Úvodní strana  >  Společnost  >  Kontaktuj nás...

Kontaktuj nás...

Server www.astro.cz je centrálním webem České astronomické společnosti. V provozu je již od roku 1995 a v současnosti dosahuje jeho návštěvnost okolo 4 500 přístupů denně. Každý den přináší astro.cz aktuální informace z astronomie a kosmonautiky, prezentuje činnost poboček a sekcí ČAS a podobně. Níže jsou kontakty nejen na Českou astronomickou společnost, ale rovněž na členy redakce a spolupracovníky, kteří se podílí na chodu webu.

Česká astronomická společnost

Adresa: Česká astronomická společnost
Fričova 298
251 65, Ondřejov
Email: cas@astro.cz
Výbor: Kontakty na jednotlivé členy
IČO: 00444537
Účet: Fio banka: 2500452440/2010

astro.cz

Všeobecné kontakty

Redakce astro.cz

Technická správa webu

Spolupracovníci

  • Simona Beerová
    tisková tajemnice ČAS
    Kontakt: simona.beerova@vsb.cz
    776 602 709
    Funkce: příprava tiskových zpráv a prohlášení, kontakt s médii.
  • Jiří Srba - tiskové zprávy Evropské jižní observatoře
  • Ostatní autoři - všichni autoři a výpis jejich publikovaných textů na webu

 

Provoz serveru

Server České astronomické společnosti je v provozu od 15. května 1995.

  • 21. prosince 2013 – přesun serveru do Ondřejova
  • Květen 2004 – upgrade serveru.
  • Listopad 2000 – Zahájen provoz na samostatném serveru darovaném firmou Moravské přístroje. Server je i nadále umístěn v prostorách fakulty technologické ve Zlíně a je připojen k akademické síti národního výzkumu TEN. Zřízen virtuální server svetlo.astro.cz. Zřízen (přestěhován) virtuální server planetky.astro.cz
  • 18.února 1997 – zřízen virtuální server Apache, později byl doplněn modulem pro kódování češtiny mod_czech od firmy Intersoft.
  • 15. května 1995 – zahájen provoz serveru. Prostor sdílen s fakultním serverem (PC 486, Linux, httpd CERN, ISP CESNET). Operačním systémem je Linux. Doménové jméno je pouhým aliasem, data jsou v adresáři astro/. Nutno zadávat URL "/astro.html"

Bannery astro.cz pro váš web

88x31 px

Česká astronomická společnost - www.astro.cz

88x31 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px Česká astronomická společnost - www.astro.cz
460 x 82 px negativní Česká astronomická společnost - www.astro.cz

velké poděkování

Astronomickému ústavu Akademie věd za to, že většina serverů České astronomické společnosti může hostovat v jeho prostorách.

Firmě Portál s.r.o., za to, že nám věnovala jeden ze svých serverů.

Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně za to, že jeden z používaných serverů hostuje v jejích prostorách.

 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kontakty


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »