Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Setkání s Pavlem Otavským v Národním technickém muzeu připomnělo odkaz významného astronoma

Setkání s Pavlem Otavským v Národním technickém muzeu připomnělo odkaz významného astronoma

Pavel Otavský v Národním technickém muzeu v Praze
Autor: Štěpán Kovář

V pátek 28. března 2025 hostilo Národní technické muzeum vzácnou návštěvu – Pavla Otavského, syna výjimečného českého astronoma a konstruktéra Karla-Hermanna Otavského (1905–1987), který přicestoval z USA, aby si prohlédl otcův koronograf. Tento unikátní přístroj, refraktor o průměru 160 mm určený k pozorování sluneční koróny, byl v roce 2023 rodinou věnován Národnímu technickému muzeu a stal se jednou z nejvýznamnějších akvizic posledních let.

Spolu s kolegou Petrem Bartošem jsme jako zástupci Odborné skupiny pro historii astronomie ČAS měli možnost zúčastnit se tohoto významného setkání. Celou akci zorganizoval a odborným průvodcem byl vedoucí oddělení astronomie NTM Ing. Antonín Švejda, který nás provázel sbírkami astronomických přístrojů a podělil se o cenné informace o historii mnohých exponátů nejen z astronomické expozice.

Živé vzpomínky na Karla-Hermanna Otavského

Velkým přínosem setkání byly také osobní vzpomínky Pavla Otavského na jeho otce a život rodiny v Černošicích. Pavel Otavský poutavě vyprávěl nejen o otcově astronomické práci, ale také o jeho širokém vědeckém záběru. Kromě astronomie byl Karel-Hermann Otavský nadšeným amatérským geologem – aktivně spolupracoval se speleology a účastnil se slaňování do jeskyní. Jeho syn zmínil, že jedním z otcových oblíbených míst byla významná geologická lokalita Koda v Českém krasu, kterou rád navštěvoval i se svými třemi syny.

Seminář o historii astronomie a odkazu Otavského

Při této příležitosti je vhodné připomenout seminář "Otavského koronograf ve sbírkách NTM", který se konal 18. května 2023 pod záštitou předsedy ČAS prof. Petra Heinzla. Na semináři vystoupili Antonín Švejda a já, Štěpán Kovář, s přednáškami věnovanými koronografu a životu dr. Otavského. V odborné diskuzi dále vystoupili RNDr. Pavel Ambrož, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, Mgr. Pavel Najser z petřínské hvězdárny a Ing. Jaroslav Pavlousek. Záznam celého semináře je k dispozici na YouTube kanálu Z hvězd.

Pavel Otavský a expedice za zatměním Slunce v roce 1961

Pavel Otavský se aktivně podílí na uchování otcova vědeckého odkazu. Významně přispěl do sborníku Expedice za zatměním Slunce v roce 1961 do Bulharska, kde zpracoval a doplnil otcovy deníkové záznamy z této expedice. Sborník je volně ke stažení na webu hvězdárny Sezimovo Ústí.

Závěr

Dnešní setkání bylo výjimečnou příležitostí nejen k prohlídce unikátního astronomického přístroje, ale především k živému připomenutí osobnosti Karla-Hermanna Otavského, jehož práce a nadšení pro vědu jsou stále inspirující. Děkujeme Pavlu Otavskému za jeho návštěvu a milé setkání a těšíme se na další možnosti spolupráce při uchování odkazu této významné osobnosti české astronomie.




O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Karel-Hermann Otavský, Pavel Otavský


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »