Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka: Antonín Rükl - Mít zadek ze železa

Vzpomínka: Antonín Rükl - Mít zadek ze železa

Antonín Rükl při předání Nušlovy ceny v roce 2012.
Autor: Vladimír Libý, Astropis

Minulý týden v noci z 11. na 12. července 2016 nás náhle opustil v nedožitých 84 letech nejvýznamnější československý selenograf 20. století, popularizátor astronomie a dlouholetý vedoucí pražského planetária Ing. Antonín Rükl. Poslední rozloučení se bude konat ve čtvrtek 21. července 2016 ve 14:40 v malé obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Rádi bychom mu vzdali hold i touto cestou, několika vzpomínkami.

Video: Hlubinami vesmíru s Antonínem Rüklem
(zdroj: TV Noe)

Antonín Rükl se narodil 22. září 1932 v Čáslavi a astronomii se začal věnovat hned po skončení 2. světové války - od roku 1949. Byl absolventem Českého Vysokého učení technického v Praze, kde se na katedře kartografie a geodézie věnoval především, jak jinak, geodetické astronomii a kartografii. Studium ukončil v roce 1956 a následně začal pracovat na Geodetické observatoři Pecný. Byl však tělem i duší spjat s pražským prostředím Štefánikovy hvězdárny. Přátelil se s Josefem Klepeštou, působil v Měsíční sekci Československé astronomické společnosti a navíc jeho tchánem byl dlouholetý správce Štefánikovy hvězdárny a činovník společnosti František Kadavý. Proto v roce 1960 využil příležitosti a nastoupil na místo vedoucího pracovníka v nově otevřeném pražském planetáriu. V této funkci působil neuvěřitelných 39 let - do roku 1999. Anotnín Rükl velmi dobře ovládal cizí jazyky. Mohl se proto bez potíží podílet na práci v Mezinárodní konferenci planetárií, kde v letech 1996-1999 zastával dokonce funkci jejího vice-prezidenta.

Antonín Rükl - Atlas Měsíce. Dnes již legendární dílo se dočkalo několika překladů. Autor: SUPRA-dalekohledy.cz
Antonín Rükl - Atlas Měsíce. Dnes již legendární dílo se dočkalo několika překladů.
Autor: SUPRA-dalekohledy.cz
Během své dlouhé kariéry v oblasti popularizace královské vědy napsal a ilustroval řadu knih. Jeho Atlas souhvězdí vyšel v 11ti překladech. Největším přínosem pro astronomii jsou pak ty publikace, kde prokázal svoji mimořádnou píli, řemeslnou zručnost geodetického astronoma a hluboké astronomické znalosti. Nejen u nás, ale i v zahraničí tak proslul tvorbou astronomických map a atlasů. Za jeho opus magnum lze bezpochyby považovat Atlas Měsíce, dnes již klasické dílo vycházející v luxusních provedeních v řadě jazykových mutací.

Litomyšlský sjezd České astronomické společnosti v dubnu 2004 zvolil Antonína Rükla čestným členem. Na podzim téhož roku mu společnost udělila za výjimečný přínos v oblasti astronomické literatury cenu Littera astronomica. Na jeho popularizační práci na mezinárodním poli nezapomněla německá astronomická společnost Astronomische Gesellschaft, která mu při svém pražském zasedání v roce 2004 udělila medaili Bruno H. Bürgela za popularizaci astronomie v německém jazyce. Antonín Rükl se stal tak jediným neněmeckým nositelem této ceny. V roce 2012 pak obdržel nejvyšší ocenění udělované Českou astronomickou společností Cenu Františka Nušla.

Antonín Rükl byl do posledních dnů naším hlavním spojencem s počátky dnes již téměř stoleté historie České astronomické společnosti. Zažil v předsednické funkci legendárního prof. Františka Nušla, díky jeho vzpomínkám nezapadly v zapomnění těžko uvěřitelné nápady komunistické funkcionářky Luisy Landové-Štychové, byl ve spojení se zakázaným astronomem RNDr. Antonínem  Bečvářem. Kdykoliv ho člověk požádal, email plný noblesy a věcných poznámek nenechal na sebe dlouho čekat.

Závěr vzpomínky na mimořádnou osobnost československé astronomie bych chtěl věnovat jeho vlastním slovům. Jedná se o Rüklovu vzpomínku, kterou napsal před 15ti lety pro moji monografii „Antonín Bečvář - astronom, který miloval mraky”. Společně s ním totiž tvoří dvojici jediných českých astronomů, jejichž díla používají astronomové doslova na celém světě.

Na Dr. Bečváře vzpomínám s úctou a obdivem jako na velký vzor. Měl jsem možnost se s ním blíže seznámit díky panu Josefu Klepeštovi - byli dlouholetí přátelé. Začátkem šedesátých let jsme s panem Klepeštou pracovali na nových mapách severní a jižní hvězdné oblohy a s Dr. Bečvářem jsme konsultovali konečnou podobu chystaného dílka. „Dílko“ to skutečně bylo ve srovnání s titánskou prací Dr. Bečváře na jeho velkých atlasech. Ty slouží dodnes jako vzor pro moderní kartografickou tvorbu; s rostoucím časovým odstupem však upadá do zapomnění zdánlivě nepodstatný detail, totiž „řemeslná“ stránka věci, kterou bych zde rád připomenul.

Myslím, že Bečvářova těžko představitelná píle, vytrvalost a pracovitost vynikne ve srovnání současné kartografické praxe s postupy, běžnými před půl stoletím - jestliže je vůbec možné srovnávat komfort dnešní digitální kartografie s tvrdou realitou ruční práce na papíře. Kdo by dnes uměl čistě, bez kazů a přesně vykreslit nulátkem a třenou tuší tisíce a tisíce maličkých kroužků? Bečvář na to měl sadu bezvadně seřízených nulátek, upravených pro velmi přesné nastavení poloměru kružnice a tloušťky čáry, a to byla prakticky jediná „technika“, kterou měl k dispozici. Při prohlížení jeho atlasů stojí za povšimnutí i popis map, provedený ručně pomocí šablonek a trubičkových per, opět nesmírně pečlivě a čistě. Co dnes zvládne pár klepnutí do klávesnice počítače, to musel Dr. Bečvář doslova vydřít mravenčí prací nebývalého rozsahu.

Sám jsem tehdy s astronomickou kartografií teprve začínal a tak jsem se Dr. Bečváře naivně zeptal, jak to vůbec mohl všechno zvládnout. Dal mi jednoduchý recept: „Pane kolego, to musíte mít zadek ze železa!“ Na tuto drsnou definici vytrvalosti a pracovitosti jsem později mnohokrát vzpomínal při práci na mapách Měsíce – a opravdu to funguje! Děkuji Vám, pane doktore.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Antonín Rükl v síni slávy ČAS
[2] Planetka (15395) Rükl
[3] Databáze knih Antonína Rükla
[4] Antonín Rükl na Wikipedii
[5] TV Noe - pořad Hlubinami vesmíru



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Ocenění, Antonín Rükl, Osobnost


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »