Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Pech

Pavel Pech

Pavel Pech
Pavel Pech

Rok narození: 1980

www.astrofotky.cz, blog.astrofotky.cz/pavelpech/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2015

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Že existuje i jiné souhvězdí než Velká medvědice (lépe řečeno Velký vůz, vzhledem k Pavlovým tehdejším znalostem) zjistil až v prosinci roku 2007, kdy si koupil svůj vůbec první astronomický dalekohled od firmy Orion (reflektor 203/1200 mm, Dobson). Začal se zajímat o tehdy naprosto novou disciplínu. Nejprve se věnoval pouze vizuálnímu pozorování, aby získal základní astronomické znalosti. Zhruba od března 2008 však propadl touze a lákadlům astrofotografie a od té doby, jak sám říká, nespí.

Jeho prvním fotografickým dalekohledem byl Borg 77 EDII, refraktor s průměrem objektivu 77 mm a délkou ohniska 510 mm. Používán byl na paralaktické montáži HEQ5 s reduktorem ohniska, který zvyšoval světelnost na F/4.3. Pavel patří mezi několik málo fotografů, kteří neměli tu čest začínat fotografovat s digitální zrcadlovkou, ale patří do skupiny ccd astrofotografů. Jeho první, tehdy 0.4 megapixelová kamera se tak stala prostředníkem pro první krůčky v oblasti astrofotografie. A nebyly jednoduché ... Pavel ihned poznal, že výjezdy za temnou oblohou budou nutností. S kolegou Davidem Kraftem tak zažíval svoje první tuhé mrazy uprostřed luk a polí, při kterých mnohdy řešil i prvotní technické problémy se svými přistroji. Následoval průzkum trhu s astrofotografickou technikou, automatizace techniky a pokukování po něčem „lepším“. S vidinou leteckých výletů za tmou Pavel zakoupil lehkou, transportovatelnou sestavu, fotodalekohled miniBorg 45EDII a jako alternativu k ccd kameře i DSLR Canon EOS 1000D, který je pro něho po modifikaci ideální na fotografování rozsáhlých souhvězdí. Hlavní směr byla pro Pavle ale ccd fotografie a tak se z klasické, barevné astrofotografie, vydal i směrem multispektrálních snímků na čarách H-alfa, OIII, SII. Jako jeden z prvních majitelů zakoupil o několik řádů lepší ccd kameru Atik 314L+ s regulovaným chlazením a montáž HEQ zaměnil za velmi kvalitní Losmandy G-11 s navigačním systémem Gemini. Pavel však zjistil, že každý astronomický objekt vyžaduje také optimální optiku a ccd kameru pro jeho zaznamenání. Do sbírky dalekohledů tak přibyl klasický 11“ Schmidt-Cassegrain a následně i jeho fotografická verze EDGE.

V současné době Pavel fotografuje s kamerou G3-11000, vrátil se z cesty za tmou v Chile, vytvořil ojedinělou databázi astrofotografií (astrofotky.cz) a určitě neustále plánuje další a další kompozice v hlubinách vesmíru. Porota ČAM se tak velmi těší na jeho další snímky, které přímo odrážejí velké usílí a pokrok v digitální astrofotografii, kterým si Pavel jako člověk, snažící se stáhnout celý vesmír do svého laptopu, prošel v tak krátkém období.

Doporučené odkazy

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Sadr Autor: Pavel Pech
Okolí hvězdy Sadr
Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410 Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410
Autor: Pavel Pech
Star trails Autor: Pavel Pech
Star trails
Autor: Pavel Pech
Galaxie M81 Autor: Pavel Pech
Galaxie M81
Autor: Pavel Pech


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pavel Pech, Síň slávy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »