Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Horálek

Petr Horálek

Petr Horálek
Petr Horálek

Rok narození : 1986

www.astronom.cz/horalek

Cena Jindřicha Zemana 2017

Petr Horálek, rodák z Pardubic, dnes působící na tamní hvězdárně je trochu netradiční astrofotograf. Většinou spíše než s filmem, vývojkou či digitálním čipem vlastně vládne ostře ořezanou tužkou a barvami. Podíváme-li se však na jeho kresby komet, planet, galaxií, hvězdokup, zatmění a mnoha dalších, kresebně až neuvěřitelných objektů na obloze, váháme mnohdy nad jejich skutečným původem. Je to kresba, nebo již fotografie …?

Ovšem k té klasické fotografii se dostává také, spíše sice příležitostně ve spolupráci s jinými fotografy, ale i formou videozáznamu nebeských jevů dynamických, jako je například zatmění Slunce či Měsíce.

S astronomií se Petr seznámil jako jedenáctiletý díky zemské rotaci, která mu tehdy nevysvětlitelně během noci změnila polohu Velkého vozu na obloze. Tato událost a pátrání po její příčině mu pak do základů přestavěla následující zbytek života. V lednu roku 1998 začal chodit do astronomického kroužku do Domu dětí a mládeže Delta v Pardubicích, na jehož vrcholku sídlí jediná pardubická observatoř - Hvězdárna barona Artura Krause. Zde se začal věnovat kresbě planet, které jsou i z městské hvězdárny dobře pozorovatelné. Pak přišly i další objekty a úkazy a „kreslící astrofotograf“ byl na světě.

Dnes sice kromě své oblíbené kresby stále více ohmatává tělo fotoaparátu, ale preciznost a také emotivnost jeho kreseb bude s astrofotografií jistě stále úspěšně soupeřit. Nejenom kresby a fotografie tvoří hlavní náplň astronomické činnosti. Na webu České astronomické společnosti se během roku můžeme neustále setkávat s popularizací astronomie v podobě mnoha zajímavých článků a upozornění na jevy, které bychom si neměli nechat ujít.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

17P/Holmes Autor: Dalibor Hanžl, Petr Horálek
17P/Holmes
Autor: Dalibor Hanžl, Petr Horálek
Záznam přechodu Merkura přes sluneční kotouč 7. května 2003 Autor: Petr Horálek
Záznam přechodu Merkura přes sluneční kotouč 7. května 2003
Autor: Petr Horálek
Kresba úplného zatmění Slunce v roce 2006 v Turecku Autor: Petr Horálek
Kresba úplného zatmění Slunce v roce 2006 v Turecku
Autor: Petr Horálek
Obloha během úplného zatmění Měsíce 9. listopadu 2003 Autor: Petr Horálek
Obloha během úplného zatmění Měsíce 9. listopadu 2003
Autor: Petr Horálek

Cena Jindřicha Zemana 2017

Cena Jindřicha Zemana za rok 2017 byla udělena Petru Horálkovi za spoluautorství snímku „Odhalené vrstvy Slunce“, která je unikátním kompozitním záběrem tří vrstev Slunce zachycených při prstencovém zatmění Slunce 26. února 2017 a družící SDO ze stejného času. Více v článku.



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »