33. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti 16. srpna v 7 h 12 min SELČ. Je vidět celou noc a až ke konci týdne bude vycházet po setmění.

Planety

Merkur se dostává na ranní oblohu, ale je nízko a poměrně slabý, takže bychom jej mohli zahlédnout spíše z jižnějších oblastí než je střední Evropa.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a 12. 8. prochází zdánlivě kolem Jupiteru.

Mars (1,6 mag) je úhlově stále blíže Slunci a večer už je nepozorovatelný.

Jupiter (–1,9 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem a jak víme, bude v konjunkci s Venuší.

Saturn (0,8 mag) je viditelný téměř celou noc a ráno je poměrně vysoko nad jihem.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.

Aktivita Slunce se zvýšila, a navíc došlo ke slabší, ale dobře mířené erupci. Oblak plazmatu zasáhl zemskou magnetosféru v noci z pátku na sobotu, a dokonce nastala slabší polární záře. Něco takového jsme nezažili několik týdnů. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Meteorický roj Perseidy, jehož maximum připadá každoročně na noci kolem 12. srpna, letos svým světlem ruší Měsíc. Přesto je hezké vidět ty jasnější kousky, jak sem tam prolétají oblohou. Více jich létá v druhé polovině noci. Každopádně je dobré si vyhlédnout nějakou otevřenou lokalitu, kde nesvítí světla do očí, obrátit se nejlépe směrem kde nesvítí Měsíc a ideálně si jej schovat za stromy nebo budovu a užít si alespoň několik desítek minut pozorování. Ideálně z lehátka nebo karimatky. Noci už jsou chladnější, takže je dobré se nenechat překvapit. A hlavně počkat na spršky, protože meteory nepadají rovnoměrně, ale může nastat i delší pauza a pak jich spadne několik v řádu minut.

Kosmonautika a sondy

Crew Dragon mise Crew-10 přistál na Zemi v sobotu 9. srpna do vln Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie.

NASA oznámila, že bývalý astronaut Jim Lowell zemřel 7. 8. ve věku 97 roků. Vzhledem k původu jeho rodiny z Českého území z matčiny strany, vezl v Apollu 13 československou vlajku. Jim byl během nešťastné mise Apolla 13 zkušeným astronautem, který předtím jako první oblétl Měsíc v Apollu 8 a letěl i dvakrát v programu Gemini.

Výročí

12. srpna 1960 (65 let) byla vypuštěna družice v podobě nafukovacího balónu Echo-1. Ta se pohybovala na oběžné dráze a byla snadno viditelná okem. Použita byla k přenosu signálu odrazem od 180 kg vážícího a 30 metrů velkého balónu. Družice pomohla monitorovat i stav vysoké atmosféry tím, jak o ni brzdila a zanikla překvapivě mnohem později, než se čekalo, až 24. 5. 1968.

12. srpna 2005 (20 let) odstartovala k Marsu dosud nejvýkonnější mapovací sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Jeho snímky jsou proslulé vysokým rozlišením, a tak nám přináší nejen dechberoucí záběry rozmanité geologie povrchu Marsu, ale i snímky sond a vozítek na jeho povrchu, nebo sond Phoenix a Curiosity, kterak přistávaly na padáku.

16. srpna 1845 (180 let) se narodil Lucemburčan s francouzskými kořeny Gabriel Lippmann. Znám je především jako vynálezce způsobu zachycení barev při fotografii, založeném na interferenci světla. Při vhodném osvětlení výsledné fotografie došlo k zobrazení barev. Pro astronomy je důležitý jako vynálezce coelostatu, tedy přístroje, který umožňuje kompenzovat pohyb Země kolem osy a posílá paprsky stále do jednoho místa ve fixně uloženém dalekohledu.

17. srpna 1885 (140 let) byla poprvé pozorována supernova v blízké galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. Francouzský astronom Ludovic Gully však pozorování nepublikoval a neučinil tak ani další irský amatérský astronom Isaac Ward, který ji spatřil o dva dny později. A tak bývá objev připisován až Ernstu Hartwigovi, který ji pozoroval 20. srpna 1885 z estonské observatoře Tartu, který k objevu zaslal telegram 31. srpna. Ukázalo se, že šlo o klasickou supernovu typu Ia, ale tento objev tehdy ještě nebyl doceněn, protože pravou podstatu mlhoviny v Andromedě tehdy ještě astronomové neznali a netušili, že pozorují jednu z galaxií. Supernova dosáhla jasnosti v maximu kolem 5,85 mag. Hvězda byla poměrně těžko viditelná, protože byla jen 16 úhlových vteřin od centra galaxie a dnes tam detekujeme mlhovinu jako zbytek po dávné explozi.

17. srpna 1970 (55 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 7 k Venuši. Byla to první sonda, která na povrchu úspěšně přistála (byť šlo o tvrdý dopad) a definitivně tak potvrdila informace o nepřátelském prostředí. Naměřila povrchovou teplotu až 474 °C a tlak asi 90× větší než na povrchu Země. Šlo o vůbec první úspěšné přistání na jiném tělese, než na Zemi nebo Měsíci.

Výhled na příští týden 

Měsíc, Jupiter a Venuše na ranní obloze

Výročí: Suisei

Výročí: Korabl-Sputnik 2, Bělka a Strelka

Výročí: Viking 1

Výročí: Giacomo F. Maraldi

Výročí: Gemini 5

Výročí: Green Bank Telescope

Výročí: Edward Fath

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).