Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)

Účastníci meteorické expedice z roku 1960. Autor: Miroslav Šulc.
Účastníci meteorické expedice z roku 1960.
Autor: Miroslav Šulc.
V době, kdy se žalostí nad klesající úrovní matematicko-fyzikálního vzdělání středoškolské mládeže, se zdá, že z těchto stesků je nutno vyjmout astronomii. Rozhodně si nemůžeme naříkat nad úspěchy mladé generace např. v astronomické olympiádě či nad výsledky pozorovacími, o čemž svědčí webové stránky různých astronomických subjektů. Zjevně astronomie přináší amatérům mnohé radosti ve větší míře, než jiné obory. A není tomu tak jen nyní, bylo tak i v minulosti. Mezi ty nejvýraznější vzpomínky patří dnes již legendární meteorické expedice...

Úvodní snímek: Čtyři protagonisté expedic první periody: Z. Kvíz, L. Kohoutek, J. Grygar a J. Mikušek. Stojící odvrácený je p. Onsorge, protaganista expedic v Úpici. Snímek je z celostátní expedice PRATUREX 1960. Foto: M. Šulc.

Popsat, co se dělo v období řádově před půl stoletím v Československu na poli astronomie meteorické, byť jen z jistého pohledu amatérské, by vyžadovalo práci s prameny, které jsou pro mne relativně, až na jednu výjimku, nedostupné. Těmito prameny jsou nejen články v časopisech (především v Říši hvězd), ale zejména bulletiny publikované organizátory meteorických expedic po jejich ukončení (dnes asi nedohledatelné) a odborné statě vyhodnocující napozorovaný materiál. Zvláštním druhem pramenů jsou kroniky některých expedic, jejichž autorem nebyl nikdo jiný než J. Grygar. Celistvější pohled na expedice umožňuje kronika meteorické sekce brněnské hvězdárny, psaná mezi roky 1953 a 1977, z níž se sice ztratila závěrečná část, ale podstatný zbytek je mi dostupný, neboť ji vlastním, s tou výhodou, že většina textů je (doslovně) z mého pera.

Druhou potíží je skutečnost, že v 50. až 70 letech existovalo v ČSSR více stanic, které se zabývaly meteorickou astronomií, a některé z nich dokázaly uspořádat expedice, o nichž nemám povědomí nebo jen mlhavé informace. Příkladem může být řada zácvikových expedic pořádaných v Úpici pod vedením ředitele hvězdárny p. Mlejnka, expedice slovenské nebo „miniexpedice“ v Přerově pod vedením M. Vlčka.

A zcela zásadní potíží je fakt, že se s dobrým svědomím nemohu označit ani za diletanta v oboru historie, pokud jde o vlastní aktivní práci. S určitou nadsázkou se mohu nazývat pouze „pamětníkem“. Proto následující texty nelze považovat za nic víc, než historické vyprávění (tak trochu ve stylu Václava Hájka z Libočan s tím, že si nebudu vymýšlet).

Vlastnictví kroniky MS mi umožňuje zavzpomínat na expedice, na nichž se podílela brněnská meteorická sekce, ale také na žádné jiné. Další text bude proto psán právě z tohoto (neúplného) pohledu.

Celé, téměř 60-leté období, v němž se pořádaly expedice (včetně těch, jež nyní pořádá Společnost pro meziplanetární hmotu  - jakožto „současnými“ se jimi ale nebudeme zabývat) lze rozdělit na periody:

1. Období 1955 – srpen 1968
2. Období 1969 – cca 1984
3. Období „nečinnosti“ 1984 - 2007
4. Období 2007 do současnosti.

Jak z uvedeného plyne, podíváme se do prvních dvou období. Jejich dělítkem je okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, která měla pro organizaci expedic význam zcela zásadní. Došlo totiž téměř k totální změně v osobách expedice organizujících.

Protagonisty expedic první periody byli tři lidé, jejichž pracovní „základnou“ bylo Brno. Byli jimi Zdeněk Kvíz, Luboš Kohoutek a Jiří Grygar. První z nich vystudoval na přírodovědecké fakultě MU v Brně a do roku 1958 byl zaměstnancem Oblastní lidové hvězdárny v Brně (poté odešel do Ondřejova). Druhý, rovněž student na PF MU, byl předsedou meteorické sekce při OLH v Brně do ledna 1956, kdy odešel studovat astronomii do Prahy, a poslední, taktéž student PF MU, který po něm převzal vedení sekce, udělal totéž o rok později. Tito pánové organizovali expedice až do zmíněného roku 1958, po němž první dva emigrovali a poslední se pak věnoval plně astrofyzice.

Srpen 1968 měl však další dopad v tom, že přerušil na několik let spolupráci mezi českými a slovenskými amatéry.

1. expedicí byla akce označená později názvem GEMINEX-RADEGAST, uspořádaná v prosinci 1955 do Beskyd za účelem pozorování Geminid s pozorovacím stanovištěm na Radhošti a ubytováním v hotelu Radegast. Naneštěstí pojetí kroniky MS bylo v té době takové, že se jednalo o „pozorovací deník“ s uvedením základních statistik (jména pozorovatelů, počet pozorovacích nocí, doba pozorování, počet meteorů). Kroniku patrně založil L. Kohoutek, v prvních letech ji psala Gertruda Studená. V důsledku toho nelze z kroniky vyčíst skutečnou dobu pobytu skupiny na Radhošti. Protože se však jedná o první expedici, je vhodné uvést jména všech zúčastněných (bohužel zápis neuvádí ani iniciály křestních jmen). Byli to tito meteoráři: Bárta, Grygar, Chlumský, Kohoutek, Kvíz, Mikušek, Procházková, Tomšík. Vedoucím expedice byl Zdeněk Kvíz. Během dvou nocí (12./13. prosince, 13./14. prosince) skupina pozorovala po dobu 21 h 08 min (!), pozorovatelé se však zřejmě střídali, protože nejdelší pozorovací čas 10 h 34 min je uveden jen u pozorovatele Chlumského a Mikuška. Celkem bylo získáno 3 785 pozorování meteorů. Pozorováno bylo metodou vizuální statistiky v neomezeném zorném poli (tato metoda je popsána např. v knize M. Plavce: Meteorické roje, Nakladatelství ČSAV, Praha, 1956). Pouze jeden pozorovatel pokusně pozoroval v poli omezeném třemi drátěnými soustřednými kružnicemi, což bylo v tehdejší době novum. Napozorovaný materiál byl zpracován a publikován.

Vzhledem ke složení skupiny se její členové označovali za „Sněhurku a sedm trpaslíků“, dokonce si v intencích oné pohádky přidělili i trpasličí jména.

Kvůli klimatickým poměrům byli pozorovatelé vybaveni kožešinovými leteckými kombinézami a navíc, poněvadž bylo větrno (jak je v horách zvykem), si kolem pozorovacího stanoviště vybudovali sněhovou bariéru, poskytující alespoň částečnou ochranu.

Celý podnik lze považovat za poněkud hrdinský čin, uvážíme-li, že účastníci museli dopravit zavazadla nad hranici 1000 m n. m. a zpět v hlubokém sněhu (přítomná dáma dokonce tuto cestu podnikla v „lodičkách“).

Proti pozdějším expedicím není běžně dostupná fotografická dokumentace, vzpomínám si pouze na fotografii, zachycující L. Kohoutka v letecké kombinéze na lehátku pod „kruhy“.

Více k celé expedici by zřejmě mohli uvést dosud žijící účastníci.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice, Meteorický roj, Jiří Grygar, Pozorování 


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »