Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astronomická expedice 2025

Astronomická expedice 2025

Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je ti 15-26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro tebe!

Místo konání akce: Sítiny, Svatý Jiří-Choceň 1, Česko
Typ akce: Astronomický tábor
Termín konání akce: 16. – 30.08.2025

Astronomická expedice je letní školou astronomie, kterou pořádá Amatérská prohlídka oblohy (APO), jedna ze sekcí České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2020 se staly spolupořadateli Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (SPHE) a Fyzikální ústav Akademie věd České republiky. Expedice se konala přes 60 let na pozemku Úpické hvězdárny, avšak v roce 2020 se expediční vedoucí rozhodli Expedici přestěhovat. V roce 2020 se Astronomická expedice konala v obci Vrchy nedaleko Fulneku a přijelo neuvěřitelných 52 účastníků, o které se staralo 15 vedoucích. Od roku 2021 se Astronomická expedice koná na novém trvalém místě v Sítinách nedaleko Chocně na pozemku nově vznikající Hvězdárny Sítiny! V roce 2025 se bude Expedice konat ve dnech 16. 8. až 30. 8. 2025!

Hlavní činností je pozorování noční oblohy. Dle schopností a zaměření jsou expedičníci rozděleni do vizuálních nebo fotometrických skupin, které se pak ještě dále dělí. Každoročně nám amatérští astronomové a hvězdárny půjčují moderní astronomické dalekohledy a kamery, které jsou pak rozděleny do těchto skupin dle zaměření. Vizuální skupiny jsou zaměřeny na pozorování a zakreslování planet, planetek, měsíce a objektů hlubokého vesmíru. Fotografické nebo spíše digitální skupiny se pak dělí dle zaměření na fotometrické skupiny a na fotografické skupiny, kde si expedičníci mohou zkusit proměřit světelnou křivku proměnných hvězd, nebo mohou zkusit vyfotografovat objekty na noční obloze. Pokud počasí nedovolí pozorování, tak jsou pořádány filmové večery, další zpracování napozorovaných dat nebo jen diskutujeme o nejrůznějších tématech.

Vloni nás navštívilo hned několik renomovaných přednášejících, z nichž jmenujme například Petra Slavíčka, Jana Spratka, Daniela Stacha, Martina Feruse nebo také Martina Ledinského! Letošní program bude opět nabitý!

Více informací včetně přihlášky naleznete na našich webových stránkách, pro aktuální informace pak sledujte naši Facebookovou stránku! Přihlašování bude spuštěno na přelomu roku 2024/2025! Prihlášky najdete na našich webových stránkách pod tímto odkazem!




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Hvězdárna Sítiny, APO, Astronomická expedice, Astronomická expedice 2025


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »