Úvodní strana  >  Společnost  >  Pořádáme...  >  Noc vědců

Noc vědců

Logo Noci vědců
Logo Noci vědců
Stránka k Noci vědců 2020.

Evropská noc vědců je od roku 2004 každoročně nejvýznamnější populárně-vědeckou akcí, do níž se zapojují státy Evropské unie. Jejím hlavním motivem je odhalit široké veřejnosti práci vědců všech oborů (včetně astronomie), a to prostřednictvím přednášek, experimentálních ukázek či různých naučných seminářů a workshopů. Česká astronomická společnost se do akce zapojuje ve spolupráci s českými hvězdárnami a univerzitami od samého začátku. Noc vědců se pořádá každý rok tradičně poslední pátek v září.

V rámci Evropské noci vědců probíhá za podpory České astronomické společnosti na mnoha místech astronomicky orientovaný program. V případě příznivého počasí se jedná především o pozorování dalekohledy, dále máte možnost prohlédnout si astronomickou techniku a diskutovat o astronomických tématech. K dispozici jsou tematické brožury vydané u příležitosti Noci vědců. Na mnoha místech v České republice je pochopitelně možné si poslechnout mnoho zajímavých přednášek. Neposledně při této příležitosti probíhá mnoho soutěží o hodnotné ceny včetně astronomických dalekohledů.

Další informace o nejbližším ročníku naleznete na www.noc-vedcu.cz nebo na mezinárodním facebookovém portálu akce.



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Noc vědců


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Herschellova Granátová hvězda

Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.

Další informace »