Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 30. dubna 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Obloha

Měsíc je v novu v neděli 27. 4. ve 21:31 SELČ a první čtvrť nastane v neděli 4. května v 15:52 SELČ. Na večerní obloze se přiblíží k jasnému Jupiteru ve středu 30. dubna. V sobotu 3. května nastane konjunkce s Marsem.

Planety
Merkur a Neptun jsou pro nás na ranní obloze planety pro nízký sklon ekliptiky nepozorovatelné. Venuše (–4,8 mag) je úplně jiný případ, je velmi jasná a výrazná jako tzv. Jitřenka a je také k vidění na modré denní obloze, pokud víme, kam přesně se podívat. Saturn (1,2 mag) je níže nad obzorem než Venuše a navíc slabý, ale pokud si jej vyhledáte dalekohledem, pravděpodobně jej uvidíte bez prstence, protože letos je jejich sklon vůči nám velmi malý, a tak jsou extrémně tenké. Večer už pravděpodobně zmizel z dohledu slabý Uran (5,8 mag), který je za soumraku příliš nízko nad obzorem. Výše nad západem je jasný Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává Mars (0,9 mag), který je velmi blízko k hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je na střední úrovni. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kosmonautika a sondy

Průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson proběhl úspěšně a snímky, které dorazily, potvrdily předpoklady o protáhlém tvaru, a navíc doplnily dohady, že by mohlo jít o kontaktní binární těleso, což se potvrdilo. V největším přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem 960 km a průlet posloužil především k testu přístrojového vybavení sondy, jejímž hlavním cílem jsou tělesa na dráze Jupiteru zvaná Trojáni. Planetka (52246) Donaldjohanson je považována za poměrně mladé těleso, úlomek dávné srážky před asi 150 miliony lety. Z počtu a velikosti kráterů bude nyní možné tuto hodnotu upřesnit. Navíc budeme mít k dispozici spektroskopická data o složení povrchu.

Planetka Donaldjohanson Autor: NASA/Goddard/SwRI/Johns Hopkins APL
Planetka Donaldjohanson
Autor: NASA/Goddard/SwRI/Johns Hopkins APL

29. dubna v 11:15 SELČ má z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayáně startovat raketa Vega-C s družicí Biomass. Název napovídá, že jejím zaměřením bude vše rostoucí, a to především lesy a jejich vazbu na cyklus oxidu uhličitého v atmosféře.

Ilustrace vypuštění družice Biomass z aerodynamického krytu rakety Vega-C Autor: ESA
Ilustrace vypuštění družice Biomass z aerodynamického krytu rakety Vega-C
Autor: ESA

Výročí

28. dubna 1900 (125 let) se narodil nizozemský astronom Jan Hendrik Oort. Jeho jméno nese tzv. Oortův oblak, což je předpokládaný sférický oblak kometárních jader sahající až na samé hranice Sluneční soustavy. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

1. května 2005 (20 let) sonda Cassini poprvé vyfotografovala měsíček Daphnis, obíhající uvnitř tzv. Keelerovy mezery v Saturnově prstenci. Jeho objev byl oznámen 6. května. Existenci měsíce prozrazovalo už dříve jeho gravitační působení, neboť hrany mezery jsou v jeho blízkosti zvlněné.

2. května 1780 (245) si William Herschel všiml, že hvězda ksí Ursae Majoris je dvojitá. Obě složky jsou podobně jasné (necelých 5 mag) a oběhnou se za bezmála 60 roků. Některé zdroje uvádí, že šlo o první takový objev dvojhvězdy v historii. To samozřejmě odporuje naší představě, kdy víme, že například dvojice hvězd Mizar–Alcor je viditelná i nepříliš kvalitním zrakem a že samotný Mizar je snadno rozlišitelná dvojhvězda už malým zvětšením. Velmi podrobnou studii o objevech prvních dvojhvězd sepsal Leoš Ondra, který již v roce 1999 prokázal, že už Benedetto Castelli, přítel Galilea, rozlišil Mizara na dvě složky. Poté upozornil Galilea a ten o svém pozorování učinil o tom podrobný záznam. A jedna ze složek, Mizar A, se zapsal do historie i v roce 1887, kdy rozdvojení čáry vápníku ve spektru prokázalo, že i jedna ze složek je spektroskopickou dvojhvězdou. Dnes už víme, že obě složky jsou podvojné.

Výhled na příští týden 

  • Mars přechází přes M44 Jesličky
  • Výročí: Cecilia Payne-Gaposchkin
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Daphnis, Jan Hendrik Oort, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »