Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Jak se ukázalo v minulých letech, volba pozorovacího stanoviště expedice v Povážském Inovci byla šťastná. Proto i v roce 1963 zorganizovala Československá astronomická společnost 8. celostátní expedici (14. dle BD) na Bezovci ve dnech 14. - 28. září (!), se základnou nikoliv v hotelu, nýbrž v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec. Programem expedice bylo pozorování různými přístroji a pozorování přes barevné filtry v systému BVR. Druhý z programů určil název expedice: COLOREX 63. Garanty programů byli L. Kohoutek a J. Grygar.

Expedice jsem se opět nemohl zúčastnit - tak jako v předchozím roce to zavinila armáda, která mě povolala do presenční služby v Trenčíně (rok předtím jsem byl na vojenském cvičení v rámci VŠ). Zprávu o průběhu expedice mi poskytl její brněnský účastník Karel Šafařík, a to až se snad dvouletým zpožděním, takže o jejím průběhu po společenské stránce nemohu mnoho napsat. Odborná sdělení jsem čerpal ze závěrečné zprávy.

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Z Brna se zúčastnilo 8 pozorovatelů, pod vedením předsedy MS OLH Petra Brlky (tentokrát se jeho účast podařilo prosadit, když se v r. 1962 ukázalo, že brněnská MS má kvalitní pozorovatele). Tito vyrazili na expedici 14. září. Dobu čekání na autobus v Piešťanech krátili koupáním a hrou na varhany v evangelickém kostele, provozovanou Vojtěchem Kyasem. Následující den se zúčastnili měření spektrální citlivosti očí prováděném Jindřichem Slimáčkem (jako student farmacie měl k fyziologii ze všech účastníků nejblíže).

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Vzhledem k výbornému počasí bylo hlavním druhem činnosti přepisování protokolů. Hlavními zdroji zábavy byly výlety, organizované J. Slimáčkem, badminton, lepení modelů letadel (rozpracované modely byly nalezeny v pionýrské klubovně).

Ze závěrečné zprávy o expedici byly získány následující poznatky: Expedice se zúčastnilo 40 pozorovatelů a příslušníků „pomocných služeb“ z celkem 11 obcí. Jak zmíněno, hlavním programem bylo teleskopické pozorování přes filtry RG1 a BG3, vedlejším pozorování různými přístroji a pozorování vizuální. Během 10 nocí bylo pozorováno po dobu 46 h 46 minut a zaznamenáno 7370 meteorů. Avšak za úhrnnou pozorovací dobu 278 h 26 minut (míněny „člověkohodiny“) bylo získáno přes filtr RG1 jen 24 (!) pozorování meteorů a přes filtr BG3 během 268 h 50 min. 1214 pozorování. Nepatrný počet pozorování v červené barvě byl zapříčiněn tím, že filtr RG1 snižoval meznou hvězdnou velikost minimálně o 4 magnitudy (pokud si dobře vzpomínám ze zkušenosti z brněnských zkušebních pozorování z 1. poloviny roku 1963). Bylo to ovšem individuální (z brněnských pozorovatelů prokázala nejlepší citlivost očí Eleonora Schmidtová).

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Vzhledem k nepatrnému počtu pozorování v červeném světle nemohly být barevné indexy meteorů (snad kromě indexu  B-V) věrohodně zjištěny. Materiál expedice byl zpracován proto jen částečně a byl ovšem publikován.

V roce 1964 byla uspořádána 9. celostátní meteorická expedice PRAVEX 64 (PRAVděpodobnostní  EXpedice), 15. dle BD. Konala se opět v září od 2. do 16. Ani na této expedici jsem nemohl být přítomen, jsa zaměstnán jako učitel v Ostravě, zprávu o jejím průběhu mi opět dodal K. Šafařík. Programem expedice byla teleskopická pozorování oblasti severního světového pólu 4 skupinami vybavenými dalekohledy 10x80 a 25x100. Vedoucím programu byl Zdeněk Kvíz, garantem akce byla asi ČAS a Slovakofarma Hlohovec.

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Zde je potřeba vysvětlení: Z. Kvíz dlouhodobě prosazoval zpracování metodou nezávislého počítání (jinde se to dělalo také, ale jinak). Potíž byla v tom, že napozorovaný materiál se zatvrzele odmítal podrobit zákonům matematické statistiky. Důvod není dodnes přesně znám, určitě se na tom podílely nereálné vjemy, námi nazývané „duchy“ (fyziologové tomu říkají fosfény, psychologové pro to mají označení FA - false alarm). Dalším rušivým vlivem, podle V. Znojila, byl rozptyl v nastavení zorných polí; já vidím příčinu m.j.v tom, že jeden podnět (krátkodobý, rychle se pohybující zdroj světla) vyvolává v různých zrakových orgánech různou odezvu. Na tomto místě to nelze podrobněji rozebírat. Fakt je, že to Z. Kvízovi dělalo velké starosti, a proto zdokonaloval pozorovací metodiku. V. Znojil zase hledal hlubokomyslná zdůvodnění pomocí vyšší matematiky.

Bezovec 1964. Autor: Archiv J. Mikuška.
Bezovec 1964.
Autor: Archiv J. Mikuška.
Expedice se opět konala na Bezovci v rekreačním středisku Slovakofarmy Hlohovec.

Během expedice ve volném čase byly podnikány výlety, zejména na blízkou zříceninu Tematín. Pozorovatelé také vyrobili z dýně meteorického ducha „Zazela“.

Pro zahřátí se při nočním pozorování byla vymyšlena hra „na molekuly“ čili „Brownův pohyb“. K. Šafařík ji charakterizoval obratem: „strč do druhého, jak můžeš, sám se snaž nespadnout“. Zvlášť zajímavé bylo, když se tato hra hrála v běhu, název „Brownův pohyb“ ji vystihoval dosti přesně.

V závěru expedice složili Jiří Grygar a Zdeněk Mikulášek „operu“ Zazel a tingltangl s texty na melodie Suchého a Šlitra a j., také však na melodie klasické (např. Musorgského). (Poznamenávám, že oba skladatelé byli hudebně i literárně nadaní, Z. Mikulášek byl aktivní amatérský klarinetista.)

Ze závěrečné zprávy ČAS vyplývá, že expedice se zúčastnilo 46 pozorovatelů, průměrný stav byl ale jen 40 v důsledku opožděných příjezdů a předčasných odjezdů. Ze 12 možných nocí bylo pozorováno v 10 nocích, rušených ale oblačností. Byly získány údaje o cca 7500 meteorech (celkově 14414 pozorování).

Z Brna se zúčastnilo 8 pozorovatelů, největší aktivitu zaznamenal Vladimír Znojil (35 hodin), který byl tehdy již rok zaměstnancem brněnské hvězdárny. Mezi pozorovateli však byly velké rozdíly v době činnosti, které si neumím vysvětlit.

Z. Kvíz podrobil výsledky pozorování hluboké analýze, aniž se však pokusil získat „astronomické“ výsledky (práci ovšem publikoval). Pozorování jsem zpracoval zcela jiným postupem v r. 1982 a publikoval v Kosmických rozhledech.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorické expedice


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »