Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Antonín Bečvář

Antonín Bečvář

Antonín Bečvář
Antonín Bečvář

 

Rok narození : 1901

Rok úmrtí: 1965

 

Nušlova cena za rok 1939

 

RNDr. Antonín Bečvář (*10. 6. 1901; † 10. 1. 1965) se narodil ve Staré Boleslavi. Od 16 let žil v Brandýse nad Labem, kde v roce 1927 postavil na zahradě rodinné zemědělské usedlosti malou hvězdárnu. Ta se záhy stala známým místem astronomického pozorování a Bečváře začali navštěvovat významní astronomové té doby.
        
Studoval klimatologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více jak 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale (dnešní Hurbanovo) na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté Pleso, kde v letech 1941 1943 inicioval výstavbu nové horské hvězdárny. Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v tehdejším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém Plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem a pod jejími kopulemi se vystřídalo mnoho věhlasných astronomů. Na Skalnatém Plese Dr. Antonín Bečvář položil základ svému budoucímu životnímu triumfu hvězdným atlasům. V roce 1948 dokončil se svými spolupracovníky svůj první hvězdný atlas - Atlas Coeli, který krátce po českém vydání vyšel i v zahraničí (v nakladatelství Sky Publishing Corporation Cambridge, Massachusetts pod názvem Atlas of heavens) a stal se skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém Plese propuštěn. Vrátil se zpět do Brandýsa nad Labem, opravil si hvězdárničku a započal práci na dalších hvězdných atlasech. V Brandýse nad Labem vytvořil velkolepou trilogii hvězdných atlasů atlasy Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964), které vyšly též v zahraničí. Po celou dobu svého pobytu v Tatrách se zabýval fotografováním a studiem mraků. Jeho usilovná a systematická práce vyústila v roce 1953 ve vydání neobyčejného díla - Atlasu horských mraků. Bečvář byl člověk se širokým spektrem zájmů. Kromě astronomie se věnoval meteorologii, rád fotografoval, hrál velmi dobře na klavír a housle a v neposlední řadě byl náruživým turistou a oddaným obdivovatelem hor. V roce 1948 vydal barevnou publikaci Vysoké Tatry. Napsal i literární novelu Jediné léto, která vyšla ve válečném roce 1940. 10. ledna 1965 Dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Tehdy prof. Zdeněk Kopal, světově uznávaný astronom českého původu, v nekrologu pro magazín Nature napsal : "Smrtí Dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob."
  
      - S využitím textu původní Historické sekce ČAS, autor textu: Štěpán Kovář -
 

Antonín Bečvář se od mládí zajímal o astronomii a kromě toho byl i zdatným hudebníkem; doprovázel na klavír tanečnice baletní školy v Brandýse. Na Universitě Karlově vystudoval meteorologii a vzhledem ke svému tělesnému postižení, vybočení páteře, odcestoval ze zdravotních důvodů jako meteorolog do Vysokých Tater. Tady se mu - už po rozdělení Československa v březnu 1939 - podařilo přesvědčit vládu Slovenského státu, že každá kulturní země musí mít svou vlastní hvězdárnu, a tak se zasloužil o vybudování observatoře na Skalnatém plese a stal se i jejím prvním ředitelem (1943-50). Samozřejmě že ani zde nesměl chybět Bečvářův oblíbený klavír. Dokonce se pokusil, ale bez velkých úspěchů, o psaní prózy.

Bečvář je považován za průkopníka československé meteorologické fotografie (Atlas horských mraků, 1953) a filmu věnovaného vývoji horských mraků. V astronomii založil tradici výzkumu meziplanetární hmoty a Slunce. Slavné jsou jeho atlasy hvězdné oblohy Atlas Coeli Skalnaté pleso 1950.0 (1948, 1956 zdokonalená verze), Atlas Eclipticalis (1958), Atlas Borealis (1958), Atlas Australis (1964). O jeho významu pro světovou astronomii a meteorologii svědčí i skutečnost, že Bečvářovým jménem byl pojmenován jeden z kráterů Měsíce. Této cti se pak z našich astronomů dostalo i autoru skvělé mapy Měsíce Karlu Andělovi, profesoru astronomie na Universitě Karlově Vladimíru Heinrichovi, pražskému Němci a profesoru Karlo-Ferdinandovy university a autorovi fotografického atlasu Měsíce Ladislavu Weinekovi spoluzakladateli ondřejovské hvězdárny dr. Františku Nušlovi či profesoru pražské university Vojtěchu Šafaříkovi, nepočítáme-li ovšem slavné rodáky z jiných oborů nebo dob: Gregora Mendela, Tadeáše Hájka z Hájku, Jana Evangelistu Purkyněho či Heyrovského a další.

       - S využitím textu původní Historické sekce ČAS, autor textu: Petr Bartoš -

Po Antonínmu Bečvářovi je pojmenovaná planetka (4567) Bečvář.

Doporučené odkazy

  • Nušlova cena
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 25: Antonín Bečvář astronom, který miloval mraky (pdfdoc)

 

 



Štítky: Antonín Bečvář, Nušlova cena


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »