Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...

Pořádáme...

Česká astronomická společnost už mnoho let pořádá nebo se podílí na pořádání pravidelných i nepravidelných celonárodních akcích a soutěžích. Rovněž se aktivně účastní významných mezinárodních událostí spojených s bohatým programem pro širokou veřejnost.

Pravidelné akce

Astronomická olympiáda »
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.

Noc vědců »
V rámci Evropské noci vědců probíhají na mnoha místech astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, máte možnost vidět práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou jsou brožury vydané u příležitosti Noci vědců.

Mezní hvězdná velikost »
Tradiční akce České astronomické společnosti, která umožňuje víkendové setkání amatérských astronomů, nadšenců a rodinných příslušníků pod tmavou oblohou. Náplní MHV jsou pozorování, astrofotografie, odborné přednášky, výměny zkušeností a diskuse nad mnohými společnými tématy, představení amatérské astrotechniky a v neposlední řadě odpočinek od shonu běžných dní.

Sviťme si na cestu … ne na hvězdy »
Soutěž je určená pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. Fotografie takto získané budou po skončení soutěže použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Podzimní knižní veletrh »
ČAS se účastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. V rámci veletrhu je udělována cena Littera astronomica.

Astronomická expedice Úpice »
Navazuje svou tradicí na legendární meteorářské expedice (nejen České astronomické společnosti) z dob Československa. Její tradice tedy sahá do roku 1954. Dvoutýdenní tábor posledních několik desetiletí probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je poznávat s ostatními účastníky oblohu, vyzkoušet si základy digitální astrofotografie, poznat metodiky astronomických pozorování, vyzkoušet si pozoruhodné fyzikální experimenty a mnoho dalšího... Především je to ale dvoutýdenní příležitost poznat se s úžasnými lidmi, které zdaleka nepojí jen touha po poznání a náklonnost k astronomii.

Hodina Země »
V rámci Hodiny Země proběhnou v České republice i astronomické akce, které mají za cíl především upozornit na nevhodné a zbytečné svícení.

Významné akce v minulosti

Rok barona Artura Krause 2014 »
V roce 2014 je bylo 160 let od narození významné osobnosti české astronomie, sportu i kultury, pardubického rodáka barona Artura Krause. Kraus byl mimo jiné spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Čím vším se ještě proslavil? Pardubická hvězdárna a astronomická společnost ve spolupráci s Českou astronomickou společností uspořádali několik akcí k připomenutí této osobnosti.

Mezinárodní rok astronomie 2009 »
V roce 2009 uplynulo 400 let od historicky prvního astronomického pozorování Galieem Galileim. K příležitosti tohoto výročí vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU) ve spolupráci se společností UNESCO ceslosvětový rok astronomie. Do oslav se zapojily desítky zemí z celého světa včetně České republiky. V rámci tohoto výročí bylo uspořádáno nesčetné množství akcí a soutěží pro širokou veřejnost.

Seminář o světelném znečištění 2007 »
Seminář byl koncipován především jako setkání zájemců o problematiku světelného znečištění. Program semináře připravila Česká astronomická společnost jako pracovní s důrazem na výměnu zkušeností a možnost dotazů. K diskusi byli pozváni astronomové a také zástupci dalších oborů (ochrana přírody atd.).

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 »
Rok 2007 byl rokem 50. výročí Mezinárodního geofyzikálního roku - IGY (International Geophysical Year). Právě na úspěch IGY 1957 navázaly aktivity v Mezinárodním heliofyzikálním roce - IHY (International Heliophysical Year). V rámci výročí byl v říjnu uspořádán významný seminář.

VT2004 - Přechod Venuše 2004 »
V roce 2004, dopledne 8. června, se odehrál mimořádně vzácný úkaz - přechod Venuše přes Slunce. Evropská jižní observatoř k této příležitosti pořádala rozsáhlou pozorovací kampaň pro studenty škol i širokou veřejnost. Do projektu se zapojila i Česká astronomická společnost.



Štítky: Akce , Česká astronomická společnost


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »