Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Mimas je globální oceán

Na Saturnově měsíci Mimas je globální oceán

Saturnův měsíc Mimas s 130 km širokým kráterem Herschel
Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute

Mimas, nejmenší a nejvnitřnější z osmi hlavních měsíců Saturnu, může být podle nové analýzy údajů z již skončené mise Cassini dostatečně teplý, aby ukrýval globální vodní oceán pod 24–31 km silným ledovým krunýřem. Naznačují to matematické modely tepelného toku z povrchu měsíce. Ověření této hypotézy by pomohlo lépe porozumět Saturnovým prstencům a také rozšířit množství potenciálně obyvatelných oceánských měsíců.

Zjištění, že oceány pod vrstvami hornin a ledu jsou v naší Sluneční soustavě běžné, je asi jeden z nejzásadnějších objevů planetárních věd za posledních 25 let. Mezi takové světy patří ledové družice obřích planet, jako jsou Europa, Titan a Enceladus, a také vzdálená tělesa jako např. Pluto.

Planety jako Země s povrchovými oceány musí sídlit v úzkém pásmu vzdáleností od svých hvězd, aby si udržely teplotu, která umožňuje existenci tekuté vody na svém povrchu. Vnitřní vodní oceánské světy se však mohou nacházet v mnohem širším spektru vzdáleností, což značně rozšiřuje počet obyvatelných světů, které mohou existovat napříč naší Galaxií.

„Protože povrch Mimasu je silně posetý krátery, mysleli jsme si, že je to jen zmrzlý ledový blok,“ řekla doktorka Alyssa Rhodenová, výzkumnice ze Southwest Research Institute (San Antonio, Texas). „Vnitřní oceánské světy, jaké jsou na Enceladu a Europě, mají sklon k lámání své ledové kůry a vykazují další známky geologické aktivity. Ukázalo se však, že nás Mimasův povrch klamal a naše nové chápání značně rozšířilo definici potenciálně obyvatelného světa ve Sluneční soustavě i mimo ni.“

Slapové procesy v měsících obecně přeměňují orbitální a rotační energii v teplo. Slapový ohřev nitra měsíce musí být dostatečně velký k tomu, aby oceán nezamrzl, ale dostatečně malý, aby si měsíc zachoval silnou ledovou skořápku.

Saturnův měsíc Mimas a prstenec F Autor: NASA
Saturnův měsíc Mimas a prstenec F
Autor: NASA
Doktorka Rhodenová a doktor Matthew Walker z Planetary Science Institute (Tucson, Arizona) vyvinuli numerické modely, aby vytvořili nejvěrohodnější vysvětlení pro ledový krunýř o tloušťce 24 až 31 km, který by byl v rovnovážném stavu s pod ním ležícím tekutým oceánem. „Když vytváříme podobné modely, musíme je většinou vyladit tak, aby jejich výsledky souhlasily s tím, co pozorujeme,“ řekla doktorka Rhodenová. „Tentokrát však důkazy o vnitřním oceánu přesně odpovídaly nejrealističtějším scénářům stability ledové kůry a pozorovaných librací.“

Vědci také zjistili, že tepelný tok z povrchu měsíce byl při simulacích velmi citlivý na tloušťku ledového krunýře. To by mohla ověřit pozorování z družic. Například kosmická loď Juno od NASA má podle plánu proletět nad Europou a pomocí mikrovlnného radiometru měřit tepelné toky na tomto Jupiterově měsíci. Tato data umožní planetárním výzkumníkům pochopit, jak proudění tepla ovlivňuje ledové skořápky oceánských světů, jako je Mimas.

„Přestože naše výsledky podporují existenci současného oceánu uvnitř Mimasu, je náročné sladit orbitální a geologické charakteristiky tohoto měsíce s naším současným chápáním jeho termo-orbitálního vývoje,“ upozornila doktorka Rhodenová.

„Ověření Mimasova postavení jako oceánského měsíce by pomohlo posoudit věrohodnost různých modelů jeho vzniku a vývoje. To by nám pomohlo lépe porozumět Saturnovým prstencům a měsícům střední velikosti a také rozšířit množství potenciálně obyvatelných oceánských měsíců, zejména u Uranu. Mimas je proto přesvědčivý cíl pro další zkoumání.“

Studie vyšla v časopise Icarus.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] Mimas na Wikipedii (anglicky)



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Měsíce Saturnu, Planeta Saturn


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »