Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Pech

Pavel Pech

Pavel Pech
Pavel Pech

Rok narození: 1980

www.astrofotky.cz, blog.astrofotky.cz/pavelpech/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2015

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Že existuje i jiné souhvězdí než Velká medvědice (lépe řečeno Velký vůz, vzhledem k Pavlovým tehdejším znalostem) zjistil až v prosinci roku 2007, kdy si koupil svůj vůbec první astronomický dalekohled od firmy Orion (reflektor 203/1200 mm, Dobson). Začal se zajímat o tehdy naprosto novou disciplínu. Nejprve se věnoval pouze vizuálnímu pozorování, aby získal základní astronomické znalosti. Zhruba od března 2008 však propadl touze a lákadlům astrofotografie a od té doby, jak sám říká, nespí.

Jeho prvním fotografickým dalekohledem byl Borg 77 EDII, refraktor s průměrem objektivu 77 mm a délkou ohniska 510 mm. Používán byl na paralaktické montáži HEQ5 s reduktorem ohniska, který zvyšoval světelnost na F/4.3. Pavel patří mezi několik málo fotografů, kteří neměli tu čest začínat fotografovat s digitální zrcadlovkou, ale patří do skupiny ccd astrofotografů. Jeho první, tehdy 0.4 megapixelová kamera se tak stala prostředníkem pro první krůčky v oblasti astrofotografie. A nebyly jednoduché ... Pavel ihned poznal, že výjezdy za temnou oblohou budou nutností. S kolegou Davidem Kraftem tak zažíval svoje první tuhé mrazy uprostřed luk a polí, při kterých mnohdy řešil i prvotní technické problémy se svými přistroji. Následoval průzkum trhu s astrofotografickou technikou, automatizace techniky a pokukování po něčem „lepším“. S vidinou leteckých výletů za tmou Pavel zakoupil lehkou, transportovatelnou sestavu, fotodalekohled miniBorg 45EDII a jako alternativu k ccd kameře i DSLR Canon EOS 1000D, který je pro něho po modifikaci ideální na fotografování rozsáhlých souhvězdí. Hlavní směr byla pro Pavle ale ccd fotografie a tak se z klasické, barevné astrofotografie, vydal i směrem multispektrálních snímků na čarách H-alfa, OIII, SII. Jako jeden z prvních majitelů zakoupil o několik řádů lepší ccd kameru Atik 314L+ s regulovaným chlazením a montáž HEQ zaměnil za velmi kvalitní Losmandy G-11 s navigačním systémem Gemini. Pavel však zjistil, že každý astronomický objekt vyžaduje také optimální optiku a ccd kameru pro jeho zaznamenání. Do sbírky dalekohledů tak přibyl klasický 11“ Schmidt-Cassegrain a následně i jeho fotografická verze EDGE.

V současné době Pavel fotografuje s kamerou G3-11000, vrátil se z cesty za tmou v Chile, vytvořil ojedinělou databázi astrofotografií (astrofotky.cz) a určitě neustále plánuje další a další kompozice v hlubinách vesmíru. Porota ČAM se tak velmi těší na jeho další snímky, které přímo odrážejí velké usílí a pokrok v digitální astrofotografii, kterým si Pavel jako člověk, snažící se stáhnout celý vesmír do svého laptopu, prošel v tak krátkém období.

Doporučené odkazy

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Sadr Autor: Pavel Pech
Okolí hvězdy Sadr
Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410 Autor: Pavel Pech
Multispektrální snímky mlhoviny IC 410
Autor: Pavel Pech
Star trails Autor: Pavel Pech
Star trails
Autor: Pavel Pech
Galaxie M81 Autor: Pavel Pech
Galaxie M81
Autor: Pavel Pech


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Pavel Pech, Síň slávy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »