Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Za Helenou Novákovou

Za Helenou Novákovou

Helena Nováková Autor: Radmila Hlinicová
Helena Nováková
Autor: Radmila Hlinicová
Není obvyklé psát nekrology na zemřelé, kteří v době úmrtí nebyli členy ČAS. V tomto případě však činíme výjimku, jejíž důvody jsou zřejmé z následujícího textu.

Paní Helena Nováková se narodila 24. 1. 1953. Svou astronomickou aktivitu započala na brněnské hvězdárně v r. 1965, kdy se stala členkou meteorické sekce, jíž byla až do r. 1967. Jako pozorovatelka nebyla příliš aktivní, pokud lze z kroniky MS vyčíst, pomáhala při zpracování pozorování. Důvodem malé aktivity a přerušení členství byl její nízký věk, kvůli němuž jí rodiče noční činnost zakázali.

Její vztah k astronomii byl nicméně natolik silný, že v r. 1972 začala opět na brněnskou hvězdárnu docházet a účastnit se pozorování meteorů; v r. 1973 své členství v meteorické sekci brněnské hvězdárny obnovila. Meteorických pozorování se účastnila převážně jako zapisovatelka. Asi v r. 1973 byla přijata do brněnské pobočky Československé astronomické společnosti, jejíž členkou byla ještě v r. 1996. V jednom volebním období byla také členkou výboru brněnské pobočky ČAS. Velmi pravděpodobně byla i členkou meteorické sekce ČAS (členské seznamy z té doby mi nejsou dostupné). Každopádně se po řadu let účastnila meteorických expedic, patrně naposledy r. 1983 nebo 1984.

Helena Nováková Autor: M. Fukar
Helena Nováková
Autor: M. Fukar
Zásluha Heleny Novákové však nespočívá v její účasti na pozorování meteorů, nýbrž v činnosti publikační a popularizační. Měla sice jen středoškolské vzdělání s jazykovou nástavbou z němčiny, ale právě výborné jazykové znalosti, které získala již od otce (byla nucena učit se němčinu již od mladšího školního věku) jí umožnily sledovat německé (později snad i anglické) astronomické časopisy. Zpracované články z těchto časopisů pak v populární verzi zasílala do českého tisku, např. Lidové demokracie apod. Dá se tedy říci, že popularizovala na té nejzákladnější úrovni, kdy nemohla předpokládat žádné předběžné astronomické znalosti čtenářů. A nutno konstatovat, že popularizovala dobře, protože redakce novin měly o její texty velký zájem. Kromě toho psala také zprávy o astronomické činnosti v Brně a o meteorických expedicích do Říše hvězd a Kosmických rozhledů, 5 článků o československé amatérské meteorické astronomii uveřejnila v německých časopisech. Za celé období své aktivity zveřejnila na 800(!) článků, o nichž si vedla přesnou evidenci v kartotéce.

Právě zveřejňování aktivit našich amatérů bylo důvodem k udělení Ceny P. Brlky v r. 1981.

Někdy v 90. letech paní H. Nováková svou publikační činnost ukončila a z téhož důvodu také ukončila své členství v ČAS, nechtíc být členkou pouze formální. Nadále však udržovala kontakty se svými přáteli – bývalými členy meteorické sekce brněnské hvězdárny (chodila s námi také pravidelně na výlety, které pořádáme od r. 1958).

Pokud jde o „civilní“ povolání, paní Helena Novákové pracovala jako lektorka němčiny, před Listopadem u státních kulturních organizací, později jako samostatná podnikatelka. V mladším věku také působila jako průvodkyně zahraničních turistických zájezdů. Kromě toho pracovala jako tlumočnice pro Policii ČR, zejména v oboru dopravních nehod, k nimž byla volána i v nočních hodinách.

V soukromém životě příliš štěstí neměla, poměrně krátce byla provdána za brněnského člena MS Ing. J. Žižku, několikaleté soužití s dalším partnerem bylo rovněž neúspěšné, oba vztahy byly bezdětné. Dlouhou řadu let pak již žila osamoceně, věnujíc se jen výuce němčiny, částečně i angličtiny.

Jejím zajímavým povahovým znakem byl extrémně antikomunistický postoj plynoucí z faktu, že její otec byl v 50. letech politickým vězněm.

Naše přítelkyně paní Helena Nováková zemřela 24. května 2014 po asi dvouleté těžké nemoci. Ze života odcházela velmi statečně, o svém blížícím se konci mluvila naprosto vyrovnaně. Naposledy jsem ji navštívil v hospici 19. května, mimořádně, protože tehdy již návštěvy přátel odmítala.

Čest její památce!




O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »