Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
