Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  František Nušl – 151

František Nušl – 151

František Nušl

V sobotu 24. listopadu 2018 proběhl v Jindřichově Hradci odborný seminář, který připomněl 151. výročí narození prof. Františka Nušla. V loňském roce jsme si prof. Nušla připomněli při pražských oslavách 100. výročí založení České astronomické společnosti, a to jak položením květin na rodinné hrobce, která se nachází na břevnovském hřbitově, tak pak i v podobě “oživlého” profesora. Ten doprovázel po celou dobu slavnostní schůzi ČAS v Karolinu. Letos bylo tedy nezbytné se vydat do Nušlova rodného města – Jindřichova Hradce – a jeho odkaz připomenout i zde.

Seminář společnými silami připravily hvězdárny Františka Nušla (Jindřichův Hradec) a Františka Pešty (Sezimovo Ústí) ve spolupráci s Odbornou skupinou pro historii astronomie České astronomické společnosti. Hlavními hosty semináře byli RNDr. Jiří Grygar, CSc. a Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr. h. c. Jiří Grygar zasadil působení a význam prof. Františka Nušla do celkového obrazu stoleté České astronomické společnosti a osobností, které se na jejím rozvoji podíleli. Jan Vondrák pak podal vyčerpávající pohled na vznik a vývoj klíčového vynálezu prof. Františka Nušla a zakladatele ondřejovské observatoře Josefa Jana Friče – cirkumzenitálu. To je optický přístroj k určování polohy na zemském povrchu s velkou přesností (zhruba na 1,5 metru). Dr. Vondrák ukázal, jak se základní myšlenky původního cirkumzenitálu objevovaly v pozdějších přístrojích nových generací. Cirkumzenitál byl až do objevu radarového a družicového zaměřování nejpřesnějším mobilním přístrojem na určování zeměpisné polohy.

Starosta města Stanislav Mrvka a čestný předseda ČAS Jiří Grygar při odhalení pamětní desky Fr. Nušla v Jindřichově Hradci Autor: Petr Bartoš
Starosta města Stanislav Mrvka a čestný předseda ČAS Jiří Grygar při odhalení pamětní desky Fr. Nušla v Jindřichově Hradci
Autor: Petr Bartoš
V dalších příspěvcích jsme se například s Mgr. Janou Jirků vydali po stopách historie jindřichohradecké hvězdárny z roku 1961 (ta dnes nese Nušlovo jméno), která v současné době prochází rozsáhlou přístavbou a rekonstrukcí. Je to radostná vyhlídka, protože hvězdárna měla nejprve ve druhé polovině 80. let ustoupit rozšiřujícímu se panelovému sídlišti. To se sice nestalo, ale následně jindřichohradečtí astronomové museli v letech 1992–1994 doslova bojovat proti zvůli města, které hvězdárnu předalo k výstavbě fitness centra.

Petr Bartoš nás provedl digitalizovaným archivem obsahujícím nejen korespondenci mezi Františkem Nušlem a Josefem Janem Fričem, ale také ručně psanou kroniku Ančy Fričové, fotografie z výstavby a provozu ondřejovské hvězdárny či četné astrofotografie. Na semináři pak také zazněly úryvky ze zmíněné kroniky a část vzpomínek na dědečka Františka Nušla od prof. Jana Sokola.

Seminář se konal v nádherném prostoru Muzea Jindřichohradecka, který zaplnilo na šedesát zájemců o historii astronomie. Nemalou část tvořili studenti místního gymnázia. Společně jsme v průběhu semináře v těsné blízkosti muzea odhalili pamětní desku prof. Františku Nušlovi, která od soboty 24. listopadu 2018 bude všem kolemjdoucím připomínat, kde zakladatel moderní české astronomie strávil dětství a mládí. Slavnostního odhalení desky se ujali starosta města Ing. Stanislav Mrvka a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Všem zúčastněným je třeba poděkovat za krásnou atmosféru, která celý seminář provázela. Bylo to opravdu důstojné připomenutí mimořádné osobnosti české astronomie.




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: František Nušl


51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P na Benecku

Canon 5D, f4/28mm, ISO1600, stativ, panorama tří snímků, fotografováno při chvilkovém vyjasnění v Krkonoších

Další informace »