Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okno do vesmíru #1
Jan Herzig Vytisknout článek

Okno do vesmíru #1

Mléčná dráha odrážející se na vodní hladině.
Autor: peakpx.com

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Přednáškový cyklus Okno do vesmíru je nová aktivita Západočeské pobočky ČAS vznikající prostřednictvím její nově vytvořené Pracovní skupiny pro práci s mládeží ve spolupráci s organizací Zvaž vědu!, iniciativou GoHigher a Západočeskou galerií. Jejím cílem je zatraktivnění popularizace astronomie, astrofyziky a příbuzných oborů mezi středoškolskými studenty v Plzeňském kraji a okolí.

Poprvé se uskuteční již ve čtvrtek 3. dubna. Na programu bude pravidelná rubrika Novinky z vesmíru, kde Jan Herzig představí aktuální informace o dění na obloze, astrofyzikálním výzkumu i nejnovějších událostech v kosmonautice. Hlavní součástí programu však bude zvaná přednáška. Napoprvé přijal pozvání ředitel Fyzikální ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Michael Prouza, Ph.D.

Anotace zvané přednášky Kosmické záření nejvyšších energií:

Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na samém konci 19. století. Nyní, po 125-letém bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším a největším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího kosmického záření slouží. V listopadu 2024 byly podepsány dohody, které oficiálně zahájily činnost modernizované observatoře a prodloužily její fungování nejméně do roku 2035. I díky tomu Observatoř Pierra Augera za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně začíná přinášet řešení klíčových otázek oboru.

Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1 Autor: Jakub Toman
Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1
Autor: Jakub Toman

Program akce: 

15:00 Úvodní slovo, představení projektu a organizátorů 

15:10 Novinky z výzkumu vesmíru - Jan Herzig

15:50 Přestávka s občerstvením

16:20 Kosmické záření nejvyšších energií - Michael Prouza

17:20 Diskuze s občerstvením

18:00 Závěr akce

Místo konání: Semlerova rezidence (Klatovská třída 721/110, 301 00 Plzeň 3 - Jižní Předměstí), k dopravě doporučujeme využít tramvaj č. 4, zastávka Dobrovského nebo Náměstí Míru, viz mapa

Pro účast stačí vyplnit krátký registrační formulář.

Akce je určena pro studenty středních škol a zájemce z řad studentů nižších stupňů víceletých gymnázií a vyšších stupňů základních škol.

Pro více informací o této i dalších podobných akcích sledujte instagram Zvaž vědu! nebo webové stránky GoHigher a Západočeské pobočky ČAS. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit na organizátory prostřednictvím mailu herzig@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] GoHigher.cz
[3] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Popularizace vědy, Jan Herzig, Michael Prouza, Plzeň, Přednáška , Akce 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »