Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)

Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956. Autor: Adolf Pánek.
Zdeněk Kvíz vypráví o meteoritech při expedici z r. 1956.
Autor: Adolf Pánek.
Před několika dny jsem na Astro.cz začal písemně vzpomínat na dnes již legendární meteorické expedice pořádané významnými osobnostmi České astronomické společnosti od poloviny 60. let minulého století. Na první a velmi úspěšnou expedici v Beskydech (kde je nyní shodou okolností čerstvě vyhlášená oblast tmavé oblohy) o rok později navázala druhá, o které bych rád dnes povyprávěl.

2. expedice dle brněnského datování (v dalších dílech povídání jen BD) uskutečněná v r. 1956 byla současně 1. celostátní.  Po výborné zkušenosti z expedice GEMINEX-RADEGAST se rozhodl Zdeněk Kvíz pro uspořádání této expedice nazvané EXPERBES. Expedici předcházela Meteorická konference konaná v Brně v květnu 1956. Zde došlo k dohodě o uspořádání této akce, kterou si vzal po organizační stránce na starost ředitel plzeňské hvězdárny Ing. B. Maleček a materiálně ji zabezpečil ředitel OLH ve Valašském Meziříčí p. "Strejda" Doleček. Pravděpodobně byla expedice dotována také Osvětovým ústavem v Praze, jinak těžko pochopit, že by hvězdárny samy uhradily účast 50 pozorovatelů.

Podíl státu na materiálním zabezpečení expedic měl bizarní důvod. Komunisté zastávali názor, že astronomie je vhodným prostředkem ateistické propagandy. Existovali dokonce i takoví zanícení ideologové marxismu-leninismu (např. Luisa Landová-Štychová), kteří chtěli astronomie využít politicky pro boj proti Vatikánu (tato skutečnost je zdokumentovaná tehdejšími publikacemi). To bylo jedním z důvodů, proč byla státem podporována stavba hvězdáren, po nichž ovšem astronomičtí nadšenci velmi bažili. Na expedicích dotovaných Osvětovým ústavem se to projevilo každodenními přednáškami s povinnou účastí, naštěstí na astronomická témata.  

Expedice jsem se bohužel nezúčastnil, informace o jejím průběhu jsem čerpal dodatečně z kroniky expedice Experbes - Hlavacky - Chronicle.

Jak je z názvu expedice možná patrné, byla zaměřena na pozorování Perseid, pročež se konala v období 2.8. - 16. 8. v lokalitě Hlaváčky u Rožnova. Ale již 31. 7. probíhaly pod vedením Zdeňka Kvíze přípravné práce spočívající ve stavbě stanového tábora.

Expedice započala deštivým dnem, což v Beskydech není nic neobvyklého (blízká Lysá hora má snad největší množství srážek na Moravě, ne-li v ČR). Účastníkům byla patrně dost zima, protože dva Brňané B. Pavelka a Z. Langer vyvinuli z bezcenného materiálu tepelně-izolační hmotu, jejíž použití bylo z hygienických důvodů zakázáno.

Účastníci meteorické expedice 1956. Autor: Adolf Pánek.
Účastníci meteorické expedice 1956.
Autor: Adolf Pánek.
V dalších dnech došlo k rozdělení pozorovatelů na dvě skupiny; jedna pozorovala vizuálně (pravděpodobně již v omezeném zorném poli), druhá teleskopicky (patrně binary Somet 25x100). Pozorování byla později zpracována metodou nezávislého počítání, založené na teorii pravděpodobnosti. Vysvětlit tuto metodu by vyšlo na samostatný článek, čili ji rozebírat nyní nebudu.

Pozorování meteorů dalekohledem bylo u nás novinkou a pro pozorovatele představovalo zvýšenou zátěž. (Jejím mimořádným projevem u pozorovatele označeného v kronice R. D. bylo tvrzení, že se mu za 2 hodiny opozdily hodinky o 6 hodin.) Pozorovatelé se ovšem od sebe ihned chtěli odlišit, vizuální se počali nazývat "kujebáky", teleskopičtí "čučurinci".  Původ těchto názvů je nejasný, poněvadž první termín označoval v minulosti obyvatele Vysokého Mýta, druhý byl novotvarem.

Na expedici vznikly nové aktivity, např. meteorářská rozcvička, jejímž účelem bylo rozhýbat zimou ztuhlé části těla, nebo aktivity kulturní spočívající ve vymýšlení nových textů písní na klasické melodie. Zde byl také složen meteorický „chorál“ příznačně nazvaný „Sežral svíčku, seděl po tmě“, zpívaný dlouhá léta na expedicích a seminářích.

8. srpna 1956 byl poněkud nešťastný den, neboť se jednak zřítil stožár v táboře, jednak si blíže nespecifikovaný účastník P. zlomil žebro.

11. srpna 1956 se večer konal koncert pěveckého sdružení Kňubol (= kňučící bolid), které zde bylo založeno.

14. srpna 1956 navštívil expedici doc. Vladimír Guth, což byla poměrně vzácnost, protože profesionální astronomové měli v té době vztah k amatérům poněkud odtažitý. Večer se uskutečnilo fotbalové utkání Kometa Praha versus Bolid Brno. Výsledky klání byly zamlčeny.

16. srpna 1956 byl tábor zlikvidován a účastníci se rozjeli domů…

Přestože bylo jen málo pozorovacích nocí, byl získán uspokojivý pozorovací materiál, který umožnil Z. Kvízovi jeho zpracování a sepsání disertační práce potřebné k nabytí titulu CSc. (candidatus scientiarum = kandidát věd). Daleko větší význam měla skutečnost, že se podařilo shromáždit pozorovatele z více stanic (Brno, Jablonec nad Nisou, Plzeň, Praha, Prostějov, Val. Meziříčí, ...), kteří pak tvořili personál budoucích akcí a mezi nimiž jsem byl i já.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorický roj


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »