Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Rover Curiosity objevil na Marsu dávnou oázu

Jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe – takto mohlo vypadat v dávných dobách dno kráteru Gale
Autor: Maksym Bocharov

Pokud bychom se vrátili zpět v čase do doby před 3,5 miliardami roků, jak by asi mohla vypadat planeta Mars? Astronomové NASA využívající data z roveru Curiosity publikovali na základě jeho pozorování vizualizovanou představu, jak to asi kdysi dávno vypadalo na Marsu v oblasti přistání tohoto dlouhodobě fungujícího robota. Dno kráteru Gale připomínalo solná jezera v oblasti Altiplano v Jižní Americe.

Představte si jezera roztroušená na dně kráteru Gale, který má průměr 150 kilometrů, v podobě pradávných vodních nádrží objevených roverem Curiosity. Řeky stékající dolů na dno kráteru mohly narušovat okolní valy. Při sledování historie postupující s časem zcela jistě naleznete rozlévající se vodní toky, které následně vysychaly během cyklů, jež se pravděpodobně opakovaly nesčetněkrát během několika miliónů roků.

Takto vypadala zdejší krajina na základě zjištění roveru Curiosity, popsaná astronomy v článku publikovaném v časopise Nature Geoscience. Astronomové tak interpretují horniny obohacené o minerální soli objevené roverem jako důkaz mělkých slaných jezer, která prošla epizodami záplav a vysychání. Depozity posloužily jako čára ponoru vytvořená klimatickými výkyvy, jak se prostředí na Marsu přeměnilo z vlhkého na dnešní zmrzlou poušť.

Vědci by chtěli zjistit, jak dlouho toto přechodné stadium trvalo a kdy přesně nastalo. Toto nejnovější zjištění může znamenat, že rover Curiosity směřuje k místu nazvanému „ložisko sulfátů“, o kterém se předpokládá, že vzniklo v sušším prostředí. To představuje velké rozdíly v porovnání se spodní oblastí vyvýšeniny, kde Curiosity objevil důkazy přítomnosti trvalých sladkovodních jezer.

Kráter Gale je pradávným pozůstatkem obřího impaktu. Sedimenty přenášené vodou a větrem nakonec vyplnily dno kráteru množstvím jednotlivých vrstev. Po ztvrdnutí sedimentů vítr vytvaroval navrstvenou horninu do podoby vyvýšeniny Mount Sharp tyčící se vysoko nad dno kráteru, jejímž úbočím rover Curiosity pomalu stoupá vzhůru. Nyní se nachází na horském svahu, kde jsou odkryty jednotlivé vrstvy usazené v různých etapách historie planety Mars a představují klíč k odhalení převládajících podmínek na rudé planetě v té době.

Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Depozity na Marsu pojmenované Old Soaker – foto rover Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Přistáli jsme do kráteru Gale, kde jsou uchovány unikátní záznamy klimatických změn na Marsu,“ říká William Rapin z California Institute of Technology (Caltech), hlavní autor článku. „Pochopení toho, kdy a jak se planetární klima začalo vyvíjet, je střípkem další záhady: kdy a jak dlouho byl Mars schopen podporovat mikrobiální život na svém povrchu?

William Rapin se svými spolupracovníky popsal soli objevené napříč oblastí v délce 150 metrů tvořené sedimentárními horninami pojmenovanou „Sutton Island“, kterou rover Curiosity navštívil v roce 2017. Na základě sledu popraskaných usazenin v místě pojmenovaném „Old Soaker“ vědecký tým již věděl, že se v oblasti střídaly sušší periody. Avšak nalezení soli v oblasti Sutton Island vede k závěru, že se zde voda soustřeďovala v podobě solného roztoku.

Když jezero zcela vyschne, zanechá po sobě hromady čisté krystalické soli. Avšak soli nalezené v oblasti Sutton Island jsou odlišné: na jednu stranu zde jsou minerály solí, nikoliv stolní sůl. Rovněž jsou smíchány se sedimenty, což napovídá, že krystalizovaly v mokrém prostředí – pravděpodobně na dně odpařujícího se ne příliš hlubokého jezera zaplněného velmi slanou vodou.

Vzhledem k tomu, že Země a Mars si byly v raném období podobné, William Rapin předpokládá, že Sutton Island se mohl podobat solným jezerům v oblasti Altiplano v Jižní Americe. Řeky tekoucí z horských oblastí do těchto suchých vysokohorských náhorních plošin směřovaly do uzavřených kotlin, které se podobaly prastarému kráteru Gale. Jezera v oblasti Altiplano jsou intenzivně ovlivňována klimatickými podmínkami podobně jako kráter Gale.

Během suchých period se jezera v oblasti Altiplano stávala mělčími a některá mohla zcela vyschnout,“ říká William Rapin. „Skutečnost, že zde neexistuje vegetace, dokonce vede k závěru, že se zdejší krajina podobá oblastem na Marsu.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] universetoday.com
[3] festwish diwali images

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Voda na Marsu, Rover Curiosity, Planeta Mars


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »