Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců na ondřejovské hvězdárně 6. října 2017

Evropská noc vědců 2017 na ondřejovské observatoři.
Autor: AsÚ AV ČR

Na observatoři v Ondřejově proběhne v pátek 6. října 2017 program v rámci Evropské noci vědců 2017. Astronomický ústav AV ČR v rámci této události připravil mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a především prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma! Program na observatoři v Ondřejově proběhne od 15:00 do 24:00.

 

Kompletní program:

15:00 – 24:00

  • Otevřeno muzeum V. Šafaříka – historické přístroje a dokumenty, vznik a vývoj ondřejovské hvězdárny, osobnost jejího zakladatele J. J. Friče, historická expozice přístrojů pro výzkum Slunce používaných na naší observatoři.

15:00 – 19:00

  • Exkurze do Slunečního oddělení: můžete se podívat na sluneční patrolu, k horizontálnímu dalekohledu HSFA 2 (průměr zrcadlového objektivu 50 cm, ohnisková vzdálenost 35 metrů) a slunečnímu radioteleskopu o průměru 10 metrů. Přístroje budou v provozu a za jasného počasí bude předvedeno reálné pozorování Slunce, jinak ukázky pozorování ze záznamu.
  • Exkurze k největšímu dalekohledu v ČR (hlavní přístroj Stelárního oddělení – průměr hlavního zrcadla 2 m, ohnisková vzdálenost 64 m, hmotnost 84 tun), prohlídka a informace o pozorování dalekohledem a zpracování výsledků.
  • Exkurze k dalekohledu D 50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení. 
  • Prohlídka dvou historických kopulí původní hvězdárny, v případě jasného počasí pozorování Slunce v Západní kopuli.
  • Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů – to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v 16:30 a 17:30.

Přednášky v budově Slunečního oddělení

  • 17:00: Evropský sluneční dalekohled – budoucnost slunečních pozorování
    Dr. Jan Jurčák (Sluneční oddělení)

    Slunce je naše nejbližší hvězda, která může být jako jediná studována do nejmenších detailů. Na přednášce se dozvíte, jak malé detaily to jsou a proč plánujeme pozorovat Slunce novými a většími dalekohledy. Budeme se také zabývat důvody pro samotné pozorování Slunce, tedy jak a co všechno může Slunce na Zemi ovlivnit a jak si dnes projevy sluneční aktivity vysvětlujeme.
  • 18:30: Perkův dalekohled padesátiletý
    Dr. Miroslav Šlechta (Stelární oddělení)

    S průměrem dva metry je už padesát let největším dalekohledem u nás. Dnes se jmenuje Perkův dalekohled a je ve skvělé kondici. Získává spektra hvězd a pracovat s ním lze z Ondřejova, ale i z druhé strany Země. 
  • 19:30 Dalekohledy Evropské jižní observatoře
    Dr. Soňa Ehlerová (
    Oddělení galaxií a planetárních systémů)

    Letos je to deset roků, co je Česká republika členem Evropské jižní observatoře. Největší a nejdokonalejší astronomické přístroje v poušti Atacama v Chile využívají také čeští astronomové. A budují se ještě větší. Co dokáží ty současné a co můžeme očekávat od těch budoucích...

19:30 – 24:00 (začátky posledních prohlídek ve 23:00)

Exkurze po malých skupinách návštěvníků na specializovaná pracoviště:

  • k největšímu dalekohledu v ČR (průměr hlavního zrcadla 2 m) – prohlídka a informace o pozorování dalekohledem Stelárního oddělení a zpracování výsledků,
  • k dalekohledu skupiny fyziky asteroidů o průměru objektivu 65 cm,
  • k dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií.

Za jasného počasí pozorování oblohy v Západní kopuli historické hvězdárny a s pomocí přenosných dalekohledů před muzeem. Dále zveme do prostoru historické hvězdárny astronomy amatéry se svými dalekohledy, aby pozorovali oblohu spolu s námi. Nutná domluva předem na 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan).

Kontakt a bližší informace k průběhu a organizaci akce

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Noc vědců 2017: Kde všude proběhne?

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Noc vědců 2017, Noc vědců, Ondřejov, Astronomický ústav AV ČR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »