Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

Cena Jindřicha Zemana 2015 udělena Pavlu Pechovi

IFN v okolí M81 a M82
Autor: Pavel Pech

Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii za rok 2015 se stal amatérský astrofotograf Pavel Pech. Cenu uděluje každoročně Česká astronomická společnost na základě návrhu poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce.

Jméno Pavla Pecha není v našich astrofotografických kruzích neznámo. Naleznete jej na internetovém astroforu, je autorem astrofotografického webu astrofotky.cz, na kterém sdílí nejen svoje snímky, ale zejména snímky svých kolegů astrofotografů. Jako velký příznivec CCD techniky a technických záležitostí vůbec rád testuje a zkouší novou fotografickou techniku a předává své poznatky prostřednictvím svého blogu ostatním kolegům.

Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu... (Pavel Pech)

Narozen v roce 1980 v Plzni vystudoval zde softwarové inženýrství na Západočeské Univerzitě v Plzni. Od té doby se také tímto oborem zabývá. S astronomií vlastně začal až poměrně pozdě. Tím prvním krokem bylo zakoupení dobsonova dalekohledu 203/1200 mm v roce 2007. Takto vstoupil do úplně neznámého světa jiných souhvězdí než Velká Medvědice, jiných objektů nebes než Měsíc a jiných dalekohledů než divadelní kukátko.

Z počátku se věnoval vizuálnímu pozorování, ovšem po prvních třech měsících propadl kráse a lákadlům astronomické fotografie umožňující spatřit krásy vesmírných objektů v barevném podání a od té doby stále sleduje předpovědi počasí na noc a aktuální fázi Měsíce.

Fotografická sestava Pavla Pecha. Autor: Archiv ČAM.
Fotografická sestava Pavla Pecha.
Autor: Archiv ČAM.
Hned v prvních letech vznikla fotografická sestava Borg 77EDII (refraktor 77/510mm) s reduktorem na F/4.3, paralaktická montáž HEQ-5, CCD kamera Orion StarShoot Monochrome Imager II s rozlišením 752×582 pixelů, pointační dalekohled achromatický dalekohled Sky-Watcher 102/500mm s pointací astroamatéry osvědčenou webkamerou Philips SPC900NC. A samozřejmě vyhřívání, napájení, laptop, software. A tak to šlo dále. Vzhledem k tomu, že Pavel Pech je rozený experimentátor a hledač nových cest, zabral by nám výčet nových zařízení a jejich kombinací celý článek. Zájemcům doporučujeme nahlédnout na stránky autora, kde vše s pečlivostí sobě vlastní vše důkladně popisuje. My ostatní se snad spokojme s konstatováním, že v další výbavě autora byla například montáž Losmandy G-11 Gemini, AstroTrac, katadioptrický dalekohled konstrukce Schmidt-Cassegrain (SCT) a to jak klasický 11“ Celestron XLT, tak fotografický speciál EdgeHD (280/2800mm, F/10), několik velkoformátových kamer i fotoaparátů a spousta dalšího. Aktuálně je jeho hlavní fotografickou sestavou špičkový astrograf od rakouské firmy Astro Systeme Austria a to 10“ Newtonův dalekohled s primárním zrcadlem F/3.8, montáž Gemini G53F a též, pochopitelně, auto.

Astrofotograf Pavel Pech. Autor: Archiv ČAM.
Astrofotograf Pavel Pech.
Autor: Archiv ČAM.
Pavel Pech (*1980) je totiž astrofotografem cestovatelem a za svými snímky vyjíždí do tmavých míst, kde mu světelné znečištění oblohy co nejméně ovlivňuje obrázky jemných detailů svítících i temných mlhovin. Na své fotografické výpravy usedá do svého auta sám. Nikdo jiný se k němu totiž pro samou fotografickou techniku nevejde. Teprve na vybraném místě se případně sejde se stejně nadšenými přáteli a celou noc, mnohdy i za silných mrazů, lapají fotony přicházející z hlubin vesmíru. Astronomická fotografie se tak Pavlu Pechovi stala životním osudem, o čemž svědčí i jeho oblíbená věta: "Rád bych stáhnul celý vesmír do svého laptopu“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Jindřicha Zemana
[2] Blog Pavla Pecha
[3] Fotografie Pavla Pecha
[4] Pavel Pech v síni slávy ČAS



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Pavel Pech, Česká astrofotografie měsíce, Cena Jindřicha Zemana


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »