Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ještě o krmítku...

Ještě o krmítku...

Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
S meteorickými expedicemi docházelo k tvorbě důmyslných zařízení, která spěla k sofistikovanějším způsobům vizuálního pozorování meteorů. Jedním z nich byl vynález zvaný „krmítko“, o němž sepsal nedávno text kolega M. Bělík. O „krmítku“ poznamenávám něco k jeho historii.

Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
Za starých časů, t.j. ještě v 50. letech minulého století, byla používanou metodou pozorování meteorů tzv. vizuální statistika. Několik pozorovatelů, nejlépe 5 (4 světové strany a zenit) leželo na lehátkách a hledělo na oblohu. Komunikace se zapisovatelem byla čistě verbální, spatření meteorů hlásili pozorovatelé zvoláním citoslovce (stop, bum, bác, atd.), která si pozorovatelé zvolili, aby zapisovatel okamžitě rozeznal, kdo volá.

V r. 1956 u nás zavedl Zdeněk Kvíz pozorování metodou „nezávislého počítání“, kterou navrhl již v r. 1928 Öpik a kterou upravil pro libovolný počet pozorovatelů (Öpik ji formuloval pro dva pozorovatele). Jedním z předpokladů metody byla nezávislost pozorovatelů, bylo tedy nemožné, aby se ovlivňovali voláním na zapisovatele.  Bylo nutné, aby signalizace spatření meteoru byla neakustická – nasnadě byla tedy signalizace světelná.

Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
První zařízení pro světelnou signalizaci zhotovil v Brně (kde Z. Kvíz pracoval) Jiří Jan. Byl to malý panýlek z pertinaxu osazený žárovkami a s přípojnými kabely. Velmi brzo však bylo postaveno skutečné „krmítko“. Základem byla deska o rozměrech asi 40x60 cm se dvěma stěnami menší šířky a „stropem“. Bylo osazeno 8 signálními žárovkami do kapesních svítilen a devátou osvětlovací. Žárovky byly kryty barevnými sklíčky a napojeny na miniaturní zásuvky, namontované na zadní straně „krmítka“. Do nich se zasouvaly zástrčky několikametrových dvoulinek opatřených zvonkovými tlačítky. Zdrojem energie byly 4 ploché baterie v paralelním spojení.

Základní nevýhodou systému byla skutečnost, že osvětlení i signalizace byly napájeny jedním zdrojem. Při delším pozorování, resp. po několika nocích, se baterie vybíjely a signální světla se dala přehlédnout. V 60. letech byla podle původního vzoru vyrobena v Brně další dvě „krmítka“ stejného systému a vzhledu. To byly vzory, od nichž se odvíjely další výrobky stejného určení, např. zmíněné krmítko z Jaroměře.

Užívání krmítka při meteorických expedicích. Autor: Archiv M. Šulce.
Užívání krmítka při meteorických expedicích.
Autor: Archiv M. Šulce.
V Úpici sestrojil kolega Jan Klimeš st. krmítko jiného typu. Vymyslel obvod s tranzistorem, v němž se signálním světlem zapojilo automaticky i osvětlení krmítka; po skončení zápisu zapisovatel zvonkovým tlačítkem osvětlení zhasl.

Viděl jsem i sofistikovanější krmítka, v nichž se zapisovalo na „nekonečný“ pás papíru, sunoucí se po skleněné desce osvětlené zezdola. Bylo ale nepohodlné, neboť psací plocha byla malá, asi 15 cm nad povrchem stolu, což znemožňovalo podepření ruky při psaní.

Některá krmítka jsou zobrazena na fotografiích zveřejněných v seriálu o meteorických expedicích.

Související a doporučujeme:
[1] Víte co je krmítko? (Marcel Bělík)
[2] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (Miroslav Šulc)




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.



12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »