Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Astronomové objevili tři velké blízkozemní asteroidy

Umělecké ztvárnění asteroidu obíhajícího v blízkosti Slunce
Autor: DOE/FNAL/DECam/CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva/Spaceengine

Astronomové využili přístroje Dark Energy Camera (DECam) na dalekohledu Víctor M. Blanco s objektivem o průměru 4 metry, který je umístěn na Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile. Podařilo se jim objevit dva vzácné asteroidy typu Atira/Apohele, jejichž celé dráhy leží uvnitř oběžné dráhy Země kolem Slunce, a jeden asteroid typu Apollo, který křižuje zemskou dráhu. Posledně zmíněný je pravděpodobně největším potenciálně nebezpečným asteroidem (Potentially Hazardous Asteroid – PHA) objeveným v uplynulých osmi letech.

Populace malých těles ve Sluneční soustavě – uvnitř drah planet Země a Venuše – nebyla doposud rozsáhle studována, protože je mimořádně obtížné je pozorovat vzhledem k intenzivní sluneční záři. Astronomové mají k dispozici pouze dvě krátká desetiminutová okna každou noc k průzkumu těchto oblastí. Kromě toho se taková pozorování odehrávají velice nízko nad obzorem, což znamená, že se konají přes hustou vrstvu zemské atmosféry, která může zeslabit a deformovat tato pozorování. Objevy nových asteroidů navzdory těmto problémům byly možné díky unikátním pozorovacím schopnostem kamery DECam.

Je nutné zkoumat velké oblasti oblohy s co největším dosahem, protože vnitřní asteroidy jsou vzácné a málo jasné. Musíme bojovat s jasným soumrakem v blízkosti Slunce, stejně tak se zkreslujícím efektem atmosféry Země,“ říká Scott Sheppard, astronom na Carnegie Institution for Science. „Kamera DECam může pokrýt velké části oblohy do hloubky nedosažitelné u malých dalekohledů, což nám dovoluje sledovat tyto oblasti s hlubším dosahem a studovat vnitřní oblasti Sluneční soustavy způsobem doposud nedostupným.“

Jedna z nově objevených planetek – 2022 AP7 – je objektem typu Apollo o průměru 1,5 kilometru obíhajícím po dráze, která může někdy v budoucnu zkřížit cestu Zemi.
Zbývající dva asteroidy – 2021 LJ4 a 2021 PH27 – obíhají po drahách, na kterých bezpečně zůstávají po celý oběh uvnitř zemské oběžné dráhy.

Asteroid 2021 PH27 má průměr zhruba jeden kilometr a je Slunci nejbližší známou planetkou. Díky tomu vykazuje největší efekt obecné teorie relativity ze všech těles Sluneční soustavy a v průběhu svého oběhu kolem Slunce je její povrch zahříván na teplotu, při níž by se tavilo olovo. Planetka 2021 PH27 silně gravitačně interaguje s Venuší, což může brzy vést k tomu, že se stane pro Venuši potenciálně nebezpečnou planetkou.

Náš dalekohled hledá za soumraku asteroidy uvnitř drah Země a Venuše,“ říká Scott Sheppard. „Zatím jsme objevili dva velké blízkozemní asteroidy, které mají v průměru zhruba jeden kilometr, což je velikost, o které říkáme, že to je zabiják planet.“

Pravděpodobně existuje už jen několik blízkozemních asteroidů s podobnými velikostmi, které zatím nebyly objeveny, a tyto asteroidy pravděpodobně mají oběžné dráhy, které je většinu času udržují uvnitř oběžných drah Země a Venuše. Hledání planetek uvnitř zemské dráhy je kvůli jasu Slunce tak obtížné, že doposud známe jen kolem 25 takových těles.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci.news

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Blízkozemní asteroidy


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »