Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami

Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami

Proměny komety NEOWISE nad Vysokými Tatrami.
Autor: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.

Kometa C/2020 F3 NEOWISE, objevená na konci března letošního roku, se stala bez nadsázky Velkou kometou 2020. Jasná hlava a opravdu majestátní prašný ohon jí učinily viditelnou dokonce i z přesvětlených měst a daleko od nich si mohli pozorovatelé severní polokoule po více jak 20 letech užívat to pravé kometární divadlo. Fotograficky, zejména v dnešní digitální době, byla vlasatice ještě větší výzvou. Jednou z těch náročnějších je právě tento kompozitní snímek ukazující pohyb a proměny komety v průběhu tří týdnů nad masivem slovenských Vysokých Tater.

Nejjasnější kometa

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým přehlídkovým systémem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer, provozovatel NASA / JPL / CALTECH) 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti (tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů). Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 km, hledá už od roku 2011 tzv. malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy (kterých objevil už několik tisíc) a trpasličí planety. Důmyslný monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům utvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima.

Když se pak vlasatice objevila mezi 22. a 28. červnem 2020 ve zorném poli tzv. koronografu kosmického slunečního dalekohledu SOHO, mohli hvězdáři získat jakýsi spojler o tom, co nás čeká. Už v těch dnech se jasnost komety prudce zvyšovala a díky hvězdám v souhvězdí Blíženců, které se rovněž v tomto poli nacházely, věděli astronomové s nadšením, nakolik je vlastně hlava komety jasná a že jen o pár dní později, pokud se pod náporem slunečního větru s jádrem nic nestane, uvidíme opravdovou vlasatici na časné ranní obloze.

Potvrzení o zázraku přímo z Česka

První pozorování komety NEOWISE na severní polokouli bylo právě z Česka! Poloha komety je označena malým kroužkem a vpravo nahoře je vidět zvětšený výřez označené oblasti. Autor: Petr Horálek
První pozorování komety NEOWISE na severní polokouli bylo právě z Česka! Poloha komety je označena malým kroužkem a vpravo nahoře je vidět zvětšený výřez označené oblasti.
Autor: Petr Horálek
Žízeň po jasné kometě a také sezóna tzv. nočních svítících oblak člověka dvojnásob vyháněla v prvních červencových dnech ven z postele, a tak není divu, že ten pověstný úspěch prvního pozorování komety za pokročilého rozbřesku přišel právě z Česka. Se zkušenostmi s květnovou, nakonec nezdárnou „vlaštovkou“, kometou SWAN, která slibovala podobné představení, jsem 2. července při snímání jasných nočních oblak setrval až do chvíle přibližně 50 minut před východem Slunce a snímal čistý obzor Orlických hor při pohledu z Proseče u Seče. Na snímcích toliko vidět nebylo, dokud jsem je mírně neupravil vytažením kontrastu a podle ještě viditelných hvězd nezačal pátrat po protaženém „bodíku“ v inkriminované poloze. Prvních 20 obrázků bylo materiálem do virtuálního koše, ale najednou na tom jednadvacátém cosi bylo. Jistě, spíš jen nečistota, vadný pixel… ale přeci jen nápadně protažený. Druhý snímek vzápětí už sebral poslední pochyby. Byla tam! Prťavá jak špendlíková hlavička, ale jednoznačně ona i na opravdu jasném pozadí. To znamenalo jediné – kometa se skutečně stala mimořádně jasná a v následujících dnech jsme se měli na co těšit. Když se tento konkrétní obrázek poprvé objevil na astronomických internetových portálech, jak vroucí sólokapr vyhecoval každého astrofotografa, který byl zrovna v zóně rozbřesku na severní polokouli (zatímco v Česku už svítilo ranní sluníčko) a do několika hodin se z komety stala celosvětová senzace. A to ještě nebylo vůbec snadné jí kvůli jasné obloze uvidět očima.

Kometa NEOWISE za rozbřesku 4. července 2020 (vlevo). Foto: Petr Horálek. Autor: Petr Horálek.
Kometa NEOWISE za rozbřesku 4. července 2020 (vlevo). Foto: Petr Horálek.
Autor: Petr Horálek.

Zrodila se myšlenka

Bylo jasné, že kometa svůj průlet kolem Slunce zdárně přežila a díky měření z družice NEOWISE, která kometu objevila, jsme rychle věděli, že jádro je poměrně velké. Konkrétně okolo 5 kilometrů, což je už na poměry kometárních jader dostačující na „přežití“ tlaku slunečního záření a zdárný průlet. Ten nastal 4. července, zatímco k Zemi se kometa ještě dalších 19 dní měla pozvolna přibližovat. Tím nastala nesmírně zajímavá situace: Po více jak tři týdny se měla vlasatice bez významného slábnutí vznášet nad severním obzorem a s pozvolným přechodem na noční nebe ukázat své ohony v plné kráse. Nahrávala tomu i fáze Měsíce, která spěla do novu 20. července, tedy tři dny před průletem komety přízemím. Jak bude kometa vypadat? Jak se bude měnit její hlava? Jaké bude mít ohony? Ty tři týdny měly být pro milovníky nočního nebe neskutečně vzrušující. A taky nakonec byly… Tak se zrodila myšlenka zaznamenat ony proměny komety NEOWISE během její poutě nad severním obzorem, která nakonec pokryla ony 3 týdny; až do doby, kdy bylo nebe opět přezářené úplňkem.

Kometa NEOWISE se v prvních červencových dnech "setkávala" s nočními svítícími oblaky. Tento snímek je ze Seče, pořízený ráno 6. července 2020 jen dva dny po průletu komety přísluním. Autor: Petr Horálek.
Kometa NEOWISE se v prvních červencových dnech "setkávala" s nočními svítícími oblaky. Tento snímek je ze Seče, pořízený ráno 6. července 2020 jen dva dny po průletu komety přísluním.
Autor: Petr Horálek.

Úžasné podmínky na Krétě – majestátní oblouk Mléčné dráhy, jasné planety Jupiter a Saturn a jako bonus jasná kometa NEOWISE (úplně vlevo). Autor: Tomáš Slovinský
Úžasné podmínky na Krétě – majestátní oblouk Mléčné dráhy, jasné planety Jupiter a Saturn a jako bonus jasná kometa NEOWISE (úplně vlevo).
Autor: Tomáš Slovinský

Virtuální prohlídka: Pohled na kometu NEOWISE od vysílače na Pradědu 17. července 2020. Foto: Petr Horálek.

Síly spojili Slovák a Čech

Kometa NEOWISE 10. července 2020 nad Štrbou ve Vysokých Tatrách. Vidět jsou také náznaky nočních svítících oblak. Autor: Tomáš Slovinský
Kometa NEOWISE 10. července 2020 nad Štrbou ve Vysokých Tatrách. Vidět jsou také náznaky nočních svítících oblak.
Autor: Tomáš Slovinský
Vzhledem k tomu, že kometa byla opravdu jasná (na severní polokouli skutečně nejlépe pozorovatelná od roku 1998, kdy zazářila legendární vlasatice Hale-Bopp), nebylo vůbec z fotografického hlediska nemožné onu myšlenku zrealizovat. Pochopitelně však jediný, ale dost zásadní problém bylo počasí. Mít jasné nebe po celou dobu viditelnosti komety si mohli dovolit jen pozorovatelé v amerických pouštích, ale v našich končinách to bylo vždy jak sázka do loterie. A tak není divu, že výsledná mozaika je výsledkem nejen precizního plánování, ale také důsledného kombinování koordinovaně získaných dat ve spolupráci s mimořádně talentovaným slovenským fotografem Tomášem Slovinským. Stejná technika, stejné expozice, stejné zpracování.

Já cestoval každý den za jasnem po celém Česku, Tomáš do příběhu mozaiky dodal ještě mnohem víc – i přes pandemickou krizi vycestoval za jasnem na Krétu, odkud sledoval kometu prakticky každý den (zatímco v Česku i na Slovensku často výhledy kazily normální mraky i jinak fotograficky oblíbená noční svítící oblaka) a nakonec ještě i přes hrozbu medvědů vyšlapal na slovenský Kozí Kameň, odkud pořídil předem domluvenou kompozici Vysokých Tater, podél jejíchž vrcholků se pouť komety promítá.

Díky obětavosti, štěstí i nemálo vynaložených prostředků se ale nakonec podařilo nemožné a docílit patrně celosvětového unikátu: Nepřetržitého záznamu poloh komety od 9. července (na mozaice vpravo, kde ohon „trčí“ zpoza tatranských štítů) až do 2. srpna (slabý obláček komety vlevo za západním okrajem tatranského masivu). Celkem 13 poloh komety vždy s dvoudenním odstupem od Vozky přes souhvězdí Rysa do Velké Medvědice a nakonec Vlasů Bereniky. Díky tmavé slovenské obloze krásně vynikla i slabá Mléčná dráha v okolí severního pólu.

Proměny komety NEOWISE nad Vysokými Tatrami. Autor: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.
Proměny komety NEOWISE nad Vysokými Tatrami.
Autor: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.

Tatry jako symbol i připomínka

Vysoké Tatry jsme zvolili proto, že jejich masív krásně kopíroval dráhu komety a navíc ze symbolického hlediska: Ve střední Evropě se zde nachází nejvýše položená astronomická observatoř na Lomnickém štítě ve výšce 2634 metrů nad mořem. Pod ním, na Skalnatém plese pak leží stejnojmenná observatoř, kde působil legendární československý objevitel komet Antonín Mrkos. Snímkem mu tak vzdáváme hold. Vzdáváme ho ale i všem pracovníkům Astronimicého ústavu Slovenskej Akadémie ved, jejichž sídlo je rovněž na kompozitním snímku – ve Staré Lesné v pravé části pod horským masivem. Astronomie na Slovensku a její popularizace má zde stále velké renomé a hluboce si vážíme všech slovenských astronomů za jejich neutuchající práci ve velmi náročných podmínkách.

Proměny komety NEOWISE

Dlouhé expozice z malých montáží a přes širokoúhlé světelné objektivy (50, 28 a 24 milimetrů na modifikované plnoformáty Canon 6D) umožnily získat velmi zdařilé detaily, takže v kompozici můžete krom vývoje jasnosti sledovat i vývoj obou ohonů. Kometa letěla ze severovýchodu na severozápad (zprava doleva) a v prvních dnech po průletu přísluním 4. července (na vzdálenost asi 43 milionů km, tedy blíže než obíhá Slunce planeta Merkur) byla na severním nebi hůře pozorovatelná kvůli její krátké viditelnosti za rozbřesku a ještě zářivé fázi Měsíce po úplňku. Přesto ale natahovala obdivuhodný žlutavý prašný ohon, který trčel z jasné hlavy obklopené dvěma výraznými proudy podobnými těm, co vytváří motorový člun rozrážející vodu. V principu i to se dělo s prudce drolícím se prachem, na který působil překotný tlak slunečního větru. Už ale od 9. července se na snímcích objevoval jasný modravý, tzv. iontový ohon, který oproti prašnému mířil přímo od Slunce. Ionizovaný plyn uvolňující se z jádra byl v každém momentě tvarován vlivem proměnného magnetického pole kolem Slunce a vykazoval tak velice fotogenické smyčky po své délce. Očima byl viditelný slabě, ale pro nápadnou modrou barvu byl snadným terčem oněch širokoúhlých objektivů, které jej dokázaly zachytit na délku více jak 30 stupňů (tedy přes 60 úplňků vedle sebe). Jak se kometa přibližovala k Zemi a ještě stále byla silně zahřátá Sluncem, spělo k tomu nejlepšímu.

Proměny komety NEOWISE nad Vysokými Tatrami - s popiskami. Autor: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.
Proměny komety NEOWISE nad Vysokými Tatrami - s popiskami.
Autor: Petr Horálek, Tomáš Slovinský.

Okolo 15. července, tedy zhruba ve středu vyfotografované poutě, se prašný ohon komety stal opravdu robustním a navíc nápadně tvarovaným tzv. synchrony – pásy nahuštěného prachu vzniklými nerovnoměrným uvolňováním materiálu z komety během rotace jejího jádra. Iontový ohon dosahoval maxima o několik dní později, v době průletu přízemím. Tehdy se kometa nacházela pod nepřehlédnutelným asterizmem „Velký vůz“.  Na snímcích se začala hlava komety jevit obklopená zelenou aurou, a to tím více, čím dále se se kometa nacházela od Slunce. Už nebyla pod takovým náporem slunečního větru, tolik se nedrolila její hlava a začala tedy více vynikat plynná atmosféra, tzv. koma. Zelený odstín dávají komě zejména emise uhlíkových molekul.

Po průletu komety přízemím 23. července (ve vzdálenosti 103 milionů km) začala kometa prudce slábnout. Nejen proto, že byla čím dál slaběji vystavovaná slunečnímu větru, ale také pro její „geometrii“ – ohony komety se z pohledu ze Země začaly čím dál více natáčet za hlavu komety. Navíc opět na nebe vstoupil Měsíc a svým svitem nemilosrdně přezářil všechny mlhavé objekty včetně komety NEOWISE. Právě poslední snímek vznikl v období před úplňkem. Kometa se k nám znovu vrátí za bezmála 6700 roků, takže podobně její proměny uvidí až opravdu převzdálené budoucí generace.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tomáš Slovinský – webové stránky
[2] Tomáš Slovinský – facebookové stránky
[3] Petr Horálek – webové stránky
[4] Petr Horálek – facebookové stránky
[5] Kometa NEOWISE – světová galerie
[6] Galerie komety NEOWISE na Astro.cz



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Tak jsem je viděl všechna...
  4. Obrazem: Nova nad Supernovou
  5. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  6. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  7. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  8. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  9. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  10. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  11. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  12. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  13. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  14. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  15. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  16. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí
  17. Obrazem: Boa Vista – (Ne)dotčený ráj Atlantiku
  18. Obrazem: Kometa z rakety nad Maledivami
  19. Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění
  20. Obrazem: Kosmická stanice před Měsícem
  21. Obrazem: Den a noc na staveništi největšího dalekohledu světa
  22. Obrazem: Hvězdné nebe nad Broumovským klášterem
  23. Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze
  24. Obrazem: Nebe z obou polokoulí
  25. Obrazem: Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa
  26. Obrazem: Celonoční mozaika Perseid
  27. Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa NEOWISE


39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a planety

Měsíc a planety

Další informace »