Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze

Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze

Planetární přehlídka za úplňku nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek.

Dnes časně ráno (29. května) se Měsíc v úplňku nad Sečskou přehradou octnul v pěkné "lajně" s jasnými planetami ranní oblohy, které dosáhnou svých opozocí se Sluncem v průběhu pouhých 79 dní. Díky tomuto vzácnému načasování bude pozemským divákům umožněno jasné planety pozorovat v této fotogenické řadě v průběhu následujících měsíců, respektive celého léta!

Napravo leží planetární gigant Jupiter. Ten své opozice a nejbližšího bodu k Zemi dosáhl již 10. května. Od Země sice stále leží propastných 660 milionů kilometrů, ale díky své velikosti (přibližně dvanáckrát větším průměru než Země) je snadno pozorovatelný už v malých dalekohledech jako kotouček doprovázený jasnými měsíci. Ve větším dalekohledu (či při návštěvě hvězdárny) spatříte i atmosférické pásy na jeho povrchu včetně věhlasné "Velké rudé skvrny"

Nalevo, nad horizontem ve směru nad molem se na snímku nachází slabší, ale v dalekohledu úchvatný Saturn. Jeho opozice se teprve dočkáme, a to 27. června. Ačkoliv vzdálenost od Země i při maximálním přiblížení nedosahuje méně jak miliardy kilometrů, majestátní Saturnovy prstence uzříte už v obyčejném binokuláru. Letos je Saturn blízko centra Mléčné dráhy, takže když vyjedete dál za města a nebude svítit Měsíc, bude výhled k němu ještě krásnější.

Nejzajímavější je ale Mars, ten naoranžovělý objekt vycházející nad obzor v levé části snímku. Jeho opozice se odehraje na konci letošního července a bude vůbec největší za posledních 15 let! Mars se přiblíží k Zemi na necelých 58 milionů kilometrů, což je opravdu jedna z nejmenších vzdáleností, jaká Zemi od rudé planety v moderní historii lidstva dělila. Už nyní mnoho nadšenců pozoruje i zaznamenává výraznější detaily na jeho povrchu (samozřejmě dalekohledem).

Díky pomalému úhlovému pohybu planet kolem období jejich opozic se Slunce se tato planetární přehlídka bude nabízet ještě další 3 měsíce a ke konci léta se k ní přidá i mimořádně jasná večernice, planeta Venuše. Tak si to planetární léto nenechte ujít!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie Petra Horálka



Seriál

  1. Příběh fotografie: Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem
  2. Fotografie: Rojení Perseid nad Královou Studňou
  3. Obrazem: Nova nad Supernovou
  4. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  5. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  6. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  7. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice
  8. Obrazem: Super a mikro zatmění roku 2018
  9. Obrazem: Barvy nejdelšího zatmění Měsíce
  10. Obrazem: Bolid z Persea s dlouhotrvající stopou
  11. Obrazem: Proud meteorů z Persea nad kolonickou observatoří
  12. Obrazem: Z Liptovské Mary k Marsu
  13. Obrazem: Protisvit v Beskydech
  14. Obrazem: Dvě úplná zatmění za sebou
  15. Obrazem: Geminidy a kometa nad pohádkovou Sečí


O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Opozice Saturnu, Planeta Saturn, Jupiter, Opozice Marsu


3. vesmírný týden 2019

3. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2018 obdržel snímek „Venuše“, jehož autorem je Jan Klečka     Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na Moravě,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Saturn

Další informace »