Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 16. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 21. 4. 2025 ve 3:35 SELČ a bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. Vzhledem k tomu, že nastal první jarní úplněk, máme tu Velikonoce. Ve čtvrtek 17. dubna vyjde Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Antares v souhvězdí Štíra a před čtvrtou hodinou ranní zakryje svou osvětlenou stranou hvězdu tau Sco (2,7 mag), která leží hned pod Antarem. Zákryt skončí dle naší polohy kolem 4:30 SELČ a bude to výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, takže stojí za to si případně přivstat.

Růžový Měsíc Autor: Radim Kuchař
Růžový Měsíc
Autor: Radim Kuchař
Planety
Merkur a Neptun jsou planety zcela nepozorovatelné. Saturn (1,2 mag) je ráno poblíž Venuše, ale velmi slabý a obtížně viditlený. Venuše (–4,7 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi výrazná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2 mag) a Mars (0,8 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám Castor a Pollux v Blížencích. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a možná se brzy sníží až zapadne velmi aktivní oblast AR4055. Mezitím ještě nemůžeme vyloučit zvýšenou aktivitu geomagnetického pole Země s tím, jak uvolňuje jednotlivá oblaka plazmatu při erupcích. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) na ranní obloze pomalu zjasňuje a je patrná velkým triedrem za dobrých povětrnostních podmínek. Nevýhodou je nyní přítomnost Měsíce po úplňku na ranní obloze a nízká výška komety na začátku svítání.

Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě Autor: czsky.cz/M. Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě
Autor: czsky.cz/M. Gembec

Kosmonautika a sondy

Start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27 proběhl 8. dubna podle plánu a na ISS dopravil další tříčlennou posádku dlouhodobé půlroční expedice ve složení Segej Ryžikov a Alexej Zubrickij z Ruska a Američan Jonny Kim.

Očekávali jsme start rakety Vulcan s družicemi sítě Kuiper, ale ten nakonec neproběhl v plánovaném termínu. Nově je start plánován na 27. dubna a na palubě má být 27 družic této satelitní konstelace.

Výročí

16. dubna 1495 (530 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.

16. dubna 1895 (130 let) se narodil významný český optik ing. Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny ČAS. Optiku z jeho rukou najdeme na mnoha českých a slovenských hvězdárnách, například reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se nachází na kleťské observatoři a dlouhá léta byl primárním dalekohledem pro CCD pozorování planetek a komet.

19. dubna 1975 (50 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.

20. dubna 1920 (105 let) se narodil český astronom Záviš Bochníček. Zajímavostí je, že jako 16letý student objevil pouhým okem novu CP Lacertae, což byla tehdy událost světového významu. V poválečném období jej proslavila kniha Hvězdné večery, na níž spolupracoval s Hubertem Sloukou. V letech 1952 až 1985 vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V devadesátých letech byl nejpopulárnějším astronomem na Slovensku. Právem se stal čestným členem České i Slovenské astronomické společnosti. Jeho jméno nese planetka (15053) Bochníček.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na ranní obloze
  • Výročí: DFH-1, první čínská družice
  • Výročí: start raketoplánu s HST

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Záviš Bochníček, Vilém Gajdušek, Árjabhata, Peter Apian, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »