Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Vlastimil Musil

Vlastimil Musil

Vlastimil Musil se svou astrofotografickou výbavou. Autor: Vlastimil Musil, ČAM.
Vlastimil Musil se svou astrofotografickou výbavou.
Autor: Vlastimil Musil, ČAM.

 

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2014

 

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za rok 2014 se stal amatérský astrofotograf Vlastimil Musil. Jedním z jeho významných kroků k získání tohoto ocenění byl i snímek „Plejády a jejich široké okolí“, který vyhrál v listopadovém kole soutěže.

Vlastimil Musil není profesionálním astronomem. Svůj čas musí dělit o zaměstnání, rodinu a hvězdy. Přesto z jeho nocí strávených pod jasnou hvězdnatou oblohou vycházejí úžasné snímky, pronikající do tajemných hlubin vesmíru. To jsme však v portrétu moc daleko.

První vlna zájmu o astronomii přišla v patnácti letech. Astronomické knížky a první objevování souhvězdí a jasných hvězd za temných večerů a první pohledy otcovým mysliveckým triedrem přivedly mladíka do astronomického kroužku při hvězdárně ve Vsetíně. To znamenalo další astronomický růst a nové zážitky. Zejména pohledy velkým dalekohledem do hlubokého vesmíru či na planety natrvalo utkvěly v duši začínajícího astronoma. Po maturitě došlo již na nákup prvního vlastního dalekohledu. Byl to typ newton a byl zklamáním. To však Vlastimila od astronomie neodradilo. Naopak. Následovalo dálkové pomaturitní studium astronomie při hvězdárně ve Valašském Meziříčí a pak již … desetiletá astronomická pauza.

Znovuobjevení astronomie přišlo asi v roce 2009. Internet přinesl Vlastimilu Musilovi různé astronomické stránky a zjištění čím a jaké hezké fotografie dělají jiní astrofotografové  znovu probudilo touhu z mládí fotit noční oblohu. Následovala koupě montáže EQ6 SS PRO, dalekohledu Sky-Watcher Newton 8″ a okulárů. Přišlo i pozorování a pokusy s afokální fotografii oblohy kompaktem. To však nebyl konec. S pořízením digitální zrcadlovky EOS 450, později modifikované, začaly první pokusy s fotografií v primárním ohnisku i se zpracováním získaných dat. Zpočátku bez pointace, později s pointační kamerou G1-800 a pointačním dalekohledem SW ED-80. Přibyl ještě komakorektor, objektiv Canon EF 200 mm, jiný pointační dalekohled SW 80/400, menší, světelnější newton GSO 150/600 a jiné. No a samozřejmě, čas mezi fotografováním vyplňuje zpracování dat, pokusy a experimenty s obrazem a nakonec – získání ceny Jindřicha Zemana. 

ČAM 2014.11: Plejády a jejich široké okolí Autor: Vlastimil Musil
ČAM 2014.11: Plejády a jejich široké okolí
Autor: Vlastimil Musil
Vraťme se však ještě několika řádky k oné zlomové fotografii, která vynesla Vlastimila Musila na astrofotografický piedestal. I když je hvězdokupa Plejády hlavním motivem názvu snímku, krčí se v rohu celkové kompozice, zahrnující mnohem větší část oblohy, než nám většinou fotografie této hvězdné rodiny ukazují. Samozřejmě, její modravý nádech, chladně zářící ztracen v prostoru, nás upoutá na první pohled. Lidské oko spatří v této hvězdokupě, zvané též M45, za normálních podmínek sedm hvězd, oko cvičené v ideálních podmínkách až jedenáct. Tu největší krásu pak odhalí fotografie. Nejenže se počet viditelných hvězd dramaticky zvýší, hvězdokupa obsahuje ve skutečnosti až několik stovek hvězd, ale objeví se i onen modravý závoj reflexní prachové mlhoviny. Tato ozdoba je však pouze pomíjivá, prachovým oblakem hvězdokupa jen prochází a za několik tisíc let bude hvězdokupa bez ní.

Snímek Vlastimila Musila ukazuje však ještě další krásy okolí této hvězdokupy.  Hvězdný prach, v těsném okolí hvězd hvězdokupy viditelný v modré barvě, je ve větších vzdálenostech zbaven této příkrasy. Prachové filamenty, patřící patrně do Gouldova pásu mladých hvězd, jímž nyní prochází nejen Plejády,  ale  i  naše  Slunce,  vytvářejí  úžasnou  kulisu  hodnou  zaprášeného a pavučinami pokrytého sklepení starého hradu, ve kterém jak diamanty modravě září Plejády. Gouldův pás se již sto tisíc let pohybuje přes hvězdokupu a je velmi silně ovlivněn právě hvězdami otevřené hvězdokupy M45. Zejména v jejím okolí je pak roztrhán do jemných vláken modrého závoje.

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Cena Jindřicha Zemana, Síň slávy, Česká astrofotografie měsíce, Vlastimil Musil


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »