Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...

Pořádáme...

Česká astronomická společnost už mnoho let pořádá nebo se podílí na pořádání pravidelných i nepravidelných celonárodních akcích a soutěžích. Rovněž se aktivně účastní významných mezinárodních událostí spojených s bohatým programem pro širokou veřejnost.

Pravidelné akce

Astronomická olympiáda »
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.

Noc vědců »
V rámci Evropské noci vědců probíhají na mnoha místech astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, máte možnost vidět práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou jsou brožury vydané u příležitosti Noci vědců.

Mezní hvězdná velikost »
Tradiční akce České astronomické společnosti, která umožňuje víkendové setkání amatérských astronomů, nadšenců a rodinných příslušníků pod tmavou oblohou. Náplní MHV jsou pozorování, astrofotografie, odborné přednášky, výměny zkušeností a diskuse nad mnohými společnými tématy, představení amatérské astrotechniky a v neposlední řadě odpočinek od shonu běžných dní.

Sviťme si na cestu … ne na hvězdy »
Soutěž je určená pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. Fotografie takto získané budou po skončení soutěže použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Podzimní knižní veletrh »
ČAS se účastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. V rámci veletrhu je udělována cena Littera astronomica.

Astronomická expedice Úpice »
Navazuje svou tradicí na legendární meteorářské expedice (nejen České astronomické společnosti) z dob Československa. Její tradice tedy sahá do roku 1954. Dvoutýdenní tábor posledních několik desetiletí probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je poznávat s ostatními účastníky oblohu, vyzkoušet si základy digitální astrofotografie, poznat metodiky astronomických pozorování, vyzkoušet si pozoruhodné fyzikální experimenty a mnoho dalšího... Především je to ale dvoutýdenní příležitost poznat se s úžasnými lidmi, které zdaleka nepojí jen touha po poznání a náklonnost k astronomii.

Hodina Země »
V rámci Hodiny Země proběhnou v České republice i astronomické akce, které mají za cíl především upozornit na nevhodné a zbytečné svícení.

Významné akce v minulosti

Rok barona Artura Krause 2014 »
V roce 2014 je bylo 160 let od narození významné osobnosti české astronomie, sportu i kultury, pardubického rodáka barona Artura Krause. Kraus byl mimo jiné spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Čím vším se ještě proslavil? Pardubická hvězdárna a astronomická společnost ve spolupráci s Českou astronomickou společností uspořádali několik akcí k připomenutí této osobnosti.

Mezinárodní rok astronomie 2009 »
V roce 2009 uplynulo 400 let od historicky prvního astronomického pozorování Galieem Galileim. K příležitosti tohoto výročí vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU) ve spolupráci se společností UNESCO ceslosvětový rok astronomie. Do oslav se zapojily desítky zemí z celého světa včetně České republiky. V rámci tohoto výročí bylo uspořádáno nesčetné množství akcí a soutěží pro širokou veřejnost.

Seminář o světelném znečištění 2007 »
Seminář byl koncipován především jako setkání zájemců o problematiku světelného znečištění. Program semináře připravila Česká astronomická společnost jako pracovní s důrazem na výměnu zkušeností a možnost dotazů. K diskusi byli pozváni astronomové a také zástupci dalších oborů (ochrana přírody atd.).

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 »
Rok 2007 byl rokem 50. výročí Mezinárodního geofyzikálního roku - IGY (International Geophysical Year). Právě na úspěch IGY 1957 navázaly aktivity v Mezinárodním heliofyzikálním roce - IHY (International Heliophysical Year). V rámci výročí byl v říjnu uspořádán významný seminář.

VT2004 - Přechod Venuše 2004 »
V roce 2004, dopledne 8. června, se odehrál mimořádně vzácný úkaz - přechod Venuše přes Slunce. Evropská jižní observatoř k této příležitosti pořádala rozsáhlou pozorovací kampaň pro studenty škol i širokou veřejnost. Do projektu se zapojila i Česká astronomická společnost.



Štítky: Akce , Česká astronomická společnost


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »