Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2015

33. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 12. srpna 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 10. 8. do 16. 8. 2015. Měsíc je kolem novu. Vrcholí aktivita meteorického roje Perseid. Na večerní obloze končí viditelnost Saturnu. Aktivita Slunce se náhle zvýšila. Pokračují výhodné večerní přelety ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 14. srpna. V neděli 16. srpna bude srpek Měsíce jen 2 stupně pod Merkurem na denní obloze. Pokud bude průzračně modrá obloha, mohl by Měsíc pomoci Merkura ve dne vyhledat. Pozor na odstínění Slunce v elongaci 20 stupňů.

Planety:
Venuše (-4 mag) je téměř v dolní konjunkci se Sluncem. Její pozorování na denní obloze je obtížná, nikoli však nemožná disciplína. Důrazně však je třeba dávat pozor, aby do tubusu dalekohledu nedopadly sluneční paprsky. Ideální je odstínit je dlouhou zábranou nasazenou na rosnici. Úhlová vzdálenost Slunce a Venuše je 8 až 10 stupňů.
Saturn (0,4 mag) je vidět pouze večer nízko nad jihozápadem.
Během noci můžeme pozorovat Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Neptun (7,8 mag) je necelé 3 stupně západně od lambdy Aqr (3,7 mag) a není kolem něho do půl stupně žádná podobně jasná hvězda. Uran (5,8 mag) je mezi dvěma podobně jasnými hvězdami zéta Psc (5,1 mag) a 88 Psc (6 mag). Uran je od jejich spojnice mírně vlevo. K vyhledání lze použít i zadní stranu pravidelně vydávané mapky oblohy.

Aktivita Slunce se náhle zvýšila. V minulém týdnu byla na odvrácené straně zaznamenána silná erupce a na přivrácené polokouli se zase náhle začala objevovat a zvětšovat skupina skvrn. Erupční aktivita je zde zatím nízká, ale příští týden může být celkově zajímavý. Sluneční skvrny sledujte pomocí filtru okem i dalekohledem nebo na aktuálním snímku SDO.

Vrcholí meteorický roj Perseid. Pozorujte kdykoli to počasí dovolí alespoň kolem půlnoci nebo déle, protože nejvíce meteorů padá nad ránem. Měsíc nebude rušit a maximum nastane 13. srpna dopoledne. Nejlepší tedy bude pozorovat v noci z 12. na 13. srpna. To bychom měli vidět více než 50 meteorů v hodině. Chce to jen být dál od světel měst a dívat se pouhým okem kamkoli na oblohu, nejlépe z pohodlného lehátka.

Přelety ISS jsou tento týden viditelné na večerní obloze. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika

  • Ve světě kosmonautiky jistě zaujala zpráva, že NASA si po krácení rozpočtu raději koupila další sedačky v Sojuzech. V praxi tak Američané platí asi 80 mil. dolarů za sedačku v ruské kosmické lodi, místo aby tyto peníze investovali do vývoje vlastních lodí, i když u soukromých firem. Může to vypadat divně, ale z čistě pragmatického hlediska je zde jistota letů k mezinárodní vesmírné stanici a soukromníci budou prostě více pod tlakem při dokončení svých plánů. A zřejmě budou muset připlatit ze svého, aby do budoucna americký kongres přesvědčili o změně financování NASA, kde dochází rok od roku k úpadku, ačkoli na zbrojení se v USA bohužel nešetří.
  • V pondělí se na kosmickou stanici podívají údržbáři. Přesněji řečeno dojde k výstupu dvou kosmonautů do vesmírného prostoru a ti provedou ony opravy, odeberou vzorky špíny ze solárních panelů a umyjí okna.
  • Samozřejmě minulý týden zaujal i pohled na odvrácenou tvář Měsíce, kterak putuje přes Zemi v úplňku. Tento netradiční pohled se naskytl nové observatoři DSCOVR (Deep Space Climate Observatory), která je v okolí libračního bodu L1, tedy 1,5 mil. km před Zemí směrem ke Slunci. Odtud může družicová observatoř sledovat nejen Zemi, jak vyplývá z jejího názvu, ale i vesmírné počasí (společně se SOHO a ACE), ale může i pořizovat úžasné snímky, jak jsme se právě přesvědčili.
  • 16. srpna odpoledne našeho času by měla z japonské Tanegashimy startovat raketa H-2B s nákladní lodí Kounotori (HTV-5) k ISS.

Výročí

  • 16. srpna 1845 (170 let) se narodil Lucemburčan s francouzskými kořeny Gabriel Lippmann. Znám je především jako vynálezce způsobu zachycení barev při fotografii, založeném na interferenci světla. Při vhodném osvětlení výsledné fotografie došlo k zobrazení barev. Pro astronomy je důležitý jako vynálezce coelostatu, tedy přístroje, který umožňuje kompenzovat pohyb Země kolem osy a posílá paprsky stále do jednoho místa ve fixně uloženém dalekohledu.

Výhled na příští týden

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Suisei
  • Výročí: Sputnik 5
  • Výročí: Viking 1
  • Výročí: Gemini 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gabriel Lippmann, Vesmírný týden, Coelostat


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »