Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Horálek

Petr Horálek

Petr Horálek
Petr Horálek

Rok narození : 1986

www.astronom.cz/horalek

Cena Jindřicha Zemana 2017

Petr Horálek, rodák z Pardubic, dnes působící na tamní hvězdárně je trochu netradiční astrofotograf. Většinou spíše než s filmem, vývojkou či digitálním čipem vlastně vládne ostře ořezanou tužkou a barvami. Podíváme-li se však na jeho kresby komet, planet, galaxií, hvězdokup, zatmění a mnoha dalších, kresebně až neuvěřitelných objektů na obloze, váháme mnohdy nad jejich skutečným původem. Je to kresba, nebo již fotografie …?

Ovšem k té klasické fotografii se dostává také, spíše sice příležitostně ve spolupráci s jinými fotografy, ale i formou videozáznamu nebeských jevů dynamických, jako je například zatmění Slunce či Měsíce.

S astronomií se Petr seznámil jako jedenáctiletý díky zemské rotaci, která mu tehdy nevysvětlitelně během noci změnila polohu Velkého vozu na obloze. Tato událost a pátrání po její příčině mu pak do základů přestavěla následující zbytek života. V lednu roku 1998 začal chodit do astronomického kroužku do Domu dětí a mládeže Delta v Pardubicích, na jehož vrcholku sídlí jediná pardubická observatoř - Hvězdárna barona Artura Krause. Zde se začal věnovat kresbě planet, které jsou i z městské hvězdárny dobře pozorovatelné. Pak přišly i další objekty a úkazy a „kreslící astrofotograf“ byl na světě.

Dnes sice kromě své oblíbené kresby stále více ohmatává tělo fotoaparátu, ale preciznost a také emotivnost jeho kreseb bude s astrofotografií jistě stále úspěšně soupeřit. Nejenom kresby a fotografie tvoří hlavní náplň astronomické činnosti. Na webu České astronomické společnosti se během roku můžeme neustále setkávat s popularizací astronomie v podobě mnoha zajímavých článků a upozornění na jevy, které bychom si neměli nechat ujít.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

17P/Holmes Autor: Dalibor Hanžl, Petr Horálek
17P/Holmes
Autor: Dalibor Hanžl, Petr Horálek
Záznam přechodu Merkura přes sluneční kotouč 7. května 2003 Autor: Petr Horálek
Záznam přechodu Merkura přes sluneční kotouč 7. května 2003
Autor: Petr Horálek
Kresba úplného zatmění Slunce v roce 2006 v Turecku Autor: Petr Horálek
Kresba úplného zatmění Slunce v roce 2006 v Turecku
Autor: Petr Horálek
Obloha během úplného zatmění Měsíce 9. listopadu 2003 Autor: Petr Horálek
Obloha během úplného zatmění Měsíce 9. listopadu 2003
Autor: Petr Horálek

Cena Jindřicha Zemana 2017

Cena Jindřicha Zemana za rok 2017 byla udělena Petru Horálkovi za spoluautorství snímku „Odhalené vrstvy Slunce“, která je unikátním kompozitním záběrem tří vrstev Slunce zachycených při prstencovém zatmění Slunce 26. února 2017 a družící SDO ze stejného času. Více v článku.



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »