Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)

Brněnská výprava vyrazila na určená místa po částech; já jsem jel s Danielou Prokešovou autobusem, Jan Hollan s nezjištěnými osobami svým GAZem a Milan Fukar s Jarmilou Zobačovou a další neurčenou osobou na motorce s postranním vozíkem, kterou sehnal kdovíkde, tudíž s vozidlem tohoto druhu neměl žádné zkušenosti. Kupodivu vlastní vinou havaroval až na Slovensku, čímž přivodil J. Zobačové otřes mozku a bylo tu ještě podezření na úraz páteře. Následkem toho byla pro celou expedici z pozorování vyřazena. Účastníci havárie měli snahu ji  ututlat, což jsem jim zmařil. U vědomí, že by M. Fukarovi vznikla právní odpovědnost za následky úrazu, který byl de iure pracovní (J. Zobačová byla v pracovněprávním vztahu vůči brněnské hvězdárně), jsem její úraz hvězdárně nahlásil (skutečně také úraz déledobé zdravotní následky měl).

Sebedínská skupina dojela do svého, již připraveného tábora 14. 8. a přes mou nelibost (byl jsem vedoucím stanice) lidé obsadili stany částečně ve smíšených párech (H. Nováková - Jan Žižka, D. Prokešová - Jaroslav Mazurkiewicz, Eva Cmárová - Štefan Gajdoš). Já jsem sdílel stan s Vladimírem Znojilem, kromě toho byli na stanici ještě Daniel Očenáš a Miloš Hanus, Štěpán Paschke, J. Revallová, Peter Zimnikoval, Miroslav Znášik, Milan Vojta  a Martin Čelko.

15. 8. ráno přinesl V. Znojil náklad hub (rostlo jich moc). K jídlu byly tento den houby a brambory ukradené z pole JRD (Jednotné roľnické družstvo). Osazenstvo se rozdělilo do stravovacích skupin. Přes den se kopal „robertek“ a čekalo se na vyjasnění, které se nekonalo, zato občas zapršelo.  D. Očenáš vydal rozkaz k nepozorování.

16. 8. jsem opět vyhlásil budíček, ovšem zbytečně, protože práce nebyla, kromě úklidu nepořádku v táboře, který se nedařilo zlikvidovat. Zato nás obtěžovalo stádo ovcí zvuky zvonků, jimiž byly vybaveny. Přijel Mar. Harťanský a odvezl Prokešovou a Znojila na nákup do B. Bystrice, rovněž také za účelem navštívení J. Zobačové v nemocnici. Na zpáteční cestě vyteklo Prokešové do batohu mléko a zalilo jí i bundu. Dostavil se další pozorovatel Stanislav Čorej.  Odpoledne přijelo další auto z B. Bystrice a dosud nezvěstná Marcela Rozsívalová z Brna. Byla taktéž dovezena lehátka a stolky pro zapisovatele.  Následně byli M. Rozsívalová, Š. Paschke a J. Revallová odvezeni na Poproč (z toho důvodu se vyprávění o dalších událostech na Sebedíně ujala D. Prokešová.). V 17 hodin jsem vydal nařízení k organizaci pozorování, načež bylo volno. Večer po přípravě na pozorování začalo pršet a tak se vše zabalilo.

17. 8. vyhlásily místo mne budíček ovce protahující táborem. H. Nováková s J. Žižkou šli na nákup, Slováci šli lovit ryby. Načež začalo pršet. Nicméně někteří členové hráli fotbal jiní v suchu taroky a mariáš. Navečer jsem musel vypálit zemní hnízdo vos, které nás ohrožovaly. Tentokrát se pozorovalo za nadávání na oblačnost.

18. 8. se od rána zpracovávalo, ale šlo to pomalu, takže se protáhlo do odpoledne. M. Harťanský přivezl z nemocnice J. Zobačovou, bohužel jen na návštěvu. Několik lidí se odebralo na salaš, kde jim bačové připravili kupu halušek, údajně nesmírně chutnou. Noc byla pozorovací, ti co „pauzovali“, šli na salaš se opíjet s bači. Do tábora se dostavil „podbača“ Paľo ve stavu opilém a vyhrožoval, že zabije baču sekerou. J. Zobačové se udělalo špatně, tudíž ji Harťanský odvezl do svého bytu v Sebedíně a mne si vyžádal, abych dělal, kvůli lidským řečem, „gardepána“, ježto byl ženatý a manželka nebyla doma. Ukázalo se to jako moudré opatření, má role nebyla formální. V táboře mezitím zkolaboval V. Znojil a musel být vystřídán J. Žižkou.

19. 8. ráno pršelo, přičemž se muselo zpracovávat. Dále se ukázalo, že přes likvidaci vosího hnízda se jejich výskyt v táboře nezmenšil. D. Očenáš jel do B. Bystrice m.j. s Žižkovou vojenskou knížkou (dotyčný byl v presenční službě a na dovolené), aby ho přihlásil na vojenské správě, ale bylo mu spíláno, že J. Žižka vydal z ruky něco, co vydat nesměl. Přivezl také zajímavou zprávu, že se J. Zobačová pohádala s M. Harťanským a podepsala mu revers, na jehož základě byla odvezena na Poproč. Celý den bylo pošmourno, docházelo k masivním krádežím brambor z pole JRD. V noci došlo k hádce mezi Miroslavem Znášikem a V. Znojilem  kvůli neschopnosti zapisovatele zvládnout vyšší frekvenci meteorů; do sporu jsem se zapletl jako vedoucí stanice, pak pozorovatelé, a skončilo to pokusem o inzultaci M. Znášika V. Znojilem, což bylo, vzhledem k extrémnímu nepoměru sil, velmi pochybené. Pozorování bylo ukončeno předčasně pro oblačnost.

20. 8. se vstávalo pozdě, okamžitě se začalo zpracovávat a na mně zbylo mytí kupy nádobí. Po obědě šel V. Znojil na nákup, ale nevracel se, tudíž šel na nákup J. Mazurkiewicz. Přinesl spoustu potravin v divé směsi, pečlivě promíchané s máslem, v čokoládě se nacházela rýže a písek z brambor, v bramborách rýže a v rýži 40 Kčs v drobných. Večer jsem bez přítomnosti V. Znojila rozděloval lidi do pozorovacích skupin, žádná zapisovatelka ho nechtěla  mít ve skupině z obav před jeho frekvencemi. Nakonec se V. Znojil přece jen vrátil (autorka textu nezaznamenala, že by nějaký nákup přinesl).  Pozorování bylo předčasně přerušeno pro oblačnost. Po uložení se lidí ke spánku se rozjasnilo.

21. 8. odešel na nákup Š. Gajdoš poté, co mu V. Znojil vysvětlil cestu do Hrochotě; následkem tohoto vysvětlení se stal Gajdoš na mnohé hodiny nezvěstným. Odpoledne ho hledal J. Mazurkiewicz, ale marně, zato přinesl zprávu, že po okolí se pohybuje člen JRD rozrušený krádežemi brambor. Dal jsem příkaz ke jejich okamžitému zakrechtování. V. Znojil projevil iniciativu a nosil houby, jejichž poživatelnost byla zpochybňována. Nakonec se dostavil i Gajdoš, ale bez nákupu. Večer bylo zataženo, i hrály se oblíbené společenské hry.

22. 8. se opravovaly chyby v zpracovaném materiálu. 5 osob se vydalo za dvěma různými cíly, ale nebylo jich dosaženo. Zbylí uspořádali závody ve střelbě z kuše do trička M. Vojty, fotbalový turnaj a hráli taroky. Noc byla jasná a chladná, zapisovatel S. Čorej hlásil horečku, H. Nováková zase musela být vystřídána J. Žižkou.

23. 8. se rozčílil J. Mazurkiewicz a byl hrubý na S. Čoreje, neboť díky němu nalezl v mapce tři zákresy se stejnými čísly. Napadený totiž v noci, místo toho, aby pozorovatelům hlásil čísla meteorů podle protokolu, tak je vyžadoval od nich, aby mohl připsat vhodný čas. Š. Gajdoš zase dopálil mne, protože v době zpracování pojížděl po táboře na kole. M. Vojta s M. Hanusem byli v Hrochoti na pivě, kde byli osočeni příslušníkem VB z krádeže motorky; před zamýšleným zatčením utekli, nicméně byli večer v táboře hledáni cizími osobami. Noc byla velmi jasná s vysokými frekvencemi.

24. 8. byl pracovní, zpracovávalo se celý den (byl jsem obviňován ze špatné organizace práce, pro niž si lidé nemohli odpočinout a bavit se). Vojta s Hanusem šli večer do Hrochotě, kdy byli znovu osočeni opilým příslušníkem VB z krádeže motorky - Vojta na to reagoval tím, že mu dočasně zabavil služební průkaz. Příslušník se pak dostavil do tábora v noci a žádal informace. Při pozorování se rozčilil V. Znojil, protože se lidé bavili, i běžel mi vynadat. Nakonec se po pozorování nervově zhroutil.

25. 8. někteří pozorovatelé odjeli, jiní zpracovávali. Prokešová s Mazurkiewiczem šli na nákup a opět přinesli potraviny hrubě promíchané. Odpoledne přijel M. Harťanský, přivezl čisté protokoly, jenže ty nepravé. Večer byl uspořádán táborák.

26. 8. byl odjezdový den, několik osob se v Banské Bystrici vydalo do doporučené restaurace, kde se setkali s několika pozorovateli z Poproče, s nimiž se vítali tak srdečně, až byli napomínáni personálem. Ten je potom dlouho ignoroval. Následně v autobusu se postarali všem cestujícím o obveselení.

Nyní se vrátíme k událostem popsaným J. Revallovou při jejím odjezdu na Poproč 16. 8. Při přestávce na cestě s M. Rozsívalovou šla hledat houby, místo toho se krmily ostružinami. D. Očenáš s M. Harťnaským jako houbaři byli úspěšní. Na Poproči byli vřele uvítáni.

17. 8. J. Hollan, Zdeněk Štorek, M. Rozsívalová a j. odjeli do R. Soboty, zatímco Vladimír Homola plánoval cestu na Sebedín. J. Revallová, Š. Paschke, M. Fukar se zabývali kuchyňskými pracemi, pak hráli taroky s Miroslavou Čížkovou. Po dešti se vyjasnilo, i pozorovalo se, ale špatně, protože nějací místní lidé rozdělali poblíž oheň.

18. 8. se zpracovávalo, pak se vsadil V. Homola s Milanem Fukarem, že motorkou vytáhne do vrchu cisternu s vodou. Prohravší sázku měl 24 hodin hladovět. Večer se pozorovalo a domorodci rušili ještě v hojnějším počtu.

19. 8. odpoledne po zpracování pokračoval spor mezi Homolou a Fukarem ve věci cisterny, M. Fukar nakonec sázku prohrál. Harťanský dovezl Zobačovou (jak bylo již výše zmíněno) a ta zůstala na stanici. Noc byla pozorovací, pozorovatelé byli krmeni dvěma druhy pudingů zhotovených J. Revallovou a Alenou Samkovou. Při transportu pudingu utrpěla M. Rozsívalová otřes při pádu.

20. 8. bylo ráno slunečno, ale po zpracování vypukla bouře s kroupami, které roztávaly dvě hodiny. Večer bylo oblačno, pozorovalo se, ale výtěžek byl malý. Domorodci se opět dostavili, aby rušili.

21. 8. ráno vzbudil M. Fukar dívky, vyzvedl od nich mapky za účelem oměření zákresů, ale zůstalo jen u slibu. Františka Zlocha navštívila manželka. Byli očekáváni Slováci, kteří měli slavit dožínky, ale nedostavili se. V noci bylo zataženo, byly hrány meteorické hry, jejichž obětí se stal Miroslav Janata, nemoha rozluštit hádanky ve hrách ukryté.

22. 8. se účastníci vydali do Domici, v Táboře zůstal F. Zloch a J. Revallová s Š. Paschkem, neboť se dostavili Slováci a začali vařit guláš z berana a nabízeli slivovici, což bylo zamítnuto. Revallová také zmínila nějaké potíže s přetrženým kabelem 220 V, kterým byly napájeny elektrické spotřebiče v táboře, ale blíže nevysvětlila, o co šlo. „Organizační vedoucí“ – není jasné koho tím Revallová mínila – ho opravil, přičemž utrpěl drobný úraz elektrickým proudem. Večerní pozorování bylo zpestřeno rvačkou dvou přiopilých domorodců, rozháněných manželkou jednoho z nich.

23. 8. byl den vyplněn zpracováváním. M. Fukar vařil kaši z nakyslého mléka, které se při úpravě srazilo, čímž vznikla téměř nepoživatelná hmota, jíž se někteří hladovci přesto snažili pozřít. Večer vznikly při západu Slunce krásné barevné efekty  v atmosféře. Noc byla vynikající s vysokými frekvencemi (v jedné skupině 431 meteorů); A. Samková se přitom osvědčila jako zapisovatelka.

24. 8. se opět zpracovávalo, byla odvezena J. Zobačová. J. Hollan jel na nákup, za nějž utratil 500 Kčs (tehdy nejméně týdenní plat středoškolského učitele). Noc nebyla nejlepší, přesto se pozorovalo.

25. 8. vzbudil autorku textu a jejího partnera M. Janata, který sice ve 2 hodiny 30 minut nenašel stan zmíněných, přesto se mu vzbuzení zdařilo. V B. Bystrici se setkali se mnou (údajně děsně zarostlým) a Žižkou a s námi pak jeli autobusem do Brna.

Ač z popisu průběhu expedice je jasné, že byl získán bohatý pozorovací materiál, nebyl přesto zpracován. Autor programu Dr. J. Porubčan to později vysvětlil velmi diplomatickým obratem, že zvolená metoda (t.j. zakreslování  meteorů do gnómonických map) se ukázala jako neadekvátní zamýšlenému cíli (t.j. zjišťění koncentrace radiantů sporadických meteorů), čímž zastřel pravděpodobnou skutečnost, že chyby v zakreslování přesáhly únosnou mez. Ač tedy byla expedice společenským a didaktickým přínosem, po stránce odborné patří mezi nezdařené akce.

Poznámka: Popis událostí z obou stanic je rozsahově nevyvážený, což je zapříčiněno především věkovým rozdílem autorek textů. – Až na vyznačené výjimky jsou všechny fotografie z archívu jejich autora Zdeňka Štorka, jemuž za jejich poskytnutí děkuji. Z téhož archívu pochází naprostá většina fotografií uveřejněných v předchozích dílech.

Všechny díly: