Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)

Ve dnech 24. července až 6. srpna byla uspořádána 4. celostátní meteorická expedice (9. dle BD) TEXAS-D (Teleskopická EXpedice, Ale S Deštěm). Organizačně ji zabezpečila hvězdárna v Plzni v čele s Ing. B. Malečkem a hvězdárna ve Valašském Meziříčí, řízená tehdy Josefem Dolečkem. Nebyli to jediní ředitelé hvězdáren, byl tu také Dr. Otto Obůrka z brněnské hvězdárny a p. Zelenka, ředitel hvězdárny v Novém Jičíně (dnes již zaniklé).

Neúspěch expedice byl primárně zapříčiněn pravděpodobně rekonstrukcí hotelu na Bezovci. Bylo nutno nalézt místo, na němž by se dalo uskutečnit zásobování asi 70 účastníků proviantem a jejich sycení. Kromě toho ovšem také s vyhovujícím počasím.

Po vyhovujícím počasí se pátralo pomocí Klimatologického atlasu a na základě údajů, které poskytoval, byly vybrány Hlaváčky u Rožnova (stejně, jako v r. 1956 a 1957). Při dnešním přístupu k internetu a animacím z družicových dat je to skoro až nepředstavitelné. Skutečné počasí na expedici prokázalo, že data z atlasu nejsou relevantní pro vyhledání lokality s největším počtem jasných nocí. Během expedice byly jen 4, a to ještě ne celé. Bohužel dvě další byly vinou nedostatečně vysoké morálky promarněny. Vzhledem k tomu, že jsem se této expedice zúčastnil a J. Grygar (tehdy čerstvý graduovaný astronom) napsal její kroniku, je její průběh zdokumentován dosti dobře.

My, Brňané, jsme přijeli na Hlaváčky již 23. 7. Přesto zde již byla výprava z Plzně, která vybudovala recepci a snad také polní kuchyni. Kromě toho bylo na rozsáhlé louce hodně „emailu“, což byl námi zavedený útlocitný název pro exkrementy tura domácího, ježto louka sloužila jako pastvina. Následující den čtyři z Brňanů cpali strožoky. 25. 7. Byli účastníci rozdělováni do pozorovacích skupin, pak byl výjezd na obhlídku stanic pro určování výšek teleskopických meteorů a večer byla provedena centrální inventarizace Sometů  25x100 a  binarů 10x80. Tyto přístroje byly trofejní německé dělostřelecké zaměřovací dalekohledy, nenazývané námi jinak, než „děláky“.

Vzhledem k nízké pozorovací aktivitě měli pozorovatelé spoustu volného času, který zabíjeli rozmanitě, např. kopanou (byly sehrány dva „oficiální“ zápasy), návštěvami Leskovce, kde byly promítány komerční filmy (i na expedici byly promítány filmy „oficiálního“ fotografa a filmaře expedice p. Hanzlíčka), hry s automobilním lanem, nazvané „rodeo“ a samozřejmě přednáškami graduovaných účastníků. Rovněž byl uspořádán šachový turnaj, v němž zvítězil tehdy už profesionální astronom Luboš Kohoutek.  Kulturní zvláštností bylo pěvecké vystoupení pan Ing. Karla Pochmanna z Karlových Varů.

Zvláštním opatřením na expedici bylo stavění nočních hlídek, neboť když se nepozorovalo (což bylo bohužel často), tak se spalo a tábor musel být střežen. Ne vždy ale hlídky střežily dobře.

31. 7. večer bylo třeba svolat pozorovatele ke čtení denního rozkazu. Použil se postup ověřený již v r. 1956: J. Grygar, J. Mikušek, J. Sedláček a Z. Švejda se sesedli do kruhu a mlčky mlátili většími klacky do země. Během několika minut byli všichni nastoupeni. (V r. 1956 stejná akce však byla zakončena tím, že „bubeníci“ se po shromáždění přítomných bez vysvětlení rozešli.)

Ze zmíněných organizovaných fotbalových zápasů zmiňuji utkání „rukávníků“ proti „holorukým“ dne 2. srpna, který se sice zvrhl, nicméně šťastně skončil výsledkem 3:7. Horší to bylo se zápasem mužstva Rheumatic Tigers (profesionálové) proti mužstvu Ghost Terriers (amatéři).  Během něho si p. Klír z Plzně zranil nárt, když došlápl na horní stranu chodidla a J. Mikušek (čerstvě promovaný fyzik) si zlomil holenní kost. Výsledek zápasu 6:4 (?) nebyl příliš výrazný při uvážení, že za „teriéry“ hráli tři slovenští „závodní“ fotbalisté a naopak za „tigry“ nesportovní Z. Kvíz, který, neznaje pravidel, útočil jednu chvíli na vlastní branku. Zmíněné úrazy bohužel nebyly jedinými na expedici, hned na jejím začátku při brigádě v kuchyni „rozbil“ význačný nejmenovaný brigádník  druhé brigádnici hlavu.

Lze se zmínit o tom, že onomu zápasu tentýž den předcházel výlet na Radhošt, při němž jsme sbírali borůvky a na návod p. Dr. Obůrky jsme jich několik naplnili pepřem a podali p. Ing. Malečkovi…

Konečně předposlední den způsobil rozruch brněnský účastník Pavel Beneš tím, že si kdesi za 10 Kčs koupil štěně neurčité rasy a skutečně si ho pak odvezl domů.

Program expedice byl velmi rozsáhlý, účelem bylo určení pravděpodobnosti spatření teleskopických meteorů, vizuálních meteorů, určení výšek teleskopických meteorů,  porovnání údajů o meteorech získaných pozorováním různými přístroji, vizuální statistika (t.j. pozorování meteorů v neomezeném zorném poli) a fotografování meteorů. Kvůli krátké pozorovací době (z brněnských pozorovatelů dosáhli nejvyššího pozorovacího času jen Jan Čermák, Jiří Grygar a Hana Káňová  - 10 h 00 min.). Garantem programů Byli J. Grygar, L. Kohoutek a Z. Kvíz. Zejména první dva reagovali na výsledek expedice se žalostí, neboť zjistili, že v Povážském Inovci bylo zcela dobré počasí. Uspořádání expedice tam by ovšem předpokládalo větší osobní nasazení při organizaci a větší náklady. Nicméně na Hlaváčkách se již žádná další expedice nekonala.

Není to sice zaznamenáno, ale i tato expedice byla pravděpodobně dotována Osvětovým ústavem. Napozorovaný materiál byl zpracován a výsledky zveřejněny.

Poznámka: Skutečnost, že L. Kohoutek a J. Grygar byli vystudovaní astronomové (promovali v r. 1958 a 1959) je třeba považovat za výjimečnou. Tzv. směrné číslo pro studium astronomie na Karlově univerzitě bylo cca 0,5 studenta/rok. V Brně skončilo studium astronomie v r. 1954, ne-li dřív. V Bratislavě měli směrná čísla vlastní.

Všechny díly: