostatně se snímáním oblohy vůbec neslučuje. Ovšem tradice jejich sledování v českých a slovenských končinách má hluboké kořeny, skrze něž prorůstá až do vrcholků "proměnnářských" korun. Jedním z nich je i "Sekce proměnných hvězd a exoplanet" České astronomické společnosti. Nejenže je studnicí moudrosti pro začínající pozorovatele, ale její webovský portál se specializovanými aplikacemi je vstupní branou i pro zkušené pozorovatele z celého světa. I jména "Astrofotografů roku 2011" včetně jejich pozorování v databázi sekce nalezneme.

Porota "České astrofotografie měsíce" by za celou astronomickou komunitu Pavlu Cagašovi a Václavu Přibíkovi ráda vyjádřila své poděkování a popřála mnoho dalších podobných úspěchů. Podrobnosti o tomto snímku, který porotu přesvědčil o prvenství roku 2011, najdete v popisu prosincového kola soutěže ČAM.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna  2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Zlínskou hvězdárnu začal navštěvovat v roce 1977. Mezi jeho zájmy patřilo i objevovat náročnější zákoutí astrofotografie, jako např. kvasar 3C273 nebo gravitačně zdvojený Q0957+561 snímané na klasický fotografický materiál. Patřil mezi skupinu zlínských astronomů, kterým se podařilo získat v roce 1995 CCD kameru Pixel 211 s rozlišením 192 x 160 bodů, kterou začal pořizovat první digitální snímky oblohy (mlhovina Helix s planetkou Hermione, Koňská hlava) Jelikož brzy přestala morálně dostačovat, rozhodl se pro konstrukci vlastní kamery s čipem TI TC254. Tato byla ve Zlíně také několik let úspěšně používána, ale opět se projevil perfekcionismus Pavla Cagaše, který ho hnal do stále dokonalejších konstrukcí - nejen s lepšími čipy Kodak KAF, ale i s integrovanou závěrkou, dokonalejší regulací chlazení, filtrovým kolem atd. S novou kamerou s čipem KAF1603 přišly i první pozorovací úspěchy: historicky druhá česká detekce přechodu exoplanety XO-1 v roce 2006 či objev dvou extragalaktických nov v galaxii M81 o rok později (jedna byla o několik dnů později pozorována i Keckovým dalekohledem).

Jelikož se začali objevovat první zájemci o jeho kamery, využil zázemí své firmy zabývající se tvorbou prostředků pro průmyslovou automatizaci a začal kamery vyrábět komerčně. V této době začal stavět i rodinný dům a neopomněl ani na pozorovatelnu. Svůj dalekohled od počátku koncipoval jako širokoúhlý, který osadil svou kamerou s 16Mpx čipem, kterou je schopen v jednom poli detekovat desetitisíce hvězd.

Spojení dobré techniky a pozorovatelské píle začalo brzy přinášet hodnotné plody: kvalitní transity exoplanet a proměnných hvězd, desítky a posléze stovky nově objevených proměnných hvězd a mezi nimi exotické kataklysmatické hvězdy, záblesky hvězd typu UV Cet a jako vyvrcholení gravitačně vázaná zákrytová čtyřhvězda, teprve čtvrtá historicky objevená. Díky svým objevům se mu i jako amatérovi podařilo publikovat články v časopisech Astronomy&Astrophysics a IBVS. Další informace v tiskovém prohlášení ČAS.



Štítky: Astrofotograf roku, Cena Zdeňka Kvíze, Pavel Cagaš, Síň slávy


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 1.12.2024

Další informace »