Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku byla založena v roce 2000. Je udělována každoročně za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Cenu uděluje Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Jindřich Šilhán v roce 1988 Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán v roce 1988
Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán (16. října 1944 Velká Bíteš - 10. dubna 2000 Brno) byl český astronom a pedagog, který významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.

Narodil se ve Velké Bíteši a vyrůstal ve Vendolí, okres Svitavy. Vystudoval astronomii na Karlově univerzitě a v roce 1969 se stal promovaným astronomem a později v letech 1990 získal titul magistr. Po dokončení studia začal pracovat pro Hvězdárnu a planetárium Brno, odkud musel později v sedmdesátých letech v době normalizace odejít. Získal místo na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích a začal fotografická pozorování na observatoři na Kleti, ale opět musel odejít. Poté získal místo na hvězdárně ve Ždánicích, kde začal pořádat praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Po přestupu do Domu dětí a mládeže ve Ždánicích rozšířil svůj záběr na další obory, včetně rybářského kroužku pro děti, nebo kroužku programování. Koncem osmdesátých let začal opět pracovat na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Provozoval mimo jiné knihovnu pro zaměstnance i pro veřejnost.

V České astronomické společnosti (ČAS) pracoval jako hospodář Sekce pro pozorování proměnných hvězd a později i Sekce pro temné nebe.

Od svých studentských let se po celou dobu své kariéry věnoval pozorování meteorů a především pozorování proměnných hvězd. Má velkou zásluhu na rozvoji programu pozorování proměnných hvězd pro pozorovatele v celém Československu i v zahraničí, především na vizuálním pozorování zákrytových dvojhvězd. Sám věnoval spoustu času pozorování a tak mohl být pro ostatní přesvědčivým a důsledným učitelem. Dokázal využít svých jazykových znalostí, zejména angličtiny, němčiny a francouzštiny v osobním i písemném styku se zahraničím a tak položil základy dnešního rozmachu pozorování proměnných hvězd organizovaného z brněnské hvězdárny či později Sekcí  proměnných hvězd a exoplanet ČASu.

Na počest Jindřicha Šilhána členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu navrhli pojmenovat planetku jménem Jindrašilhán a 26. 7. 2000 bylo ve věstníku MPC zveřejněno definitivní pojmenování planetky 1998 SS26, kterou objevil v Ondřejově Petr Pravec 24. 9. 1998, číslem 14594 a jménem Jindrašilhán.

(z podkladů Jana Hollana připravil Josef Chlachula)

 

Statut Ceny

  1. Ocenění "Proměnář roku" uděluje každoročně výbor B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS (dále jen sekce).
  2. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 28. 10. příslušného roku předsedovi sekce.
  3. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen sekce.
  4. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd, případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd.
  5. Oceněný kandidát získá diplom a volné členství (bez hrazení členských příspěvků) v ČAS a sekci na následující kalendářní rok. V případě, že oceněným je nečlen sekce nebo ČAS, je mu za stejných zvýhodněných podmínek nabídnuto členství.
  6. Výbor sekce vyhlašuje laureáta ocenění během konference o výzkumu proměnných hvězd v listopadu daného roku, případně prostřednictvím svého členského věstníku Perseus.
  7. Tento statut schválil výbor sekce na svém jednání dne 11. 11. 2000.

Více informací o ceně na webu Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Jindřich Šilhán


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »