Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
