Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...

Pořádáme...

Česká astronomická společnost už mnoho let pořádá nebo se podílí na pořádání pravidelných i nepravidelných celonárodních akcích a soutěžích. Rovněž se aktivně účastní významných mezinárodních událostí spojených s bohatým programem pro širokou veřejnost.

Pravidelné akce

Astronomická olympiáda »
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.

Noc vědců »
V rámci Evropské noci vědců probíhají na mnoha místech astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, máte možnost vidět práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou jsou brožury vydané u příležitosti Noci vědců.

Mezní hvězdná velikost »
Tradiční akce České astronomické společnosti, která umožňuje víkendové setkání amatérských astronomů, nadšenců a rodinných příslušníků pod tmavou oblohou. Náplní MHV jsou pozorování, astrofotografie, odborné přednášky, výměny zkušeností a diskuse nad mnohými společnými tématy, představení amatérské astrotechniky a v neposlední řadě odpočinek od shonu běžných dní.

Sviťme si na cestu … ne na hvězdy »
Soutěž je určená pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. Fotografie takto získané budou po skončení soutěže použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Podzimní knižní veletrh »
ČAS se účastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. V rámci veletrhu je udělována cena Littera astronomica.

Astronomická expedice Úpice »
Navazuje svou tradicí na legendární meteorářské expedice (nejen České astronomické společnosti) z dob Československa. Její tradice tedy sahá do roku 1954. Dvoutýdenní tábor posledních několik desetiletí probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je poznávat s ostatními účastníky oblohu, vyzkoušet si základy digitální astrofotografie, poznat metodiky astronomických pozorování, vyzkoušet si pozoruhodné fyzikální experimenty a mnoho dalšího... Především je to ale dvoutýdenní příležitost poznat se s úžasnými lidmi, které zdaleka nepojí jen touha po poznání a náklonnost k astronomii.

Hodina Země »
V rámci Hodiny Země proběhnou v České republice i astronomické akce, které mají za cíl především upozornit na nevhodné a zbytečné svícení.

Významné akce v minulosti

Rok barona Artura Krause 2014 »
V roce 2014 je bylo 160 let od narození významné osobnosti české astronomie, sportu i kultury, pardubického rodáka barona Artura Krause. Kraus byl mimo jiné spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Čím vším se ještě proslavil? Pardubická hvězdárna a astronomická společnost ve spolupráci s Českou astronomickou společností uspořádali několik akcí k připomenutí této osobnosti.

Mezinárodní rok astronomie 2009 »
V roce 2009 uplynulo 400 let od historicky prvního astronomického pozorování Galieem Galileim. K příležitosti tohoto výročí vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU) ve spolupráci se společností UNESCO ceslosvětový rok astronomie. Do oslav se zapojily desítky zemí z celého světa včetně České republiky. V rámci tohoto výročí bylo uspořádáno nesčetné množství akcí a soutěží pro širokou veřejnost.

Seminář o světelném znečištění 2007 »
Seminář byl koncipován především jako setkání zájemců o problematiku světelného znečištění. Program semináře připravila Česká astronomická společnost jako pracovní s důrazem na výměnu zkušeností a možnost dotazů. K diskusi byli pozváni astronomové a také zástupci dalších oborů (ochrana přírody atd.).

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 »
Rok 2007 byl rokem 50. výročí Mezinárodního geofyzikálního roku - IGY (International Geophysical Year). Právě na úspěch IGY 1957 navázaly aktivity v Mezinárodním heliofyzikálním roce - IHY (International Heliophysical Year). V rámci výročí byl v říjnu uspořádán významný seminář.

VT2004 - Přechod Venuše 2004 »
V roce 2004, dopledne 8. června, se odehrál mimořádně vzácný úkaz - přechod Venuše přes Slunce. Evropská jižní observatoř k této příležitosti pořádala rozsáhlou pozorovací kampaň pro studenty škol i širokou veřejnost. Do projektu se zapojila i Česká astronomická společnost.



Štítky: Akce , Česká astronomická společnost


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »