Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále máme na obloze komety viditelné i triedrem. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink....
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Malý měsíček dělá velké vlny. Tím měsíčkem je 8 kilometrový Dafnis a vlny dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců a to pouze svou gravitací, a prstence se pohupují nahoru a dolů, dovnitř a ven. Snímek, na který se díváte, je kolorovanou a...
Atlas, Dafnis a Pan jsou malé, vnitřní, prstencové měsíce Saturnu. Na této montáži snímků z kosmické sondy Cassini z její závěrečné orbity kolem prstenčité planety v září 2017 jsou vidět ve stejném měřítku. Měsíček Dafnis byl objeven na snímcích Cassini v roce 2005. Atlas a Pan...
Atlas, Daphnis a Pan jsou malé vnitřní měsíce v prstencích Saturnu, které jsou na této montáži snímků z družice Saturnu Cassini vidět ve stejném měřítku. Měsíček Daphnis byl objeven právě na snímcích z Cassini v roce 2005. Atlas a Pan byly poprvé spatřeny na snímcích z kosmických sond...
Co se to děje se Saturnovými prstenci? Nic moc, jen si malý měsíček dělá vlnky. Ten měsícek je 8-kilometrový Daphnis a vlny si dělá v Keelerově dělení Saturnových prstenců pouze svojí přítažlivostí, jak se pohupuje nahoru a dolů, ven a dovnitř. Na tomto snímku je vidět širokoúhlá...
Kosmická sonda Cassini se 16. ledna přiblížila k vnějším okrajům Saturnových prstenců a zachytila dosud nejpodrobnější pohled na měsíček Daphnis. Malý měsíc měří asi 8 kilometrů a obíhá uvnitř Keelerova dělení jasných prstenců, kde způsobuje vlny. Asi 42 kilometrů široká vnější mezera je na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
Snímek komety C/2024 R4 (PANSTARRS). Měřítko je 1.1"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla poměrně daleko jak od Země 5.487 au, tak i od Slunce 5.809 au.
