Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Motto: Pohoda největší, chléb náš vezdejší...

21. celostátní meteorická expedice (32. dle BD) s názvem POHODEX 77 (POHODová EXpedice) byla uspořádána ve dnech 11. - 24. 7. 1977 v Lupčianské Maguře (cca 15 km od Liptovského Mikuláše v azimutu zhruba 240°, v nadmořské výšce 1300 m) brněnskou meteorickou sekcí ve spolupráci s hvězdárnou v B. Bystrici pod vedením Zdeňka Mikuláška. Programem bylo pozorování teleskopických meteorů spojené s jejich zakreslováním za účelem hledání radiantů slabých meteorických rojů a určení luminozitní funkce teleskopických meteorů. To vše s použitím fiktivních hvězdných velikostí srovnávacích hvězd, získaných lineární transformací skutečných (již dříve zmíněná metoda „Jasánek“, zabraňující vzájemnému ovlivňování pozorovatelů téhož pole). Toto je poslední expedice, k níž byl vyhotoven písemný záznam…

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Zvláštností bylo rozdělení pozorovací doby na intervaly po 12 minutách, v přestávkách mezi nimi se pozorovatelé „učili“ fiktivní hvězdné velikosti srovnávacích hvězd.  Novinkou bylo měření času pomocí centrálních digitálních hodin, vyvinutých členy elektronické sekce ČAS v Brně, z nichž byl vysílán signál do displejů zapisovatelů. Expedice jsem se nezúčastnil, následující text vychází především ze zápisu pořízeného Juditou Revallovou, kronikářkou brněnské MS (zřejmě však čerpala z textu Daniely Prokešové). V Říši hvězd 1978 zveřejnil zprávu o expedici Z. Mikulášek, v Kosmických rozhledech 1978 Helena Nováková.

10. 7. vyjeli z Brna Jan Hollan a Jiří Zobač Hollanovým GAZem, Marcela Rozsívalová a Milan Fukar pak vlakem do Ružomberku, odtud autobusem do Partyzánské Lupče. Ač vybaveni mapkou, přesto na cestě do tábora zabloudili, zachránil je Daniel Očenáš. Po příchodu do tábora (oproti P. Lupči o 700 m výše umístěného) postavili několik stanů, načež se rozpršelo. Tento den také vyjeli z Banské Bystrice Slováci, ale jejich GAZu praskla zadní osa, takže D. Očenáš se musel vrátit stopem pro Škodu MB a Jaroslava Mazurkiewicze.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
11. 7. vyrazila hlavní brněnská skupina autobusem a ovšem s potížemi. D. Prokešová zjistila před nástupem ztrátu jízdenky i místenky, kteréžto doklady považoval řidič za nezbytně nutné k přepravě. Z. Mikulášek sice jízdenku měl, ale z minulé cesty do B. Bystrice, zatímco platná ležela na hvězdárně s cestovním účtem z oné cesty. Nezbylo, než kupovat nové. V B. Bystrici očekával cestující bosý Jan Hollan a odvezl 8-člennou skupinu do tábora. Zbylí zatím odjeli do Ružomberku, ty pak J. Hollan naložil do GAZu v počtu třinácti či čtrnácti osob, které důkladně natřásl na málo sjízdné polní cestě. Večer svolal Z. Mikulášek celou výpravu a rozdělil ji do skupin.

12. 7. byl horký den. Účastníci se různě činili, Zdeněk Štorek opravoval celý den binary, což ho poznamenalo četnými puchýři, Alena Samková si zase při vaření opařila kolena. Odpoledne se vyráběly zapisovací stolky, při jejichž zatloukání utrpěla spadeným balvanem úraz M. Rozsívalová. V panujícím horku si J. Mazurkiewicz vyrobil burnus vzoru „Arábie“ z povlaku na peřinu. Peter Zimnikoval dovezl peníze pro slovenské účastníky. V úžas uváděla přítomné planeta Venuše, pozorovatelná až do 15 hodin na denní obloze. Noc byla krásná a temná (t.j. nerušená světlem pozemského původu). Milan Fukar pro účel pozorování v zenitu vyrobil konstrukci z nafukovací podušky a dvou stativů.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
13. 7. začal den škaredým počasím. J. Hollan s několika dalšími odjel na nákup do Ružomberku, kde vykoupili stánek se zeleninou. Na zpáteční cestě uvízlo auto v dešti a bahně, posádka musela pracně vypáčit GAZ pomocí klád a nasadit řetězy na kola, z nichž následně jeden ztratil. Půlhodinová cesta se tak protáhla na hodiny tři. V táboře byla provozována rozmanitá činnost, mimo jiné byl postaven stožár či kůl za nejasným účelem zvaným „skotská hra“.  V noci dalších pět pozorovatelů zenitu okopírovalo  Fukarův „kombajn“. Pozorování probíhalo za prudkého větru rozhazujícího protokoly a muselo být předčasně ukončeno pro mraky.

14. 7. jel J. Hollan s třemi dalšími na nákup a pro vodu z pramene, což znamenalo překonání krajně prudkého svahu. Zpět přivezli Hanu Šírovou a Marii Stěpančíkovou. Po návratu Vladimír Homola otevíral krabici mléka tak umně, že pořezal sebe a M. Fukara. Večer byl tráven provozováním meteorářských písní a her.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
15. 7. dopoledne se zpracovávalo pod vedením Z. Mikuláška. J. Zobač vařil guláš a brambory, ale vznikla z toho v důsledku přesolení polévka. J. Mazurkiewicz vyráběl kaši, kterou J. Zobač neúmyslně vylil na Helenu Novákovou. Ostatní skupiny vařily halušky. Po obědě jel P. Zimnikoval na motorce s třemi spolujezdci pro Jana Žižku. Řada dalších šla do Part. Lupče. J. Žižka se dostavil v dezolátním stavu, protože všechny kopce, které motorka v blátě nezvládla, musel jít pěšky. Po návratu pozorovatelů provedl Z. Mikulášek v dešti instruktáž o pozorování a vytýkal mnohá chybová hlášení údajů o meteorech, která si odporovala. Noc byla nepozorovací, tudíž se hrály hry a zpívalo.  K ránu povolil Bohouš Rudolf Z. Mikuláškovi všechny šňůry u stanu a byl za tento čin téměř ulechtán.

16.7.  ráno dovezl J. Hollan 2 kg jater, které rozdělil všem skupinám; nejlépe je připravil k jídlu Z. Mikulášek. V. Homola a J. Zobač vyrazili na výlet na jakousi kótu 1316 m. Promokli od mokrých jehličnanů, kterými se prodírali. Pak prudkým sestupem pokračovali na Magurku, přičemž několik desítek metrů urazil V. Homola v sedu. Po příchodu na Magurku se spustil liják. Při návratu několikrát využili austostop a nakonec překonali výstup 500 m po spádnici v značném dešti. Při odpolední zábavě B. Rudolf pokoušel D. Prokešovou tak dlouho, až mu s pomocí M. Rozsívalové vylila na hlavu kyšku; následkem toho mu pak musela hlavu mýt a prát svetr, čehož nelitovala. Večer utrpěl B. Rudolf další škodu, když mu byly při hře rozbity brýle na 4 kusy. M. Rozsívalová se večer urazila, protože část členů její skupiny se nedostavila k jí připravené večeři.  Noc byla pozorovací a chladná. Ráno B. Rudolf shazoval lidem stany, pročež mu hodili sandály do polívkové jámy a spacák s lehátkem pověsili na stožár.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
17. 7. ráno běželi J. Mazurkiewicz a J. Zobač na nákup do P. Lupče, při zpáteční cestě prováděli úplnou hygienickou očistu v kravském napajedle. Během celého dne se v táboře zpívalo. B. Rudolf byl večer zbit J. Zobačem za to, že ještě nevyrostl z puberty a celý den zpíval. Pozorování začalo dramaticky, protože dvě skupiny nenalezly včas pole a Dagmar Biláková nalehla nafukovacím lehátkem na hřebík, čímž si napíchla musculus glutaeus. V. Homola zase obcházel skupiny a mával před binary světélkujícím dřevem.

18.7.  začal den zpracováním pozorování. Do tábora se dostavili manželé Fabini. Pan Fabini si chtěl uvařit čaj, ale hnusil se mu mastný „ešus“, tak ho umyl asi 7 litry vody Mikuláškovy skupiny, za což mu tento vynadal.  K večeru probíhala na „náměstí“ tělocvičná činnost, v níž vynikla D. Prokešová, která za krkem nesla 100 m J. Hollana. Z. Štorek přivezl z P. Lupče telegram pro J. Zobače s rozkazem nastoupit na žňovou brigádu. V. Homola se nabídl, že jej sveze motorkou P. Zimnikovala na nádraží a skutečně v 18 hodin vyjeli. V Ružomberku píchli zadní kolo. Při snaze o opravu zjistil řidič, že nemá potřebné nářadí jak k demontáži, tak k lepení. Přesto po dvou hodinách úsilí duši z kola vyňal, ale záplata, vyžebraná na benzínové pumpě, nedržela.  Navíc ho začala obtěžovat skupinka příslušníků Veřejné bezpečnosti, žádajících doklady včetně jízdního rozkazu, jenž ovšem neměl, i obvinili ho z černé jízdy. Po další konverzaci, týkající se expedice a dívek, jejichž přítomnost V. Homola zapřel, mu za 40 Kčs kolo zalepili. Kolo nevydrželo ani na dojezd do tábora. Noc byla nepozorovací.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
19. 7. byl přivítán V. Homola, pokládaný za nezvěstného. Několik šikovných mužů se pustilo do opravy ventilku kola motocyklu za povzbuzování ostatních. Z. Štorek pečlivě lepil duši; práci mu překazila M. Rozsívalová, když mu záplatu vyrazila z ruky a ještě se tomu smála, což ostatní neocenili. Dopoledne navrhl J. Hollan výlet do Demänovských jeskyní a vyrazil svým autem se sedmi cestujícími. Ježto spěchal, jel zkratkou, která končila slepě v nějaké vesnici. Při vyhýbání se autobusu málem zajel slepici. Pak hledal cestu po nedokončené dálnici, ale stavební dělník jej vrátil zpět. Přesto nakonec výprava dorazila k cíli, právě když začalo pršet. J. Hollan zakoupil pro všechny studentské vstupenky (výpravčí ČSD Z. Štorek si ji určitě nezasloužil), načež asi 150 osob vstoupilo do podzemí.  Asi v třech čtvrtinách trasy vypadl el. proud, pročež byla skupina vyhnána potmě ven. Při zpáteční cestě výprava ještě zvládla nákup. Po návratu se dozvěděli, že v táboře pršely kroupy. Navíc se večer vyjasnilo, i muselo se pozorovat v mokré trávě. Pozorování bylo rušeno špatnou viditelností.

20.7.  odjeli z tábora manželé Fabini, D. Biláková, Dalibor Papcún; Daniel Očenáš jel na zkoušky.  D. Prokešová a M. Rozsívalová se šly mýt do potoka, ale byly napadeny místními pubescenty, kteří po nich házeli kamením, i musely se uchýlit do hospody v P. Lupči. J. Hollan přivezl chléb pro místní prodejnu potravin. Vrátil se nezvěstný Jaroslav Váňa, i bylo mu nadáváno, že nehlásil odchod z tábora. Odpoledne probíhalo v družné zábavě, večer se pořádaly „koňské zápasy“ a vykládaly detektivní příběhy. V noci bylo zataženo, a tak se sedělo do rána u ohně.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
21. 7. D. Očenáš odjel domů, ostatní se dobývali do svých stanů, které kdosi zadrátoval. Mikuláškova skupina vařila tři hodiny v tlakovém hrnci brambory; ty sice nedovařila, zato zatopila stan vodou. Z. Mikulášek, V. Homola a Vojtěch Nečas vyhledávali v materiálech společné meteory a vyráběli tabulky. Zaujalo je pozorování Záchvějovo, který sice napozoroval 145 meteorů, ale jen 5 z nich viděl kdokoliv jiný. Večer pršelo a tábor byl ponořený do nimbostratu, takže se nepozorovalo.

22. 7. se během dne vylepšilo počasí, takže se večer pozorovalo, až na to, že do půl metru nad zemí ležela mlha, která zatápěla vodou binary pozorovatelů zenitu. Po skončení pozorování byl konzumován rum, který zapůsobil zejména na P. Zimnikovala, snažícího se vykouřit nezapálenou cigaretu a blábolícího nesmysly.

23. 7. bylo dokončováno zpracování a začalo se s balením. Večer se hrál mariáš, v němž Kamil Kyselica prohrál v jedné hře 804,40 Kčs. Z B. Bystrice přijel Josef Pitner za účelem pozdější dopravy osob. V noci se sedělo u ohně za zpěvu lidových písní a provozování her; M. Fukar pomaloval J. Mazurkiewicze uhlem téměř do nepoznání. Někteří lidé vytrvali u ohně až do rána.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
24.7.  byl likvidován tábor za velkého ruchu. Pak začal odvoz lidí auty. Když byl naložen Hollanův GAZ, nařídil jej Z. Mikulášek vyložit a přepočítat materiál, za nějž odpovídal. Pak GAZ odjel, ale neměl štěstí, neboť dostal na cestě smyk a začal se převracet. K. Kyselica měl postřeh a stačil vyskočit, přičemž si pohmoždil hýžďové svaly. Ostatní v autu zůstali a vyplazili se z něj až poté, co skončilo koly vzhůru. Nejprve se vyplazil Váňa, po něm V. Homola, jehož největší starostí bylo, zda se nepoškodila gramofonová deska přepravovaná M. Fukarem. Helena Nováková fotografovala situaci ze všech stran, ale byla patrně v šoku, protože později na tuto činnost měla amnézii. Poté, co se z šoku dostali i ostatní, převrátili GAZ na bok, ale na kola jej dokázal postavit až J. Pitner, vracející se s druhým vozem. Pochroumaný GAZ dorazil do P. Lupče, kdy vzbudil pozornost. Z P. Lupče pak cestující odjeli autem D. Očenáše do B. Bystrice, odkud pokračovali autobusem do Brna, trpíce fobií, že se v každé zatáčce převrátí. Nestalo se tak.

Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977. Autor: Archiv Z. Štorka.
Z expedice roku 1977.
Autor: Archiv Z. Štorka.
V pramenech je uvedeno, že se expedice zúčastnilo 31 osob. Získaný materiál byl jen průměrný (3598 záznamů meteorů za 234 „osobohodin“ pozorovacího času) a pravděpodobně nebyl dodatečně vyhodnocen, natož publikován. Příčin je několik: Především vedoucí expedice se stal dočasně vedoucím hvězdárny v Brně, navíc byl zaměřen na astrofyziku a brzy začal pracovat na dizertační práci. Na řízení zpracování neměl kapacitu a bez něj se do toho nikdo nemohl pustit. Metodika určování radiantů z jednostaničního pozorování byla známa jen V. Znojilovi. Brněnská meteorická sekce byla vyčerpaná zpracováním radarových expedic, jejichž vyhodnocení nebylo ještě dokončeno. Kromě toho jsme měli v Brně problémy indukované světelným znečištěním. Proto tato pohodová expedice patří k těm po astronomické stránce neúspěšným.

Přiložené fotografie byly staženy z galerie Z. Štorka.

Poznámka 1: Z řady expedic je tato poslední, z níž je dostupný podrobný zápis, nalézající se v kronice meteorické sekce brněnské hvězdárny. 9. díl kroniky, v němž byla popsána další expedice, se naposledy nalézal v Újezdě u Brna, kde se stal v průběhu let nezvěstným.

Poznámka 2: Zájemcům o tento seriál doporučuji k nahlédnutí dokument na docs.google.com, vyhotovený kolegou Zdeňkem Štorkem, který obsahuje seznam expedic,  mapu, fotografie aj.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »