Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Marsu bylo 10× více vody, než vědci doposud předpokládali

Na Marsu bylo 10× více vody, než vědci doposud předpokládali

Porovnání dnešního (vlevo) a mladého Marsu (vpravo)
Autor: Wei Luo, Northern Illinois University

Planeta Mars má rozsáhlou síť starodávných údolí, která byla pravděpodobně vyhloubena tekoucí vodou v průběhu dlouhých geologických period. Z nových studií nyní vyplývá, že Mars měl mnohem více kapalné vody, než se astronomové doposud domnívali; klíčem k rozluštění záhady zůstávají výpočty samotného množství vody v údolích.

Otázka, jak velké množství kapalné vody měl Mars na svém povrchu, byla vášnivě projednávaným tématem. Existují více než dostatečné důkazy, že kapalná voda byla na Marsu přítomna. Většinu těchto důkazů poskytly kosmické sondy na oběžné dráze i na povrchu planety. Sedimentární horniny, hydratované minerály, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti vody a evidentní údolí, jezera a říční delty – to všechno ukazuje, že Mars kdysi byl planetou s velkým množstvím vody.

Avšak při zjišťování, jak velké množství vody bylo na Marsu v minulosti, musíme jít za hranice toho, co mohly zjistit orbitery a rovery a zhotovit patřičné modely. To je přesně to, co profesor geografie Wei Luo a jeho spolupracovníci Xuezhi Cang a Alan D. Howard z Northern Illinois University udělali. Přitom byli odkázáni na to, co zjistily dřívější výzkumy, co známe o erozi a vodním cyklu zde na Zemi a na inovativní nové algoritmy, které umožnily vypočítat objem údolí na Marsu, a také, jak velké množství vody bylo potřeba k jejich vyhloubení.

Delta dávné řeky na Marsu poblíž kráteru Holden Autor: NASA/JPL/Malin Space Science Systems
Delta dávné řeky na Marsu poblíž kráteru Holden
Autor: NASA/JPL/Malin Space Science Systems
Naše nejkonzervativnější odhady celkového objemu sítě údolí na Marsu a celkového množství vody, které bylo potřeba k vyhloubení těchto údolí, jsou přinejmenším 10× větší, než jsme doposud předpokládali,“ říká Wei Luo. To znamená, že na Marsu existoval aktivní vodní cyklus, podobně jako na Zemi. Voda se odpařovala z moří a oceánů do atmosféry, v podobě vodní páry putovala nad pevniny, kde kondenzovala a padala dolů v podobě srážek.

Voda musela být mnohokrát recyklována prostřednictvím sítě údolí na Marsu a velkých otevřených vodních ploch nebo oceánů, což usnadňovalo takovýto aktivní cyklus,“ říká Wei Luo. „Já bych si představoval mladý Mars podobný tomu, co známe na Zemi – s oceány, moři, tekoucími řekami a dešťovými srážkami.“

Nicméně jak autoři přiznávají, závěry této studie je obtížně uvést do souladu s našimi znalostmi o marťanském klimatu. Dávné klima na Marsu pravděpodobně nikdy nebylo dostatečně teplé, aby podporovalo alespoň trochu aktivní hydrologický cyklus vyžadovaný pro jejich studii. „Mars je mnohem dál od Slunce než Země a když bylo Slunce mladší, nevyzařovalo tolik energie jako dnes,“ dodává Wei Luo. „Stejně tak stále ještě čeká na vědce mnoho náročné práce, aby uvedli do souladu všechny důkazy pro větší množství vody na Marsu.“

Topografická mapa Marsu v oblasti kolem Valles Marineris Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Topografická mapa Marsu v oblasti kolem Valles Marineris
Autor: NASA/JPL-Caltech/Arizona State University
Jak autoři píší ve svém článku, „bez oceánu vody by bylo těžké si představit vysokou frekvenci výskytu vodních cyklů, jak naznačují naše nové odhady.“

Některé z velkých přírodních útvarů na Marsu, jako je například Valles Marineris, mohly být vytvořeny v důsledku tektonických procesů, které pak byly ještě prohloubeny působením eroze. Pro další údolí bylo navrženo mnoho dalších způsobů jejich vzniku včetně zalednění a eroze působením tuhého oxidu uhličitého, lávy a dokonce i větru.

Je zřejmé, že v určitých obdobích v minulosti kapalná voda na Marsu existovala. Jak velké množství vody to přesně bylo, o tom se vedou vášnivé diskuse a ani tato studie diskuse neukončila.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] universetoday.com
[2] knowridge.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planeta Mars, Voda na Marsu


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »