Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar osmdesátiletý. Autor: Česká astronomická společnost.
Jiří Grygar osmdesátiletý.
Autor: Česká astronomická společnost.

Rok narození: 1936

http://www.astronom.cz/grygar/

 

Čestný předseda ČAS

Littera astronomica za rok 2003

Nušlova cena za rok 2011

RNDr. Jiří Grygar CSc. se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo). 

V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně a v letech1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.

V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.

V roce 1959 tak získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát fyz.-mat. věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha). 

Jiří Grygar je autorem nebo spoluautorem 122 původních vědeckých prací, 59 knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek - viz přehled na http://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.
V současnosti je Jiří Grygar čestným předsedou České astronomické společnosti a čestným členem Jednoty českých matematiků a fyziků a Slovenské astronomické společnosti. Jsou za ním významné funkce jako např. předseda Rady České televize, předseda Učené společnosti ČR nebo předseda Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Je držitelem mnoha významných ocenění. 

Popularizace vědy je nejviditelnějším dílem Dr. Grygara. Stojí za ním fenomenální úspěch televizního seriálu Okna vesmíru dokořán a série ročních přehledů světové astronomie „Žeň objevů“, které je nejrozsáhlejším dílem tohoto druhu na světě. 

Mezi koníčky Jiřího Grygara patří především cyklistika, ostatně je polním hejtmanem cyklo astronomického spolku EBICYKL. Dále je to vážná hudba, je také příznivcem Járy Cimrmana. Jiří Grygar přes svojí společenskou a vědeckou prestiž není rozhodně neveselým člověkem. Rád se podílí (nebo je aspoň sbírá) na řadě ptákovin. To slovo je na místě, protože ho sám má  na svém webu, kde nabízí takové položky jako jsou „Vědecké kongresy převážně nevážně“, „Hvězdáři schůzující“, „Hvězdářské zpěvy“ nebo scénář „Modra plá! Ne, ta!“ Tyto názvy samy mluví za vše.

Zaměstnání:

  • 1963-1980 Stelární oddělení, Astronomický ústav ČSAV, Ondřejov
  • 1963-1972: vědecký pracovník
  • 1972-1974: samostatný vědecký pracovník
  • 1974-1980: vedoucí vědecký pracovník
  • 1980-1991: Odd. fyziky nízkých teplot, Fyzikální ústav ČSAV, Řež
  • 1991 - 2000: Sekce elementárních částic, Fyzikální ústav AV ČR
  • 2000-dosud: Centrum částicové fyziky, Fyzikální ústav AV ČR, Praha

Absolvoval tři dlouhodobé studijní pobyty: 1963 a 1965 Univerzitní observatoř v Utrechtu (celkem 9 měsíců) a 1969-1970 Dominion Astrophysical Observatory, Victoria, B.C., Kanada (12 měsíců).

Členství ve vědeckých společnostech:

  • 1959 - Čs. astronomická společnost při ČSAV; nyní Česká astronomická společnost
  • 1959 - 1992 člen předsednictva ústředního (později výkonného) výboru
  • 1992 - 1998 předseda
  • od r. 1989 čestný člen
  • od r. 2004 čestný předseda
  • 1967 - Mezinárodní astronomická unie 
  • člen 42. komise (těsné dvojhvězdy), člen 27. komise (proměnné hvězdy)
  • 1972 - 1981 člen subkomise pro bibliografii těsných dvojhvězd 
  • 1976 - 1985 člen pracovní skupiny pro astronomickou fotografii
  • 1976 - Jednota čs. (nyní českých) matematiků a fyziků 
  • 1990 - 1993 místopředseda výboru Fyzikálně-vědecké sekce
  • 1990 - 1996 člen ústředního výboru JČMF, předseda propagační komise, místopředseda odborné skupiny Pedagogická fyzika FVS
  • od r. 1996 zasloužilý člen
  • od r. 2002 čestný člen
  • 1991 - Evropská astronomická společnost, zakládající člen
  • 1994 - Učená společnost ČR, zakládající člen
  • 1998 - 2002 člen Rady Učené společnosti 
  • 2004 - 2008 předseda
  • 2008 - 2010 II. místopředseda
  • 1999 - člen řídícího výboru Rady českých vědeckých společností
  • 2001 - vícepresident Evropské rady skeptických organizací
  • 2007 - čestný člen Slovenskej astronomickej spoločnosti

Po Jiřím Grygarovi je pojmenovaná planetka (3336) Grygar.

Littera astronomica 2003

RNDr. Jiří Grygar, CSc.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Česká astronomická společnost Dr. Grygara ocenila Litterou astronomicou především za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů, kterým každoročně shrnuje nejvýznamnější objevy a poznatky na poli astronomie a příbuzných věd. Jeho Žeň se za dobu své existence stala doslova světovým unikátem, který s postupem času získává i další nezanedbatelný rozměr. Pro budoucí generace vytváří neocenitelnou kroniku zásadních milníků na cestě lidstva za poznáním vesmíru. Kroniku, kterou píše nikoliv jen zdatný publicista, ale především ryzí vědec. O to víc je zmíněná kronika čistým a přesným obrazem stavu vědeckého poznání v příslušném období.

Cena Littera astronomica byla Jiřímu Grygarovi předána 24. října 2003 u příležitosti konání 13. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou ředitele Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., spisovatelky a ředitelky Podzimního trhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedy České astronomické společnosti Ing. Štěpána Kováře. Při slavnostním udělení ceny dále Česká astronomická společnost předala Dr. Grygarovi mimořádné ocenění za jeho dlouholetou činnost pro rozvoj České astronomické společnosti.

Jiří Grygar u příležitosti předávání Ceny pronesl laureátskou přenášku s názvem Hrozí nám drtivý dopad planetky?

Nušlova cena 2011

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý

Pracovní režim Jiřího Grygara je i dnes, v jeho 75 letech, doslova ukrutný a jeho vytížení velké. Jeho pracovní život lze rozdělit na tři oblasti – věda, popularizace vědy a využití osobnostní vědecké prestiže pro prosazování zájmů vědy a základního výzkumu. Je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy.  

Slavnostní předání Nušlovy ceny proběhlo v budově Akademie věd v Praze 1 dne 7. prosince. 2011. Poté byla přednesena laureátská přednáška Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie.


Videozáznam předávání Nušlovy ceny je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Jiří Grygar, Littera astronomica, Nušlova cena


26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

W nocy z 21 na 22.06.2019. na zachodnim niebie pojawiły się wyjątkowe obłoki. NLC zwane też obłokami srebrzystymi zaświeciły wyjątkowo jasno.Są to obłoki mezosferyczne występujące na dużych wysokościach ( 75 - 85 km nad powierzchnią naszej planety ) i występują w okresie "białych nocy" od połowy maja do połowy sierpnia.Dzięki swojemu wysokiemu położeniu są widoczne na tle ciemnego nieba święcąc srebrnym światłem, stąd właśnie pochodzi ich nazwa. Nie było by w tym nic niezwykłego gdyby nie fakt,iż były widoczne nawet w Czechach i dalej na południe. Ewenementem na skalę światową był fakt,iż tej nocy zaświeciły kolorowo,czego do tej pory nie zaobserwowano. Łowcy tego zjawiska mieli okazję podziwiać wyjątkowy spektakl na niebie. Można je obserwować godzinę po zachodzie Słońca i godzinę przed wschodem nad zachodnim i północnym niebie. Zerknijcie czasem w tym kierunku,może i wam uda się je zaobserwować. fot.Michał Wyka Słupsk

Další informace »