Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)

Pozorovací protokol z 6. expedice BD. Autor: Archiv meteorických expedic.
Pozorovací protokol z 6. expedice BD.
Autor: Archiv meteorických expedic.
V předcházejících dílech jsme se seznámili s prvními čtyřmi expedicemi, na nichž se podílela meteorická sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně. Ne všechny byly úspěšné a tak tomu bylo i nadále. Neúspěchy byly střídány zdařilými akcemi.

Úvodní obrázek: Vzor pozorovacího protokolu používaného od r. 1957. Zobrazený vzor je však druhotný, prvotní nesl nadpis  International Meteor Year. Byl připraven k Mezinárodnímu geofyzikálnímu roku, jehož součástí měl být i Mezinárodní meteorický rok, ten však nakonec nebyl zorganizován.

K těm neúspěšným patřila 5. expedice (dle brněnského datování - BD) s názvem VSELEX (Vsetín – Leonidy - expedice). Zprávu o ní jsem pro kroniku získal od Jiřího Sedláčka více než o dva roky později. Konala se od 12. do 20. listopadu 1957 na vsetínské hvězdárně pod vedením Zdeňka Kvíze. Jejím účelem mělo být teleskopické pozorování Leonid. Zúčastnilo se jí 8 pozorovatelů z Brna (mezi nimi předseda MS v Brně Jaromír Mikušek a Michael Dymáček, po r. 1968 známý disident), ze Vsetína se zúčastnila Jana Kozlová.

První pozorovací noc byla z 13. na 14. listopadu, jenže se brzy zatáhlo a tím veškeré pozorování skončilo.

Pozorovatelé však nebyli ubytováni na hvězdárně (ta byla v té době podstatně menší než v současnosti), nýbrž v turistické noclehárně, jejíž nejdůležitější vlastností bylo, že v ní byla zima. Na stravu chodili pozorovatelé do závodní jídelny (neurčeného podniku), kde byli podrobování osobním prohlídkám pečlivými vrátnými.

Z nedostatku jiných možnosti chodili pozorovatelé po městě a třásli se zimou. Večer pak hráli až do časného rána společenské hry.  V následujících dnech pokračovaly procházky městem, přičemž byl vymyšlen neotřelý druh zábavy - byly navštěvovány obchody a požadovány předměty, které tyto nemohly nabídnout: v nábytkářství neměli paralaktický stůl, ve fotopotřebách „superschmidt“, v n. p. Kniha kupodivu nebyl k dispozici Bonner Durchmusterung. Teprve prodavačka v potravinářství partu „prokoukla“, když po ní byl požadován meteorický prášek do pečiva, takže následoval úprk z prodejny.

Jinou drobnou událostí se stalo přepadení části skupiny zbylými členy, kteří na kolemjdoucí skočili, samozřejmě v noci, z brány hřbitova. Reakce na to byla úměrná zděšení přepadených. Jinak, kromě toho, že R. Dočkálek rozbil na ubikaci skleněné dveře, se už nic zvláštního nestalo.

6. expedicí dle BD, rovněž neúspěšnou, byla LYTREX (Lyridy - Třebíč - expedice), pořádaná ve dnech 19. - 23. dubna 1958 pod vedením J. Mikuška a J. Grygara.  Kromě 9 pozorovatelů z Brna byli přítomni p. Bartoš z Břeclavi, Věra Derková z Val. Meziříčí a Jiří Kaňkovský.  Programem expedice bylo vizuální pozorování metodou nezávislého počítání a pozorování teleskopických meteorů v polích různě vzdálených od apexu. Zprávu o průběhu expedice mi podal, opět s dvouletým zpožděním, její brněnský účastník Zdeněk Bečka.

Další průběh expedice je zapotřebí trochu vysvětlit. Význačným zájmem pubescentů v oněch dobách byla amatérská výroba toho, čemu se dnes říká „zábavní pyrotechnika“, jež tehdy byla ovšem neprodejná. Kromě toho se jednalo o období „praekosmonautické“, ale raketové modelářství jako organizovaná činnost ještě neexistovalo. Se zřetelem na tyto skutečnosti lze pochopit, že mladší účastníci ještě před odjezdem na expedici vyráběli pyrotechnické pomůcky, které, ač citlivé na náraz, poslal M. Dymáček jako spoluzavazadlo. To naštěstí došlo v pořádku. Hlavním druhem zábavy se pak stalo vypouštění raket. Bohuslav Pavelka (ve věku již adolescentním) dokonce vypouštěl rakety přímo z ruky. Tyto aktivity byly příčinou toho, že při odjezdu bylo účastníkům kompetentními osobami naznačeno, že do Třebíče příště expedici pořádat nemusí.

Dalším druhem zábavy byl badminton. Zcela zvláštní aktivitou bylo zakládání různých komisí: KOMPOST (komise pro ostudu, skládající se z „pyrotechniků“), KOLIK (komise pro likvidaci katastrof), KOKODÁK (komise pro koordinaci dalších komisí), komise pro literaturu, hudbu, styk s místním obyvatelstvem a to možná ještě není všechno.

Pozorovat se podařilo jen jednu noc, takže získaný materiál byl pro zpracování nevyužitelný. Jediným kladným „výstupem“ expedice bylo uspořádání astronomické besedy pro žáky zemědělské školy.

Všechny díly:




Seriál

  1. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
  2. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
  3. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
  4. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
  5. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
  6. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
  7. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
  8. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
  9. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
  10. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
  11. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
  12. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
  13. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
  14. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
  15. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
  16. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
  17. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
  18. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
  19. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
  20. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
  21. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
  22. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
  23. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
  24. Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)
  25. Ještě o krmítku...


O autorovi

Miroslav Šulc

Miroslav Šulc

Narozen 1941, v roce 1963 promoval na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita) v oboru matematika-fyzika (s titulem promovaný fyzik-učitel). Od té doby zaměstnán jako učitel na střední škole. Od r. 1954 do r. 1986 externí spolupracovník brněnské hvězdárny. Od r. 1959 člen České astronomické společnosti. Od r. 1996 hospodář výboru SMPH. Od r. 2006 v definitivním důchodu.

Štítky: Zdeněk Kvíz, Meteorické expedice, Meteorický roj, Jiří Grygar, Pozorování 


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »