Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Antonín Rükl

Antonín Rükl

Antonín Rükl s Nušlovou cenou Autor: Vladimír Libý
Antonín Rükl s Nušlovou cenou
Autor: Vladimír Libý

 

Rok narození: 1932

Rok úmrtí: 2016

 

Nušlova cena za rok 2012

Littera astronomica za rok 2004

 

Ing. Antonín Rükl se narodil 22. 9. 1932 v Čáslavi. Astronomií se zabývá již od r. 1949. Zprvu jenom jako amatér byl spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze, později už jako řádný člen Československé astronomické společnosti. V roce 1956 ukončil vysokoškolská studia na zeměměřičské fakultě ČVUT v Praze, při kterých se soustředil především na geodetickou astronomii a kartografii.

Po studiích pracoval nejprve v astronomickém oddělení Geodetického ústavu v Praze a na Geodetické observatoři Pecný u Ondřejova. Od února roku 1960, kdy byla dokončena stavba pražského Planetária v Královské oboře, pracoval a ještě stále pracuje v tomto zařízení. Stal se velmi brzy vedoucím planetária a zástupcem ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V této funkci setrval až do roku 1999, kdy odešel formálně do důchodu. Jeho neustálý zájem o astronomii mu nedovolil odejít skutečně na odpočinek, takže nadále dochází do Planetária, kde pracuje na částečný pracovní úvazek. 

S popularizací astronomie začal jako demonstrátor Štefánikovy hvězdárny a profesionálně se jí věnoval i následně výrobou četných audiovizuálních programů pro pražské planetárium se zaměřením jak na školy, tak i na veřejnost. Jeho jazykové znalosti jej předurčily rovněž k propagační činnosti a osvětě na mezinárodním poli. Podílel se na organizaci mezinárodní konference planetárií a v letech 1996-1999 byl zvolen vice-presidentem Mezinárodní konference ředitelů planetárií.

Obdržené ceny a uznání:

  • Cena Littera Astronomica za r. 2004 (cenu uděluje Česká astronomická společnost za popularizaci astronomie literárním dílem)
  • Cena Bruno H. Bürgela za r. 2004 (cenu uděluje německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft za popularizaci astronomie v německém jazyce, tj. za díla Ing. Antonína Rükla přeložená do němčiny – poprvé byla udělena ne-německému autorovi)
  • Čestný člen České astronomické společnosti od r. 2004
  • Čestný člen ALPO (Association of Lunar and Planetary Observers) od roku 2000
  • Koperníkova medaile a Keplerova medaile od Československé astronomické společnosti
  • Pamětní medaile k padesáti letům činnosti v Planetáriu Praha

Po Antonínu Rüklovi je pojmenovaná planetka (15395) Rükl.

Nušlova cena 2012

Antonín Rükl přebírá Nušlovu cenu z rukou Jiřího Grygara a Jana Vondráka Autor: Vladimír Libý
Antonín Rükl přebírá Nušlovu cenu z rukou Jiřího Grygara a Jana Vondráka
Autor: Vladimír Libý

Antonín Rükl jako zkušený popularizátor astronomie, autor a ilustrátor psal naučnou literaturu určenou jak pro širokou veřejnost, tak i pro astronomy amatéry. Své publikace nejenom píše, ale také sám ilustruje. Například atlas Souhvězdí vyšel v překladu do jedenácti jazyků. 

Největší přínos pro astronomii však mají publikace, v nichž spojil erudici astronoma se svou odborností kartografa. Velmi brzy se stal jak u nás, tak i v zahraničí známým jako autor četných astronomických map, atlasů a obrazových publikací, které vycházely především v cizojazyčném nakladatelství ARTIA v překladech do mnoha světových jazyků. Vypracoval původní techniku kresby měsíčních map, a také techniku fotorealistické kresby objektů, nejdříve pomocí stříkací pistole (tzv. americká retuš) a později s využitím postupů počítačové grafiky. Absolutorium zaslouží série map Měsíce, která vyvrcholila Rüklovým Atlasem Měsíce všeobecně uznávaným  doma i v zahraničí. Atlas Měsíce byl několikrát vydán a postupně přeložen do angličtiny, němčiny, francouzštiny, japonštiny a maďarštiny.

Slavnostní předání ceny proběhlo v kulturním sále pražského hlavního nádraží v sobotu 8. prosince. 2012. Poté byla přednesena laureátská přednáška nazvaná Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec).

Littera astronomica 2004

Ing. Antonín Rükl
Ing. Antonín Rükl

Antonín Rükl je autorem řady astronomických titulů, které byly přeloženy do mnoha světových jazyků včetně japonštiny. Za zmínku stojí především jeho poslední kniha Pohledy do vesmíru (2003, 1. vydání, formát A4, 192 stran, Aventinum), která čtenáře velice poutavým způsobem seznamuje s vesmírem. Kniha působí značně příjemným dojmem a je zpracována s pověstnou Rüklovou precizností. V těchto dnech právě vychází nová mapa Měsíce (2004, 1. vydání, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy).

Cena Littera astronomica byla Antonínu Rüklovi předána 15. října 2004 u příležitosti konání 14. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního trhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a astronoma Dr. Petra Pravce.

Laureátská přednáška Antonína Rükla nesla název Tři pohledy na Měsíc – o měsíčním povrchu, jeho historii a mapování.

Doporučené odkazy



Fotogalerie

Štítky: Nušlova cena, Littera astronomica, Antonín Rükl


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »