Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku byla založena v roce 2000. Je udělována každoročně za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Cenu uděluje Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Jindřich Šilhán v roce 1988 Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán v roce 1988
Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán (16. října 1944 Velká Bíteš - 10. dubna 2000 Brno) byl český astronom a pedagog, který významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.

Narodil se ve Velké Bíteši a vyrůstal ve Vendolí, okres Svitavy. Vystudoval astronomii na Karlově univerzitě a v roce 1969 se stal promovaným astronomem a později v letech 1990 získal titul magistr. Po dokončení studia začal pracovat pro Hvězdárnu a planetárium Brno, odkud musel později v sedmdesátých letech v době normalizace odejít. Získal místo na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích a začal fotografická pozorování na observatoři na Kleti, ale opět musel odejít. Poté získal místo na hvězdárně ve Ždánicích, kde začal pořádat praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Po přestupu do Domu dětí a mládeže ve Ždánicích rozšířil svůj záběr na další obory, včetně rybářského kroužku pro děti, nebo kroužku programování. Koncem osmdesátých let začal opět pracovat na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Provozoval mimo jiné knihovnu pro zaměstnance i pro veřejnost.

V České astronomické společnosti (ČAS) pracoval jako hospodář Sekce pro pozorování proměnných hvězd a později i Sekce pro temné nebe.

Od svých studentských let se po celou dobu své kariéry věnoval pozorování meteorů a především pozorování proměnných hvězd. Má velkou zásluhu na rozvoji programu pozorování proměnných hvězd pro pozorovatele v celém Československu i v zahraničí, především na vizuálním pozorování zákrytových dvojhvězd. Sám věnoval spoustu času pozorování a tak mohl být pro ostatní přesvědčivým a důsledným učitelem. Dokázal využít svých jazykových znalostí, zejména angličtiny, němčiny a francouzštiny v osobním i písemném styku se zahraničím a tak položil základy dnešního rozmachu pozorování proměnných hvězd organizovaného z brněnské hvězdárny či později Sekcí  proměnných hvězd a exoplanet ČASu.

Na počest Jindřicha Šilhána členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu navrhli pojmenovat planetku jménem Jindrašilhán a 26. 7. 2000 bylo ve věstníku MPC zveřejněno definitivní pojmenování planetky 1998 SS26, kterou objevil v Ondřejově Petr Pravec 24. 9. 1998, číslem 14594 a jménem Jindrašilhán.

(z podkladů Jana Hollana připravil Josef Chlachula)

 

Statut Ceny

  1. Ocenění "Proměnář roku" uděluje každoročně výbor B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS (dále jen sekce).
  2. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 28. 10. příslušného roku předsedovi sekce.
  3. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen sekce.
  4. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd, případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd.
  5. Oceněný kandidát získá diplom a volné členství (bez hrazení členských příspěvků) v ČAS a sekci na následující kalendářní rok. V případě, že oceněným je nečlen sekce nebo ČAS, je mu za stejných zvýhodněných podmínek nabídnuto členství.
  6. Výbor sekce vyhlašuje laureáta ocenění během konference o výzkumu proměnných hvězd v listopadu daného roku, případně prostřednictvím svého členského věstníku Perseus.
  7. Tento statut schválil výbor sekce na svém jednání dne 11. 11. 2000.

Více informací o ceně na webu Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Jindřich Šilhán


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »