Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Setkání s Pavlem Otavským v Národním technickém muzeu připomnělo odkaz významného astronoma

Setkání s Pavlem Otavským v Národním technickém muzeu připomnělo odkaz významného astronoma

Pavel Otavský v Národním technickém muzeu v Praze
Autor: Štěpán Kovář

V pátek 28. března 2025 hostilo Národní technické muzeum vzácnou návštěvu – Pavla Otavského, syna výjimečného českého astronoma a konstruktéra Karla-Hermanna Otavského (1905–1987), který přicestoval z USA, aby si prohlédl otcův koronograf. Tento unikátní přístroj, refraktor o průměru 160 mm určený k pozorování sluneční koróny, byl v roce 2023 rodinou věnován Národnímu technickému muzeu a stal se jednou z nejvýznamnějších akvizic posledních let.

Spolu s kolegou Petrem Bartošem jsme jako zástupci Odborné skupiny pro historii astronomie ČAS měli možnost zúčastnit se tohoto významného setkání. Celou akci zorganizoval a odborným průvodcem byl vedoucí oddělení astronomie NTM Ing. Antonín Švejda, který nás provázel sbírkami astronomických přístrojů a podělil se o cenné informace o historii mnohých exponátů nejen z astronomické expozice.

Živé vzpomínky na Karla-Hermanna Otavského

Velkým přínosem setkání byly také osobní vzpomínky Pavla Otavského na jeho otce a život rodiny v Černošicích. Pavel Otavský poutavě vyprávěl nejen o otcově astronomické práci, ale také o jeho širokém vědeckém záběru. Kromě astronomie byl Karel-Hermann Otavský nadšeným amatérským geologem – aktivně spolupracoval se speleology a účastnil se slaňování do jeskyní. Jeho syn zmínil, že jedním z otcových oblíbených míst byla významná geologická lokalita Koda v Českém krasu, kterou rád navštěvoval i se svými třemi syny.

Seminář o historii astronomie a odkazu Otavského

Při této příležitosti je vhodné připomenout seminář "Otavského koronograf ve sbírkách NTM", který se konal 18. května 2023 pod záštitou předsedy ČAS prof. Petra Heinzla. Na semináři vystoupili Antonín Švejda a já, Štěpán Kovář, s přednáškami věnovanými koronografu a životu dr. Otavského. V odborné diskuzi dále vystoupili RNDr. Pavel Ambrož, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, Mgr. Pavel Najser z petřínské hvězdárny a Ing. Jaroslav Pavlousek. Záznam celého semináře je k dispozici na YouTube kanálu Z hvězd.

Pavel Otavský a expedice za zatměním Slunce v roce 1961

Pavel Otavský se aktivně podílí na uchování otcova vědeckého odkazu. Významně přispěl do sborníku Expedice za zatměním Slunce v roce 1961 do Bulharska, kde zpracoval a doplnil otcovy deníkové záznamy z této expedice. Sborník je volně ke stažení na webu hvězdárny Sezimovo Ústí.

Závěr

Dnešní setkání bylo výjimečnou příležitostí nejen k prohlídce unikátního astronomického přístroje, ale především k živému připomenutí osobnosti Karla-Hermanna Otavského, jehož práce a nadšení pro vědu jsou stále inspirující. Děkujeme Pavlu Otavskému za jeho návštěvu a milé setkání a těšíme se na další možnosti spolupráce při uchování odkazu této významné osobnosti české astronomie.




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Karel-Hermann Otavský, Pavel Otavský


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »