Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

IFN v okolí M81 a M82
Autor: Pavel Pech

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Jméno Pavla Pecha není v našich astrofotografických kruzích neznámo. Naleznete jej na internetovém astroforu, je autorem astrofotografického webu astrofotky.cz, na kterém sdílí nejen svoje snímky, ale zejména snímky svých kolegů astrofotografů. Jako velký příznivec CCD techniky a technických záležitostí vůbec rád testuje a zkouší novou fotografickou techniku a předává své poznatky prostřednictvím svého blogu ostatním kolegům.

Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu... (Pavel Pech)

Narozen v roce 1980 v Plzni vystudoval zde softwarové inženýrství na Západočeské Univerzitě v Plzni. Od té doby se také tímto oborem zabývá. S astronomií vlastně začal až poměrně pozdě. Tím prvním krokem bylo zakoupení dobsonova dalekohledu 203/1200 mm v roce 2007. Takto vstoupil do úplně neznámého světa jiných souhvězdí než Velká Medvědice, jiných objektů nebes než Měsíc a jiných dalekohledů než divadelní kukátko.

Z počátku se věnoval vizuálnímu pozorování, ovšem po prvních třech měsících propadl kráse a lákadlům astronomické fotografie umožňující spatřit krásy vesmírných objektů v barevném podání a od té doby stále sleduje předpovědi počasí na noc a aktuální fázi Měsíce.

Fotografická sestava Pavla Pecha. Autor: Archiv ČAM.
Fotografická sestava Pavla Pecha.
Autor: Archiv ČAM.
Hned v prvních letech vznikla fotografická sestava Borg 77EDII (refraktor 77/510mm) s reduktorem na F/4.3, paralaktická montáž HEQ-5, CCD kamera Orion StarShoot Monochrome Imager II s rozlišením 752×582 pixelů, pointační dalekohled achromatický dalekohled Sky-Watcher 102/500mm s pointací astroamatéry osvědčenou webkamerou Philips SPC900NC. A samozřejmě vyhřívání, napájení, laptop, software. A tak to šlo dále. Vzhledem k tomu, že Pavel Pech je rozený experimentátor a hledač nových cest, zabral by nám výčet nových zařízení a jejich kombinací celý článek. Zájemcům doporučujeme nahlédnout na stránky autora, kde vše s pečlivostí sobě vlastní vše důkladně popisuje. My ostatní se snad spokojme s konstatováním, že v další výbavě autora byla například montáž Losmandy G-11 Gemini, AstroTrac, katadioptrický dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain (SCT) a to jak klasický 11“ Celestron XLT, tak fotografický speciál EdgeHD (280/2800mm, F/10), několik velkoformátových kamer i fotoaparátů a spousta dalšího. Aktuálně je jeho hlavní fotografickou sestavou špičkový astrograf od rakouské firmy Astro Systeme Austria a to 10“ Newtonův dalekohled s primárním zrcadlem F/3.8, montáž Gemini G53F a též, pochopitelně, auto.

Astrofotograf Pavel Pech. Autor: Archiv ČAM.
Astrofotograf Pavel Pech.
Autor: Archiv ČAM.
Pavel Pech (*1980) je totiž astrofotografem cestovatelem a za svými snímky vyjíždí do tmavých míst, kde mu světelné znečištění oblohy co nejméně ovlivňuje obrázky jemných detailů svítících i temných mlhovin. Na své fotografické výpravy usedá do svého auta sám. Nikdo jiný se k němu totiž pro samou fotografickou techniku nevejde. Teprve na vybraném místě se případně sejde se stejně nadšenými přáteli a celou noc, mnohdy i za silných mrazů, lapají fotony přicházející z hlubin vesmíru. Astronomická fotografie se tak Pavlu Pechovi stala životním osudem, o čemž svědčí i jeho oblíbená věta: "Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Jindřicha Zemana
[2] Blog Pavla Pecha
[3] Fotografie Pavla Pecha
[4] Pavel Pech v síni slávy ČAS



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Pavel Pech, Česká astrofotografie měsíce, Cena Jindřicha Zemana


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »