Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 16. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v neděli 21. 4. 2025 ve 3:35 SELČ a bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. Vzhledem k tomu, že nastal první jarní úplněk, máme tu Velikonoce. Ve čtvrtek 17. dubna vyjde Měsíc v těsné blízkosti hvězdy Antares v souhvězdí Štíra a před čtvrtou hodinou ranní zakryje svou osvětlenou stranou hvězdu tau Sco (2,7 mag), která leží hned pod Antarem. Zákryt skončí dle naší polohy kolem 4:30 SELČ a bude to výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, takže stojí za to si případně přivstat.

Růžový Měsíc Autor: Radim Kuchař
Růžový Měsíc
Autor: Radim Kuchař
Planety
Merkur a Neptun jsou planety zcela nepozorovatelné. Saturn (1,2 mag) je ráno poblíž Venuše, ale velmi slabý a obtížně viditlený. Venuše (–4,7 mag) už ráno viditelná je. Nachází se za svítání jen nízko u obzoru, ale je velmi výrazná. Na večerní obloze už je dobře vidět jen Jupiter (–2 mag) a Mars (0,8 mag). Všimnout si nyní můžeme rychlých změn pohybu Marsu vůči hvězdám Castor a Pollux v Blížencích. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze.

Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a možná se brzy sníží až zapadne velmi aktivní oblast AR4055. Mezitím ještě nemůžeme vyloučit zvýšenou aktivitu geomagnetického pole Země s tím, jak uvolňuje jednotlivá oblaka plazmatu při erupcích. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) na ranní obloze pomalu zjasňuje a je patrná velkým triedrem za dobrých povětrnostních podmínek. Nevýhodou je nyní přítomnost Měsíce po úplňku na ranní obloze a nízká výška komety na začátku svítání.

Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě Autor: czsky.cz/M. Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě
Autor: czsky.cz/M. Gembec

Kosmonautika a sondy

Start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-27 proběhl 8. dubna podle plánu a na ISS dopravil další tříčlennou posádku dlouhodobé půlroční expedice ve složení Segej Ryžikov a Alexej Zubrickij z Ruska a Američan Jonny Kim.

Očekávali jsme start rakety Vulcan s družicemi sítě Kuiper, ale ten nakonec neproběhl v plánovaném termínu. Nově je start plánován na 27. dubna a na palubě má být 27 družic této satelitní konstelace.

Výročí

16. dubna 1495 (530 let) se narodil německý filosof, zabývající se matematikou, kartografií a astronomií, Peter Apian. Jeho dílo bylo oceňováno astronomy i navigátory. Zajímavé je také jeho vydání beduínských souhvězdí, která se díky němu zachovala pro naši společnost.

16. dubna 1895 (130 let) se narodil významný český optik ing. Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny ČAS. Optiku z jeho rukou najdeme na mnoha českých a slovenských hvězdárnách, například reflektor 0,57m f/5,2 s Gajduškovým primárním zrcadlem se nachází na kleťské observatoři a dlouhá léta byl primárním dalekohledem pro CCD pozorování planetek a komet.

19. dubna 1975 (50 let) startovala první indická družice Árjabhata. Start proběhl z raketového polygonu Kapustin Jar v dnešním Rusku. Tvořil jej 26stěn a byl určen k testovaní technologií na poli rentgenové astronomie, vlastností atmosféry a sluneční fyziky.

20. dubna 1920 (105 let) se narodil český astronom Záviš Bochníček. Zajímavostí je, že jako 16letý student objevil pouhým okem novu CP Lacertae, což byla tehdy událost světového významu. V poválečném období jej proslavila kniha Hvězdné večery, na níž spolupracoval s Hubertem Sloukou. V letech 1952 až 1985 vyučoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V devadesátých letech byl nejpopulárnějším astronomem na Slovensku. Právem se stal čestným členem České i Slovenské astronomické společnosti. Jeho jméno nese planetka (15053) Bochníček.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a planety na ranní obloze
  • Výročí: DFH-1, první čínská družice
  • Výročí: start raketoplánu s HST

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Záviš Bochníček, Vilém Gajdušek, Árjabhata, Peter Apian, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »