Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)

Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Zdeněk Kvíz a Karel Pavlů při expedici z r. 1957.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Na Silvestra 31. prosince 1956 byla zahájena dosti bláznivá expedice QUADRAD (3. dle BD). Zdá se, že jejím iniciátorem byl Zdeněk Kvíz, v té době zaměstnaný na brněnské hvězdárně, ve spolupráci s předsedou MS v Brně Jiřím Grygarem. Účelem expedice bylo pozorování Quadrantid, a to na Radhošti (kvůli nadmořské výšce a blízké hvězdárně ve Valašském Meziříčí), třebaže se vyskytly názory, že bude špatné počasí. O průběhu expedice mi podal zprávu brněnský účastník Jiří Sedláček, ale až o tři roky později.

Cesta na Radhošť ve sněhu a vánici s dohledností 10 m připomínala polární výpravu (ty ale mívaly obvykle saňové psy), údajně museli účastníci z Rožnova na Radhošť tlačit auto a pěšky ušli 10 km (samozřejmě přepravovali potřebný náklad). Nicméně do večera bylo dosaženo hotelu Radegast a tím umožněno slavení Silvestra.

Předpověď špatného počasí se ovšem splnila v plném rozsahu, takže účastníci se museli zabývat rozličnými činnostmi, jako hraním šachů a „Vašíčka čárkou“, což byly ty intelekt více zatěžující, nebo hrou na „vraha“ kladoucí na inteligenci menší nároky. Ta se stala v Brně tradicí a byla hrávána po nocích řadu let na brněnské hvězdárně, ovšem tajně.

Zábava na Hlaváčkách v r. 1957. Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
Zábava na Hlaváčkách v r. 1957.
Autor: Archiv Zdeňka Štorka.
„Vašíček s čárkou“ byl hra neobyčejně procvičující paměť, jejímž výsledkem bylo, že všichni zúčastnění měli obličeje počmárány čárkami od dřevěných uhlíků, které se (ty čárky) přidělovaly místo trestných bodů za chyby.

Díky těmto činnostem nedošlo k demoralizaci, která hrozí při každé zahálce.

Expedice byla ukončena 6. ledna 1957. Zúčastnilo se jí 20 pozorovatelů ze 7 měst:

Brna (9), Jablonce n. N. (3), Kyjova (2), Třebíče (2), Val. Meziříčí (2), Českého Krumlova (1) a Gottwaldova, t.j. nynějšího Zlína (1). Pozoruhodné bylo, že tři účastníci byli mladší 15 let. Dnes by si asi žádný vedoucí akce pořádané za uvedených okolností takovou odpovědnost na triko nevzal.

4. expedicí dle BD byla 2. celostátní expedice B-KOMPLEX (= beskydská komplexní expedice) konaná od července do 6. srpna 1957 na Hlaváčkách a v okolí. Prameny o ní jsem získal až v r. 1960. Byly to jednak materiály plzeňského pozorovatele Pavla Špringra, jednak vzpomínky několika účastníků.

Komplexnost expedice spočívala v tom, že programem bylo teleskopické pozorování meteorů metodou nezávislého počítání, určování výšek teleskopických meteorů pozorováním ze 4 stanic, časová služba, pozorování Slunce a pozorování meteorologická. Celkem bylo přítomno 86 (sic!) osob. Organizačním vedoucím expedice byl opět Ing. B. Maleček, odbornými vedoucími byli Z. Kvíz a L. Kohoutek (meteory), expedici dotoval patrně zase Osvětový úřad v Praze, jehož zástupkyně D. Kohoutková se expedice zúčastnila.

Expedice Hlaváčky 1957. Autor: Adolf Pánek.
Expedice Hlaváčky 1957.
Autor: Adolf Pánek.
K pozorovacím metodám meteorů dvě poznámky: Při použití metody nezávislého počítání bylo nutné, aby se pozorovatelé v okamžiku přeletu meteoru navzájem o této skutečnosti neinformovali. Před zavedením této metody  pozorovatelé informovali zapisovatele o spatření meteoru výkřiky typu „bum, bác, stop…“ atp. Nová metoda si vynutila zavedení světelné signalizace, k čemuž sloužila bedýnka zvláště k tomuto účelu zhotovená, jíž se neříkalo mezi lidem jinak než „krmítko“.  To obsahovalo 8 barevně odlišených světélek a jednu osvětlovací žárovku, vše napájeno čtyřmi paralelně spojenými bateriemi 4,5 V. Na světélka byly napojeny odpojovatelné kabely se zvonkovými tlačítky. Krmítko bohužel obsahovalo konstrukční chybu - vnitřní osvětlení i signalizace byly napájeny týmž zdrojem. Důsledky při delším provozu nemusím vysvětlovat. Okamžiky přeletu se tehdy určovaly se sekundovou přesností s pomocí stopek.

Pokud jde o určování výšek teleskopických meteorů, byla metoda inspirována tvrzením sovětského astronoma Astapoviče, že teleskopické meteory pohasínají ve výšce kolem 25 km, což se českým meteorářům zdálo neuvěřitelné. Proto byly zřízeny 4 stanice ve vzdálenosti několika km od sebe a mezi nimi - aspoň částečně bylo instalováno telefonní vedení. I v tomto případě bylo třeba sekundové přesnosti v čase, aby mohly být nalezeny sobě odpovídající záznamy. V průběhu expedice však někdo z „domorodců“ kus vedení ukradl, což mělo za následek šetření se strany SNB (= Sbor národní bezpečnosti). Komunikace mezi stanicemi pak byla uskutečňována baterkami (dlužno poznamenat, že frekventanti matematicko-fyzikálního vzdělání procházeli na vojenské katedře VŠ spojovacím výcvikem).

Pozorovatelsky expedice moc úspěšná nebyla. V zápisu v kronice MS v Brně se píše daleko častěji o dešti než o jasném počasí. Nicméně materiál byl později alespoň částečně zpracován a publikován ve spojení s materiály pozdějších expedic.

Třetí osobou ve frontě je Jiří Sedláček. Autor: Adolf Pánek.
Třetí osobou ve frontě je Jiří Sedláček.
Autor: Adolf Pánek.
Zábava na expedici byla ovšem výborná. Kromě různých výletů do okolí byly vydávány velmi komické denní rozkazy, parodující denní rozkazy v armádě. Na expedici vystupoval KŇUBOL jehož dirigentem byl Karel Pavlů pod uměleckým jménem Akademik Šmidt. 23. července dokonce zpíval pro Čs. rozhlas Ostrava, který ovšem natáčel i odborné referáty vedoucích účastníků. Vysíláno bylo 28. července. 29. července se dostavili z Ostravy televizní reportéři. Pořad byl vysílán 2. srpna.

Ke zvláštním "vylomeninám" patřilo tajné stěhování stanů; např. Dr. Otto Obůrka, ředitel OLH v Brně, se po této akci probudil v lese. Taktéž bylo žertováno s D. Kohoutkovou, které byly přivázány tenisky na vrchol stožáru, a jindy byla zase připoutána k lehátku. K méně milým věcem patřilo to, že si R. Dočkálek z Gottwaldova (= Zlín) zlomil ruku.

Expedici navštívili i význační astronomové - Doc. V. Guth a Dr. Z. Ceplecha. K účastníkům patřil také p. Vrátník, význačný meteorář z předválečného období;  je zaznamenáno, že na expedici našel Mrkosovu kometu - ta však byla v srpnu toho roku tak jasná, že by snad neunikla ani slepému.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Meteorické expedice, Zdeněk Kvíz, Jiří Grygar, Meteorický roj


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »