Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Umělecké ztvárnění asteroidu obíhajícího v blízkosti Slunce
Autor: DOE/FNAL/DECam/CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine

Astronomové využili přístroje Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je umístěn na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA) objeveným v uplynulých osmi letech.

Populace malých těles ve Sluneční soustavě – uvnitř drah planet Země a Venuše – nebyla doposud rozsáhle studována, protože je mimořádně obtížné je pozorovat vzhledem k intenzivní sluneční záři. Astronomové mají k dispozici pouze dvě krátká desetiminutová okna každou noc k průzkumu těchto oblastí. Kromě toho se taková pozorování odehrávají velice nízko nad obzorem, což znamená, že se konají přes hustou vrstvu zemské atmosféry, která může zeslabit a deformovat tato pozorování. Objevy nových asteroidů navzdory těmto problémům byly možné díky unikátním pozorovacím schopnostem kamery DECam.

Je nutné zkoumat velké oblasti oblohy s co největším dosahem, protože vnitřní asteroidy jsou vzácné a málo jasné. Musíme bojovat s jasným soumrakem v blízkosti Slunce, stejně tak se zkreslujícím efektem atmosféry Země,“ říká Scott Sheppard, astronom na Carnegie Institution for Science. „Kamera DECam může pokrýt velké části oblohy do hloubky nedosažitelné u malých dalekohledů, což nám dovoluje sledovat tyto oblasti s hlubším dosahem a studovat vnitřní oblasti Sluneční soustavy způsobem doposud nedostupným.“

Jedna z nově objevených planetek – 2022 AP7 – je objektem typu Apollo o průměru 1,5 kilometru obíhajícím po dráze, která může někdy v budoucnu zkřížit cestu Zemi.
Zbývající dva asteroidy – 2021 LJ4 a 2021 PH27 – obíhají po drahách, na kterých bezpečně zůstávají po celý oběh uvnitř zemské oběžné dráhy.

Asteroid 2021 PH27 má průměr zhruba jeden kilometr a je Slunci nejbližší známou planetkou. Díky tomu vykazuje největší efekt obecné teorie relativity ze všech těles Sluneční soustavy a v průběhu svého oběhu kolem Slunce je její povrch zahříván na teplotu, při níž by se tavilo olovo. Planetka 2021 PH27 silně gravitačně interaguje s Venuší, což může brzy vést k tomu, že se stane pro Venuši potenciálně nebezpečnou planetkou.

Náš dalekohled hledá za soumraku asteroidy uvnitř drah Země a Venuše,“ říká Scott Sheppard. „Zatím jsme objevili dva velké blízkozemní asteroidy, které mají v průměru zhruba jeden kilometr, což je velikost, o které říkáme, že to je zabiják planet.“

Pravděpodobně existuje už jen několik blízkozemních asteroidů s podobnými velikostmi, které zatím nebyly objeveny, a tyto asteroidy pravděpodobně mají oběžné dráhy, které je většinu času udržují uvnitř oběžných drah Země a Venuše. Hledání planetek uvnitř zemské dráhy je kvůli jasu Slunce tak obtížné, že doposud známe jen kolem 25 takových těles.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Blízkozemní asteroidy


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »