Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...

Pořádáme...

Česká astronomická společnost už mnoho let pořádá nebo se podílí na pořádání pravidelných i nepravidelných celonárodních akcích a soutěžích. Rovněž se aktivně účastní významných mezinárodních událostí spojených s bohatým programem pro širokou veřejnost.

Pravidelné akce

Astronomická olympiáda »
Astronomická olympiáda (zkráceně AO) je předmětovou soutěží z oboru astronomie a příbuzných oborů, která je určena pro žáky základních a středních škol. Cílem olympiády je napomáhat vyhledávání talentovaných žáků a systematicky podporovat a rozvíjet jejich odborný růst.

Noc vědců »
V rámci Evropské noci vědců probíhají na mnoha místech astronomická pozorování dalekohledy v případě příznivého počasí, máte možnost vidět práci vědců na vlastní oči a k dispozici budou jsou brožury vydané u příležitosti Noci vědců.

Mezní hvězdná velikost »
Tradiční akce České astronomické společnosti, která umožňuje víkendové setkání amatérských astronomů, nadšenců a rodinných příslušníků pod tmavou oblohou. Náplní MHV jsou pozorování, astrofotografie, odborné přednášky, výměny zkušeností a diskuse nad mnohými společnými tématy, představení amatérské astrotechniky a v neposlední řadě odpočinek od shonu běžných dní.

Sviťme si na cestu … ne na hvězdy »
Soutěž je určená pro všechny fotografy bez rozdílu. Hlavním cílem fotografické soutěže je upozornit na stále se zhoršující situaci ve světelném znečištění. Fotografie takto získané budou po skončení soutěže použity pro propagaci nápravy a průběžného zlepšování situace v oblasti světelného znečištění.

Podzimní knižní veletrh »
ČAS se účastní knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. V rámci veletrhu je udělována cena Littera astronomica.

Astronomická expedice Úpice »
Navazuje svou tradicí na legendární meteorářské expedice (nejen České astronomické společnosti) z dob Československa. Její tradice tedy sahá do roku 1954. Dvoutýdenní tábor posledních několik desetiletí probíhá na pozemku úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je poznávat s ostatními účastníky oblohu, vyzkoušet si základy digitální astrofotografie, poznat metodiky astronomických pozorování, vyzkoušet si pozoruhodné fyzikální experimenty a mnoho dalšího... Především je to ale dvoutýdenní příležitost poznat se s úžasnými lidmi, které zdaleka nepojí jen touha po poznání a náklonnost k astronomii.

Hodina Země »
V rámci Hodiny Země proběhnou v České republice i astronomické akce, které mají za cíl především upozornit na nevhodné a zbytečné svícení.

Významné akce v minulosti

Rok barona Artura Krause 2014 »
V roce 2014 je bylo 160 let od narození významné osobnosti české astronomie, sportu i kultury, pardubického rodáka barona Artura Krause. Kraus byl mimo jiné spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Čím vším se ještě proslavil? Pardubická hvězdárna a astronomická společnost ve spolupráci s Českou astronomickou společností uspořádali několik akcí k připomenutí této osobnosti.

Mezinárodní rok astronomie 2009 »
V roce 2009 uplynulo 400 let od historicky prvního astronomického pozorování Galieem Galileim. K příležitosti tohoto výročí vyhlásila Mezinárodní astronomická unie (IAU) ve spolupráci se společností UNESCO ceslosvětový rok astronomie. Do oslav se zapojily desítky zemí z celého světa včetně České republiky. V rámci tohoto výročí bylo uspořádáno nesčetné množství akcí a soutěží pro širokou veřejnost.

Seminář o světelném znečištění 2007 »
Seminář byl koncipován především jako setkání zájemců o problematiku světelného znečištění. Program semináře připravila Česká astronomická společnost jako pracovní s důrazem na výměnu zkušeností a možnost dotazů. K diskusi byli pozváni astronomové a také zástupci dalších oborů (ochrana přírody atd.).

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 »
Rok 2007 byl rokem 50. výročí Mezinárodního geofyzikálního roku - IGY (International Geophysical Year). Právě na úspěch IGY 1957 navázaly aktivity v Mezinárodním heliofyzikálním roce - IHY (International Heliophysical Year). V rámci výročí byl v říjnu uspořádán významný seminář.

VT2004 - Přechod Venuše 2004 »
V roce 2004, dopledne 8. června, se odehrál mimořádně vzácný úkaz - přechod Venuše přes Slunce. Evropská jižní observatoř k této příležitosti pořádala rozsáhlou pozorovací kampaň pro studenty škol i širokou veřejnost. Do projektu se zapojila i Česká astronomická společnost.



Štítky: Akce , Česká astronomická společnost


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »