Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku

Cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku byla založena v roce 2000. Je udělována každoročně za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Cenu uděluje Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.

Jindřich Šilhán v roce 1988 Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán v roce 1988
Autor: Jaroslav Luner
Jindřich Šilhán (16. října 1944 Velká Bíteš - 10. dubna 2000 Brno) byl český astronom a pedagog, který významně přispěl k rozvoji vizuálních pozorování v Česku a na Slovensku. Pozoroval zákrytové proměnné hvězdy a organizoval program jejich sledování. Jeho žáci se stali vůdčími osobnostmi na lidových hvězdárnách.

Narodil se ve Velké Bíteši a vyrůstal ve Vendolí, okres Svitavy. Vystudoval astronomii na Karlově univerzitě a v roce 1969 se stal promovaným astronomem a později v letech 1990 získal titul magistr. Po dokončení studia začal pracovat pro Hvězdárnu a planetárium Brno, odkud musel později v sedmdesátých letech v době normalizace odejít. Získal místo na Hvězdárně a planetáriu v Českých Budějovicích a začal fotografická pozorování na observatoři na Kleti, ale opět musel odejít. Poté získal místo na hvězdárně ve Ždánicích, kde začal pořádat praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Po přestupu do Domu dětí a mládeže ve Ždánicích rozšířil svůj záběr na další obory, včetně rybářského kroužku pro děti, nebo kroužku programování. Koncem osmdesátých let začal opět pracovat na Hvězdárně a planetáriu v Brně. Provozoval mimo jiné knihovnu pro zaměstnance i pro veřejnost.

V České astronomické společnosti (ČAS) pracoval jako hospodář Sekce pro pozorování proměnných hvězd a později i Sekce pro temné nebe.

Od svých studentských let se po celou dobu své kariéry věnoval pozorování meteorů a především pozorování proměnných hvězd. Má velkou zásluhu na rozvoji programu pozorování proměnných hvězd pro pozorovatele v celém Československu i v zahraničí, především na vizuálním pozorování zákrytových dvojhvězd. Sám věnoval spoustu času pozorování a tak mohl být pro ostatní přesvědčivým a důsledným učitelem. Dokázal využít svých jazykových znalostí, zejména angličtiny, němčiny a francouzštiny v osobním i písemném styku se zahraničím a tak položil základy dnešního rozmachu pozorování proměnných hvězd organizovaného z brněnské hvězdárny či později Sekcí  proměnných hvězd a exoplanet ČASu.

Na počest Jindřicha Šilhána členové elektronické konference Společnosti pro meziplanetární hmotu navrhli pojmenovat planetku jménem Jindrašilhán a 26. 7. 2000 bylo ve věstníku MPC zveřejněno definitivní pojmenování planetky 1998 SS26, kterou objevil v Ondřejově Petr Pravec 24. 9. 1998, číslem 14594 a jménem Jindrašilhán.

(z podkladů Jana Hollana připravil Josef Chlachula)

 

Statut Ceny

  1. Ocenění "Proměnář roku" uděluje každoročně výbor B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS (dále jen sekce).
  2. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 28. 10. příslušného roku předsedovi sekce.
  3. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen sekce.
  4. Ocenění se uděluje za vynikající pozorovatelské výsledky, objevy nových proměnných hvězd, vývoj nových metod výzkumu proměnných hvězd, publikaci výsledků pozorovatelské ale i teoretické práce v oblasti proměnných hvězd, případné zvláště významné další činnosti v oblasti výzkumu proměnných hvězd.
  5. Oceněný kandidát získá diplom a volné členství (bez hrazení členských příspěvků) v ČAS a sekci na následující kalendářní rok. V případě, že oceněným je nečlen sekce nebo ČAS, je mu za stejných zvýhodněných podmínek nabídnuto členství.
  6. Výbor sekce vyhlašuje laureáta ocenění během konference o výzkumu proměnných hvězd v listopadu daného roku, případně prostřednictvím svého členského věstníku Perseus.
  7. Tento statut schválil výbor sekce na svém jednání dne 11. 11. 2000.

Více informací o ceně na webu Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS.



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Jindřich Šilhán


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »