Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tryskaly v minulosti na Marsu gejzíry?

Tryskaly v minulosti na Marsu gejzíry?

Kráter Jezero, na jehož východním okraji přistálo vozítko Perseverance
Autor: NASA/Tim Goudge

Vozítko NASA Perseverance nalezlo hydratovaný síran hořečnatý a dehydratovaný síran vápenatý, které vznikly prouděním vody puklinami ve vulkanických horninách na dně kráteru Jezero starého 3,8 miliardy let. Tyto hydratované minerály v sobě zachycují vodu a zaznamenávají historii toho, jak a kdy vznikly. V minulosti tedy na Marsu mohly existovat hydrotermální systémy se svými projevy, jako jsou termální prameny a při vyšších teplotách i gejzíry.

Dnes se voda na Marsu nachází v ledu na pólech, je uvězněna pod jeho povrchem a stopové množství vodní páry je obsaženo v jeho řídké atmosféře. Planetární vědci však předpokládají, že na rudé planetě kdysi existovala jezera a dlouhodobě tekoucí řeky.

Nedávno vozítko Perseverance identifikovalo ve vulkanických horninách hydratovaný síran hořečnatý. Na základě toho dr. Andy Czaja z University of Cincinnati a jeho kolegové odhalili, že na planetě mohly v minulosti existovat také hydrotermální systémy.

Když se tyto horniny ochladí a popraskají, stanou se vhodným prostředím pro život,“ řekl Dr. Czaja. „Zatím jsme v těchto ložiscích nenašli žádný definitivní důkaz života. I kdyby v nich byly uvězněny fosilní mikroorganismy, byly by příliš malé na to, aby je vozítko mohlo spatřit.

Makrosnímek krystalů síranu hořečnatého pod polarizovaným světlem Autor: Heiko4 - licence cc-by-sa 4.0
Makrosnímek krystalů síranu hořečnatého pod polarizovaným světlem
Autor: Heiko4 - licence cc-by-sa 4.0
Tyto hydratované minerály v sobě zachycují vodu a zaznamenávají historii toho, jak a kdy vznikly. Po návratu vzorků těchto minerálů na Zemi by vědci mohli pomocí těch nejcitlivějších přístrojů prozkoumat historii vody a klimatu na Marsu a případně i důkazy tamního dávného života.

Vozítko Perseverance zahájilo svůj cílený průzkum ode dna kráteru Jezero k přední části delty, vytvořené dávnou řekou. Zde narazilo na sedimentární horniny, které často obsahují zachycené minerály a další informace, které by mohly poskytnout důkazy dávného života. A v loňském roce se vozítko dostalo až na okraj kráteru v místě, kde kdysi bývalo obrovské jezero, kde zkoumá ložiska uhličitanu hořečnatého, který se může tvořit geologickou cestou, nebo být produktem bakterií.

Zdá se, že rozhodnutí vyslat Perseverance ke kráteru Jezero se vyplácí,“ řekl Dr. Czaja. „Mohli jsme se vydat i na jiná místa, která by byla stejně dobrá. To se ale nedozvíte, dokud je všechna neprozkoumáte. Ale Jezero bylo vybráno z dobrého důvodu a ten se ukázal jako zcela opodstatněný.

Příště se vozítko vydá mimo kráter Jezero. „Pravděpodobně tam najdeme horniny staré 4 miliardy let nebo i více,“ řekl doktor Czaja. „A Mars by mohl ukrývat stromatolity neboli horniny, které obsahují důkazy o dávných vrstevnatých rohožích bakterií viditelných pouhým okem. Na Zemi se tyto horniny někdy nacházejí v extrémních prostředích, jako jsou například pánve okolo gejzírů.

Doufám, že Perseverance teď povzbudil naši chuť k dalšímu průzkumu Marsu. A návrat vzorků nám na Zemi umožní studovat Mars a hledat důkazy dávného života pomocí přístrojů, které ještě ani nebyly vynalezeny.

Výsledky byly zveřejněny v lednovém čísle časopisu Journal of Geophysical Research: Planets v roce 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Hydrotermální aktivita, Rover Perseverance, Voda na Marsu


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »