Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Simulace ukazují, že Mars byl před třemi miliardami let studený, ale mokrý

Simulace ukazují, že Mars byl před třemi miliardami let studený, ale mokrý

Umělecké ztvárnění zaledněného údolí Kasei Valles, které ústilo do severního oceánu
Autor: NASA/USGS/ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum)

Vědecký tým složený z výzkumníků několika institucí z Francie, USA a Švédska uskutečnil modelování pravděpodobných podmínek na Marsu a dospěl k závěru, že rudá planeta mohla před třemi miliardami roků hostit severní oceán a že klima bylo pravděpodobně vlhké a studené. Ve svém článku publikovaném v Proceedings of the National Academy of Sciences nastínila skupina vědců teoretický popis podmínek panujících na povrchu současného Marsu a dále model, který popisuje mokrou a studenou planetu v minulosti.

Vědci studující Mars byli zmateni objevy některých útvarů na povrchu Marsu – například navzdory bohatým důkazům o existenci řek, jezer a přívalových proudů zde existují opačné nálezy popírající výskyt oceánu. Jiní vědci zase našli důkazy výskytu tsunami, což velmi silně napovídá přítomnosti oceánu. Výzkumníci se na základě této nové práce domnívají, že problém v porozumění historii klimatu Marsu je dán představou, že buď byla planeta teplá a vlhká, což umožňovalo přítomnost oceánu, nebo že zde oceán neexistoval, a pak byla planeta pravděpodobně studená a suchá. Nyní vědci navrhují třetí alternativu – studenou a mokrou planetu.

Proto předkládají hypotézu, že by zde navzdory nízké teplotě mohl oceán existovat, kdyby plynný obal planety obsahoval dostatečné množství vodíku. Pokud by téměř 10 % atmosféry bylo tvořeno vodíkem (z vulkanické činnosti a snad i z kosmických impaktů) a zbytek představoval oxid uhličitý, bylo by to dostatečné k vytvoření malého skleníkového efektu. Za těchto podmínek by sice teplota v oceánu byla blízko bodu tuhnutí, ale nezamrznul by, pokud by se v něm cirkulací přenášelo teplo a kdyby se zde vyskytovalo aspoň malé množství dešťových srážek.

Dále se vědci domnívají, že takový oceán by pravděpodobně existoval na severní polokouli Marsu, protože se zde nacházejí rozsáhlé nížinné pánve. V tomto případě by velká část severní polokoule planety mohla být pokryta ledem s ledovci směřujícími k oceánu. Při zadání těchto údajů do svých modelů astronomové zjistili, že jejich scénář může popisovat, jak mohl Mars vypadat přibližně před 3 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Marsu, Studená a mokrá planeta, Planeta Mars


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »