Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla

Cena Františka Nušla. Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla.
Autor: ČAS.
Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Cena byla udělována v letech 1938–1949, k jejímu obnovení došlo symbolicky po padesátileté přestávce v roce 1999.

František Nušl se narodil v Jindřichově Hradci 3. prosince 1867. Po absolvování zdejšího gymnázia studoval matematiku, fyziku a astronomii na Karlově univerzitě v Praze. Poté vyučoval matematiku a fyziku v Hradci Králové a v Praze.

Franišek Nušl stál u vzniku ondřejovské observatoře a později byl i jejím prvním ředitelem. V roce 1904 se habilitoval na Karlově univerzitě v astronomii, od roku 1908 působil jako profesor matematiky na ČVUT v Praze. Roku 1922 byl jmenován ředitelem Státní hvězdárny v Praze a předsedou České astronomické společnosti. Od roku 1928 se stal také profesorem astronomie na Univerzitě Karlově.

František Nušl zemřel 17. září 1951 v Praze. 

Více o Františku Nušlovi...

Laureáti Ceny Františka Nušla

 
Rok Laureát Planetka
2025 prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (* 1960)
2024 doc. RNDr. Elena Dzifčáková, CSc.  (* 23. 2. 1956)
2023 prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.  (* 24. 9. 1954)  
2022 prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.  (* 28. 9. 1963)  
2021 RNDr. Stanislav Štefl, CSc., In memoriam (* 13. 11. 1955, † 11. 6. 2014)  
2020 doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (* 16. 4. 1951)  
2019 prof. RNDr. Zdeňěk Stuchlík, CSc. (* 19. 8. 1950)  
2018 doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. (* 26. 3. 1949) 7799
2017 prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. (* 7. 1. 1942) 55844
2016 prof. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. (* 15. 5. 1947) 11124
2015 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. (* 13. 10. 1949) 31109
2014 prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. (* 9. 11. 1950)  
2013 doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. (* 20. 10. 1949)  
2012 Ing. Antonín Rükl (* 22. 9. 1932, † 12. 7. 2016) 15395
2011 RNDr. Jiří Grygar, CSc. (* 13. 3. 1936) 3336
2010 RNDr. Luboš Kohoutek, CSc. (* 29. 1. 1935, † 30. 12. 2023) 1850
2009 RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (* 7. 11. 1932, † 7. 11. 2018)  
2008 prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc. (* 5. 6. 1948)  
2007 Ing. Jan Vondrák, DrSc. (* 12. 9. 1940) 35356
2006 RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (* 12. 6. 1936) 1913
2005 RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. (* 5. 2. 1931, † 26. 10. 2011) 14206
2004 RNDr. Zdeněk Ceplecha, DrSc. (* 27. 1. 1929, † 4. 12. 2009) 2198
2003 doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. (* 22. 2. 1923, † 5. 1. 2014) 2781
2002 doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc. (* 30. 9. 1925, † 2. 3. 2013) 17805
2001 RNDr. Ladislav Křivský, CSc. (* 8. 12. 1925, † 24. 4. 2007) 23583
2000 prof. RNDr. Miroslav J. Plavec, DrSc. (* 7. 10. 1925, † 23. 1. 2008) 6076
1999 doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr.h.c. (* 26. 7. 1919, † 17. 9. 2020) 2900

Poválečné období (přestávka 1953–1998)

1952 Alois Peřina (* 27. 7. 1907, † 14. 12. 1976)  
1949 Luisa Landová-Štychová (* 31. 1. 1885, † 31. 8. 1969)  
1948 Karel Novák (* 24. 11. 1887, † 11. 6. 1958)  
1947 Ing. Vilém Gajdušek (* 16. 4. 1895, † 22. 1. 1977) 3603
1946 Ludmila Pajdušáková (* 29. 6. 1916, † 6. 10. 1979) 3636
1945 Bedřich Čurda-Lipovský (* 20. 11. 1893, † 21. 10. 1962)  
1944 Ing. Viktor Rolčík (* 12. 3. 1885, † 29. 8. 1954) 6508
1943 Karel Anděl (* 28. 12. 1884, † 17. 3. 1948) 22465
1942 Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) 33528
1941 Josef Klepešta (* 4. 6. 1895, † 12. 7. 1976) 3978
1940 RNDr. Vladimír Guth (* 3. 2. 1905, † 24. 6. 1980) 3419
JUC. Jan Kvíčala (* 15. 1. 1913, † 25. 2. 1972) 29476
Ing. Jaroslav Štěpánek (* 5. 1. 1901, † ?)  
Alois Vrátník (* 19. 11. 1911, † 1992)  
1939 Antonín Bečvář (* 10. 6. 1901, † 10. 1. 1965) 4567
1938 Ing. Karel Čacký (* 22. 8. 1898, † 10. 1. 1973)  

 

Statut Ceny Františka Nušla

 
  • Cenu Františka Nušla (1867–1951) – dále jen Cenu – uděluje Česká astronomická společnost. Cena byla udělována v letech 1938–1949, poté bylo její předávání přerušeno. Tímto statutem dochází k obnovení Ceny v nové podobě.
  • Cena Františka Nušla je určena k ocenění významných osobností za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách.
  • Cena se uděluje nejvýše jednou v roce, nejpozději k výročí narození prof. Nušla (3. prosince).
  • Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom. Je-li laureát ochoten přednést přednášku o svém díle nebo na jiné zvolené téma, je to vítáno.
  • Návrhy na udělení Ceny podávají obvykle výbory poboček a sekcí ČAS, jsou však přípustné i návrhy jednotlivých členů ČAS. Nejzazší termín k podání návrhů pro daný rok je 31. březen.
  • K posouzení návrhů jmenuje předseda ČAS minimálně tříčlennou komisi, jejímž předsedou je on sám. Dalšími členy jsou člen výkonného výboru ČAS pověřený správou Ceny a vybraný astronom vhodné specializace podle došlých nominací. Komise projedná došlé návrhy do jednoho měsíce po svém ustavení a dá doporučení výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  • Výkonný výboru ČAS na své nejbližší schůzi návrh komise schválí nebo zamítne. Nesouhlasí-li výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.
  • Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Výkonný výbor ČAS může podle povahy předložených nominací rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
  • Při prvním předání Ceny po jejím obnovení budou přečtena jména všech dosavadních laureátů Ceny.

Tento statut byl schválen Výkonným výborem ČAS na jeho zasedání dne 27. ledna 1999 a byl změněn 13. ledna 2018.

Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz.



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Nušlova cena


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »