Tomáš Hynek

Rok narození : 1974 thynek.wz.cz

K astronomii jej, stejně jako mnoho z nás, přivedla zřejmě souhra několika událostí v době, kdy mu bylo asi 15 let. To se poprvé zúčastnil večerního pozorování oblohy pro veřejnost na hvězdárně v Ostravě-Krásném poli - dnes je to Hvězdárna a Planetárium Johanna Palisy - a to na základě reklamního letáčku vyvěšeném na vchodových dveřích domu, kde s rodiči bydlel.

Prohlídka noční oblohy Tomáše velmi zaujala. Krátce na to v časopise ABC začal vycházet pěkný seriál o noční obloze doprovázený názornými mapkami, zde se také objevil návod na stavbu malého dalekohledu z papírových trubek, brýlových čoček a hodinářské lupy. Ten si Tomáš samozřejmě postavil a začal s ním pokukovat po noční obloze a seznamovat se s jejími krásami. Brzy k tomu přibyly další pomůcky, jako otočná mapka oblohy, hvězdné mapy, mapa Měsíce, triedr a předplatné časopisu Kozmos, ve kterém s nadšením četl hlavně rubriky o noční obloze a o dalekohledech různých amatérů a jejich stavbě. Později si podle knihy o stavbě amatérských astronomických dalekohledů od bratří Erhartů postavil první zrcadlový dalekohled a vybrousil zrcadlo o průměru 16 cm.

Také se pokoušel postavit si montáž pro dalekohled, která by umožňovala nejen ty hrubé, ale také jemné pohyby dalekohledu. Později si postavil i jednoduchý pohon hodinové osy. První pokusy o fotografování oblohy na klasický film Tomáš Hynek prováděl pomocí malého fotografického objektivu Tair s ohniskem 135 mm připevněném na fotoaparátu Zenit. Mezitím již navštěvoval ostravskou hvězdárnu a časem na ní začal působit jako průvodce u dalekohledu při večerních pozorováních. Postupem času začal využívat i další astronomickou techniku hvězdárny, také si pořídil, již jako výdělečně činný, svou vlastní CCD kameru Meade Pictor 416 XTE a začal ji používat na všem možném, co bylo dostupné. Např. na hvězdárenském dalekohledu coudé refraktoru 150/2250 mm nebo na svém fotografickém objektivu Rubinar 5,6/500 mm, později si pořídil dalekohled Newton 200/1200mm, umístil jej ke coudé dalekohledu v západní kopuli hvězdárny a na něm začal používat tuto svou ccd kameru, která byla později nahrazena hvězdárenskou modernější kamerou SBIG ST8-XME. Stejná kamera je k dispozici také ve druhé kopuli hvězdárny na skvělém dalekohledu Meade LX200GPS, který má průměr 305 mm a ohnisko něco málo přes 3 metry. Snímky a další pozorování prováděná touto technikou jsou k vidění na adrese ostrava.astronomy.cz

VYBRANÉ FOTOGRAFIE